A ze tmy zazáří světlo… Rozhovor o pobytu ve tmě.

Umíte si představit strávit několik dní či týdnů v naprosté tmě? Máte někdy pocit, že si potřebujete srovnat myšlenky, vyčistit hlavu, uspořádat priority, zastavit se? O tom, co může pobyt ve tmě přinést i odnést, jsme si povídali s Andrejem Bokotejem, který tmu zažil na vlastní kůži dvakrát. Jednou v cizím prostředí, kdy si řešil životní krizi a podruhé už ve svém domečku na tmu u Semil, kde pobýval jako zkušený „tmář“ kvůli osobnostnímu růstu.

Proč jste si vybral tmu a rozhodl se do ní jít
Když se člověk dostane do stavu, kdy zjišťuje, že mu okolní světnemá co nabídnout, pochopí, že největší poklad se skrývá uvnitř v každém z nás. A tak je třeba najít cestu k tomuto pokladu, tedy  k sobě sama. Při praktikování jogy spojené s meditacemi jsem se dostal pouze do určité úrovně. Ale jelikož jsem typ, který hledá odpovědi, snažil jsem se jít dál, abych sám sebe pochopil. A proto mne napadla tma.

Odkud vlastně pobyt ve tmě pochází a jakou má historii?
Již před tisíci lety je znali a praktikovali mniši v Tibetu, Japonsku či Číně, ale využívali ji také například Etruskové,  Římané, kolumbijští šamani a kromě mnoha dalších i Egypťané.

Jak tma působí na lidské tělo a psychiku?
Na každého určitě působí trochu jinak. Byl jsem na pobytu už dvakrát. Pokaždé na týden. V obou případech jsem měl fyzické projevy v podstatě stejné. Samozřejmostí je úplná tma, takže jsem celou dobu pobytů opravdu vůbec nic neviděl. Zajímavé je, že v běžném životě fungujeme na základě optické stabilizace, tedy se kotvíme pohledem. Kdežto při pobytu ve tmě se stabilizace optická přepne na svalovou a naše tělo začne používat hluboký stabilizační systém. Tento efekt se u mě projevil v okamžiku, kdy vycházíte ze tmy do světla. Okamžitě se mi udělalo špatně od žaludku a kdyby mě viděl někdo zvenčí, myslí si, ž

e jsem měl minimálně sedm piv – tak se mi motala hlava a nohy.

Co jste ve tmě prožíval? Jaké byly vaše emoce?
To je důvod, proč jsem šel do tmy. V té době jsem si prožíval nějaké osobní krize a tma se mi jevila jako fajn příležitost, kdy si urovnat myšlenky. Člověk je sám se sebou. A čím déle jsem tam byl, tím více spontánních myšlenek přicházelo a já jsem si tím lehce začal řešit aktuální situaci.

Jak vypadaly vaše první dny ve tmě?
Prvních 24 hodin jsem určitě prospal, další asi dva dny jsem měl zhruba pod kontrolou čas. Kdy jsem věděl plus mínus, jestli je den nebo noc. Třetí den se mi začal projevovat oční nerv, kdy mi „blikalo“ oko – což si můžete představit jako stroboskop. Na to mě i připravovali. Ale dá se na to zvyknout, po dvou dnech mi to zase zmizelo. Nejzajímavější to bylo až čtvrtý–pátý den, kdy jsem ab

solutně ztratil kontrolu nad svou hlavou. Myšlenky si dělaly, co chtěly. Cítil jsem se jako omámený. V těchto dnech jsem cítil, jak se mi rozšířilo vědomí a zcela jsem nad sebou ztratil kontrolu. Byl to velmi intenzivní pocit. Vyplavují veškeré vnitřní nánosy, které nemáme zpracované. Neovlivňuje nás okolí ani cizí myšlenky. A byl jsem jen já, tady a teď.

Jak byste takový stav popsal?
Je to takový meziprostor, kdy člověk neví, jestli je bdělý, nebo jestli spí. Jestli jsou prožitky reálné, nebo jde o sen. Všechno je velmi intenzivní, silné a zároveň je to věc, kterou člověk nikde jinde nemůže zažít…

Pojďme k myšlenkám, které tam člověk má…
Jeden den mi chodily stále nějaké nápady a dokonce jsem hlasitě mluvil sám k sobě, kdy hlava byla jakási „průtoková studnice“. Ani jsem netušil, co všechno vím, co mám v hlavě „ukryto“. Takto to zní možná až moc alternativně, ale jednoduše mi hlavou probíhala obrovská spousta nápadů. A díky tomu jsem jeden z nich dotáhl do komerčního úspěchu.

A jiné myšlenky, kromě toho, že se otevře kreativita…?
Urovnal jsem si v hlavě spoustu věcí, poskládal priority. Pochopil jsem důležitou věc: Všechno jedno je. Přestal jsem lpět na hmotných věcech a jasně jsem pochopil, že můj svět si tvořím pouze já sám a nikdo jiný.

Rozhodnout se pro pobyt ve tmě určitě není jako koupě rohlíku, je těžké se odhodlat?
Někdo se nadchne a jde do toho po hlavě. Někdo k tomu potřebuje měsíce přemýšlení. Nicméně je to skvělá životní zkušenost, která dokáže člověka velmi posunout. Můj první pobyt byl vyřešením osobní krize a druhý pobyt byl další osobnostní posun. I když vám rozhodování trvá pár dní nebo měsíců, pokud vás to láká, není se čeho bát.

Jak pobyt ve tmě probíhá?
Pokud vzpomenu na svůj první pobyt. Našel jsem si původně domeček na tmu na internetu. Po příjezdu mne seznámili s praktickým chodem. A v okamžiku, kdy jsem uznal, že je ten správný čas, zmáčknul jsem vypínač. Jednou denně mi nosili vegetariánské jídlo a „kontrolovali“, zda jsem v pořádku. Mnoho lidí se mne ptá, jestli je tam úplná tma. Ano, vše – včetně mytí, toalety apod. – probíhá v totální tmě. Při ukončení pobytu mi nařídili budíka před svítáním, kdy jsem ještě za tmy vyšel ven a čekal jsem na slunce, což byl po týdenním pobytu ve tmě opět velmi intenzivní zážitek, kdy z černé se stává barevné.

Vaše druhá „tma“ už se odehrávala ve vašem domečku na tmu u Semil…
První pobyt mne tak nadchl, že jsme se s manželkou rozhodli nabídnout tyto prožitky lidem u nás. A vzhledem ke zkušenostem z první tmy jsme zúročili zejména praktické stránky pobytu, o kterých si myslím, že jsou důležité pro každého.

Byl tedy nějaký rozdíl mezi vaším a původním pobytem?
U prvního pobytu mi chybělo hlubší průvodcovství – tedy možnost svěřit se a hovořit o svých stavech a emocích. V našem domečku jsem si chtěl na vlastní kůži vyzkoušet, zda funguje jak má a je komfortní pro naše zákazníky. Zároveň jsme posunuli naše služby na jinou úroveň – díky sauně a ochlazovací kádi, kdy klient má možnost rituálně se očistit před vstupem do tmy. A zároveň poskytujeme průvodcovství. Pokud má klient zájem, připravíme i veganskou stravu. Dále je v našem domečku je k dispozici žebřina pro protažení, hudební nástroje jako didgeridoo a handpan. Domeček je umístěn na zahradě, která je vytvořená podle zásad feng-šuej. Myšlenka feng-šuej je vtisknuta i do prostoru domečku.

Zmínil jste stravu, jak to funguje během pobytu?
I mne samotného překvapilo, jak málo jsem jedl a předsudek, že jedno jídlo denně je málo, vzal rychle za své. Hlady jsem rozhodně netrpěl. Navíc jsem během týdenního pobytu výrazně zhubnul. U nás máme k dispozici neustále ovoce a muesli a kromě toho klient dostává každý den jídlo.

Co byste řekl o tmě závěrem?
Tma je určena těm, kteří už přišli na to, že vrcholem života není nový iphone nebo vůz, a nebo kolik má kdo sledujících na sociálních sítích. A ze tmy zazáří světlo…

Chcete zažít pobyt ve tmě, nebo se dozvědět více? www.tma-semily.cz