RADY DO ZAHRADY – Život v půdě I.

Půdě jsme se věnovali už v lednu, je to ale tak obsáhlé a živé téma, že se na ni tentokrát podíváme z pohledu organismů, které v půdě žijí. Možná budete překvapeni.

Půda obsahuje mikrofaunu, mezofanu a makrofaunu. Do mikrofauny patří bakterie, aktinobakterie, houby, řasy, bičíkovci, měňavky a nálevníci.  Mikrofauna je na samostatné téma, nyní se tedy budeme věnovat zbývajícím dvěma.

Pokud si vezmeme 1 m² zdravé půdy do hloubky 30 cm, najdeme v ní v rámci mezofauny: 25 000 vířníků, 1 milion hlístic a 50 000 chvostoskoků. Makrofauna v tomto objemu obsahuje 10 000 roupic, 80 žížal, 50 plžů, 50 pavouků, 50 stejnonožců, 300 stonožek a mnohonožek, 100 brouků a jejich larev, 100 muších larev a dalších asi 150 jedinců dalšího hmyzu.

Všechny tyto organismy mají v rámci půdy (ale i celé přírody a koloběhu) velmi důležité úkoly. Žijí v půdním kořenovém systému, mnozí z nich jsou anaerobní organismy (žijí v podmínkách bez přístupu kyslíku) a druhá část naopak aerobní (i proto se nedoporučuje rýt a obracet půdu, protože se zcela naruší citlivý život a změní se prostředí  pro mikroorganismy, které tím hynou). Jejich život v půdě je nutný pro život rostlin. Žádné syntetické prostředky, kterými chcete „pomoci“ svým rostlinám, nemají takovou sílu, jako živá půda. Naopak, život v ní efektivně zabíjí.

Pojďme se ale podívat podrobně na nejznámějšího půdního živočicha – žížalu.
Patří mezi nejdůležitější, protože přispívají nejvyšší měrou k rozkladu rostlinných zbytků a „úpravě“ půdy. Málokdo ví, že žížaly přes den žijí pod zemí, ale v noci se vydávají ven a do svých chodbiček vtahují listy rostlin, kterými se živí. Je to ale ještě zajímavější, žížala pod zemí vtažený list obalí slizem, který dopomáhá lepšímu „napadení“ bakteriemi a houbami.

Poté, co žížala tento list pozře, dostávají se houby a bakterie do jejího traktu, tím obohatí své výměšky, které jsou na konci hodnotným humózním trusem, jež jsou pro samotnou půdu zlatem. Žížal jsou desítky druhů a jejich výskyt se liší dle oblasti.

Každá z nich má ale svou funkci a zásadní úlohu v naší zahradě a celé přírodě. Jsou velmi citlivé na pesticidy, umělá hnojiva (proboha, kdo tohle ještě používá, když je tolik přírodních možností?) ale i další chemikálie, těžké kovy a podobně.

Podpořit je můžete tím, že vytvoříte 5 cm vrstvu mulče z opadaného listí, posekané trávy, zbytků zeleniny a rostlin a případně přidáte kávový logr, který mají žížaly velmi rády. Žížaly pomáhají promíchávat, prorývat a hnojit půdu.

Dokonce se ukazuje, že díky jejich produkci humusu dochází k vázání oxidu uhličitého, který se tak ukládá do půdy. Ostatně žížalí trus je nejlepší hnojivo, které můžete mít. Obsahuje vše, co rostliny potřebují – dusík, fosfor, draslík, horčík, vápník. Pokud najdete žížalí hromádku, sbírejte ji a přimíchávejte do půdy v květináčích a nádobách.

-red-