Pozvánka na výstavu: Téměř tři desítky léčitelů ožily v semilském muzeu

Lidové léčitelství je oblast, která poutá zájem mnoha lidí. Přitahují lidové recepty, úspěšné a leckdy už beznadějně vyprodané jsou knihy o žítkovských bohyních, páteru Ferdovi, Josefu Prouzovi či dalších osobnostech. Do hledáčku historiků a muzeí se ale zatím léčitelé dostali jen výjimečně a útržkovitě.

To se nyní rozhodli změnit v Muzeu a Pojizerské galerii v Semilech, kde je od 16. června 2023 k vidění výpravná a široce pojatá výstava Léčitelé Jizerských hor, Krkonoš a Českého ráje.

Její vznik přibližuje autor expozice, muzejní historik PhDr. Tomáš Chvátal, PhD: „Ke zpracovávání historie léčitelství v našem regionu jsme se dostali na počátku roku 2022, když jsme začali připravovat výstavu o známé semilské léčitelce Květoslavě Patočkové. Překvapil nás tehdy opravdu velký zájem návštěvníků i pamětníků, kteří vzpomínali nejen na paní Patočkovou, ale i na další léčitele z širokého okolí. Napadlo nás, že by bylo škoda nechat tyto vzpomínky ležet ladem, a tak se zrodila tato výstava.“

Muzeum podniklo rozsáhlé pátrání mezi pamětníky i v archivech, a tak se podařilo nalézt kolem třiceti léčitelských osobností.

Výstava začíná doklady tradičního léčitelství ze 17. a 18. století a známou postavou „severočeského Fausta“ Eleazara Kittla. V dalším průběhu naleznou návštěvníci někdy celé léčitelské rody, jakými byli napříkad sklenařičtí Metelkové nebo rod napravovačů z Mříčné (Bucharovi, Šorfovi, Mühlovi a paní Žalská). Jsou zde představeny i různé zajímavé osobnosti: loukovský kněz-homeopat Václav Nigrin, německý „přírodní mystik“ Josef Pattermann zvaný Zoupmon (copatý muž), který chodil v ženských šatech, cestovatel po exotických zemích Alan Forejt, jenž se usadil ve Volském dole a začal zde bylinkařit. Dojde i na hadaře Josefa Adama z Trávníčku, léčitele Josefa Prouzu z Batňovic, rodinu Patočkovu a mnohé další, a to až téměř k současnosti. V muzeu se ale rozhodli představit jen nežijící osobnosti: těm současným by přílišný zájem nemusel být příjemný a zároveň by jejich prezentace mohla být vnímána jako nemístná reklama. Výstava se zabývá i reakcí oficiálních míst na činnost jednotlivých léčitelů, která někdy vyústila i v jejich trestní stíhání.

ČTĚTE TAKÉ:  SOUTĚŽ O KNIHU ŠTĚDRÝ BYLINÁŘŮV ROK s nakladatelstvím Grada

Naším cílem bylo, aby u jednotlivých léčitelů získali návštěvníci co nejreálnější pocit setkání tváří v tvář “, popisuje autor výstavy, muzejní historik Tomáš Chvátal. „Z fotografií jsme tedy vytvořili jejich figuríny v životní velikosti, které jsme umístili do jakýchsi „koutků“, které mají co nejvěrněji představit atmosféru místa, kde léčitelé působili. Velmi jsme se přitom snažili získat zápůjčkou autentické předměty spojené s jejich činností, a také vypsat vzpomínky lidí, kteří se u daného člověka léčili. Aby byla výstava zároveň pohlazením pro oko, povedlo se nám zajistit, že zde jsou vystaveny také nádherné malby rostlin od Pavlíny Kourkové, která je zároveň autorkou dezénu textilního pozadí. Takovýto koncept bychom samozřejmě nedokázali zrealizovat bez finanční pomoci, podpořilo nás Ministerstvo kultury i město Semily.“

Léčitelská výstava bude v semilském muzeu k vidění do 28. ledna 2024. V roce 2024 plánuje muzeum vydat o léčitelích také knihu v muzejní edici Paměť Semilska.

   

Ukažte tento článek i vašim přátelům: