JAK SPRÁVNĚ ZALÉVAT
Zalévání patří mezi činnosti, kterým se žádný pěstitel nemůže vyhnout. Někdy, obzvlášť během parných letních měsíců, máme dojem, že musíme zalévat i několikrát denně. Mezi malými zahradníky patří zalévání k činnostem nejoblíbenějším, jak ale postupovat, abychom nenadělali rostlinám víc škody než užitku?
Velkopěstitelům pomáhá v určování optimálního období a rozsahu zálivky speciální vědní disciplína, zahrádkáři začátečníci si musí vystačit s vlastním rozumem a intuicí. Vypili byste uhřátí během červencového poledne na posezení láhev ledové vody? Ne, raději uhasíte žízeň postupnými doušky osvěžující, přiměřeně chladné tekutiny až ve chvíli, kdy se ve stínu trochu zklidníte. A rostliny, živé organismy, reagují podobně jako my.
Rostlinná pletiva obsahují v průměru 70 až 80 % vody, ve šťavnatých částech rostlin bývá vody i 95 %. Voda je pro rostliny životně důležitá a mimo jiné také díky ní drží svůj tvar. Pokud rostlina víc vody odpaří, než přijme, rostlina vadne. Jak tedy zalévat, aby rostlinky neuschly? Různé rostliny mají na zálivku různé nároky. Prvním vodítkem je uvědomit si, v jakém prostředí by rostlina rostla ve volné přírodě.
Obecně se dá říci: čím větší a rozložitější listy rostlina má, tím více vody obsahuje, a tedy jí i víc pro svůj růst potřebuje. Naopak rostliny s drobnými, tužšími lístky, které bývají často porostlé stříbřitými chloupky, umí s vodou hospodařit lépe, jsou zvyklé na její nedostatek, a tak častou zálivku vyžadovat nebudou. Zelenina je na vodu velmi náročná, bylinky rostoucí v chudých, vyprahlých půdách často není třeba zalévat vůbec.
Méně často, ale o to intenzivněji
Základní doporučení týkající se zálivky zní: neprovádět ji v pravé poledne na plném slunci. Proč? Uvádí se, že kapky vody, které ulpí na nadzemních částech rostliny, fungují jako lupa a rostlinu popálí prudké sluneční paprsky.
V horku se také voda velmi rychle vypařuje, nehledě na to, že rozpálená rostlina může z náhlého zchlazení studenou vodou dostat šok. Zahradníci se shodují, že optimální dobou pro zálivku je ráno či brzké dopoledne. Doporučuje se zalévat také večer, je však třeba dbát na to, aby rostliny stihly oschnout. Zalévat je lepší méně často, zato intenzivněji.
Krátké časté kropení není příliš efektivní, voda totiž nestačí proniknout dostatečně hluboko ke kořenům, lepší je jednou za čas záhon pořádně prolít. Za dostatečnou zálivku se považuje dávka nejméně dvaceti litrů na metr čtvereční. Pokud tedy máte pětilitrovou konev, budete muset jít pro vodu alespoň čtyřikrát. Pokud je to jen trochu možné, nechte si vodu na zálivku odstát, nejlepší je zachytávat vodu dešťovou. Voda ze studny nebo natočená těsně před zálivkou přímo z kohoutku bývá příliš tvrdá (s vysokým obsahem minerálních sloučenin) a její teplota je pro rostliny obzvlášť v létě příliš nízká.
Na způsobu záleží
Opravdu důležitý je také způsob zálivky: zalévat by se mělo spíše ke kořenům rostlin, ne na jejich nadzemní části. Většina rostlin sice celkové pokropení bez problémů zvládne, existují však výjimky, u kterých byste si měli dát na zamokření listů opravdu pozor.
Například okurky nebo rajčata jsou na vláhu poměrně náročné, pokud však nestačí namočené listy rychle oschnout, hrozí rostlinám napadení houbovými chorobami, které v několika dnech stihnou celý porost zlikvidovat. Proto se někdy doporučuje vtlačit do zeminy vedle rostliny malý květináček a zalévat do něj. Existují také opatření, která frekvenci zálivky znatelně sníží.
Patří mezi ně například pravidelné prokypřování nebo takzvané mulčování (o něm si povíme o pár stránek dále). U kypření se díky narušení svrchní vrstvy zeminy přeruší kapiláry, a odpařování je tak méně intenzivní, mulčování půdu zakryje a kromě odparu také brání její erozi. Kolem dřevin a větších trvalek se navíc vyplatí vykopat kruhy (motykou udělejte dokola rostliny malý „příkop“), které udrží vláhu a umožní její lepší vsáknutí.
Rostliny v nádobách
Pro rostliny v nádobách je každodenní zálivka často nezbytností. Zalévat by se mělo na povrch substrátu, tedy také ne na listy, ale ani do spodní misky. Pozor, přebytečná voda z květináče odtékající do spodní misky by se měla zhruba za půl hodiny vylít, aby kořeny rostlin nestály ve vodě a následně nehnily, celá rostlina by uhynula.
Pokud se vrátíte z víkendu a rostliny třeba na balkoně vám mezitím povadly, namočte je i s květináči do velké nádoby s vodou, obvykle se vzpamatují. Na zálivku bychom však neměli zapomínat ani u rostlin, které v nádobách přezimují. Příčinou jejich uhynutí totiž nebývá umrznutí, jak se obvykle nesprávně domníváme, nýbrž právě nedostatek vody: je vhodné rostliny průběžně kontrolovat, a pokud se substrát zdá být vysušený, dle potřeby nádoby zalít.
—————————————————————————————————–
Text a foto pochází z knihy Zahrada žije – Zahradničíme s dětmi, autorka: Anita Blahušová, nakladatelství Smart Press. Těšte se na další téma z knihy v únorovém vydání.
Zahrada žije – Zahradničíme s dětmi
Anita Blahušová
Jedinečná, zábavná, naučná! Odpojte děti od přístrojů a napojte je na přírodu! Užijte si společně strávený čas!
Kniha srozumitelně a zábavně vysvětluje principy zahradničení (nejen) s dětmi, poskytuje kalendářní přehled pro celý rok a slouží jako praktický manuál pro jakoukoli zahradu.
Je jedinečná v tom, jak se cíleně zaměřuje na zapojení (menších i větších dětí) do veškerého dění. Nabízí spoustu inspirace, jak si v zahradě tvořivě a příjemně hrát v jakékoli sezóně. Tato hra je propojena i s opravdovým pěstováním, které bude bavit dospělé i děti a díky kterému si společně vypěstují krásnou vlastní úrodu! Celoroční životní cyklus zahrady se prolíná s konkrétními pracovními postupy a činnostmi vhodnými pro děti, formou originálních, ale přitom snadno zvládnutelných projektů.
Navíc se čtenář dozví spoustu zajímavých detailů ze života zvířat i fungování rostlin. Seznámí se také s hezkými tradičními rituály, které můžeme i dnes s chutí zapojit do moderního rodinného života. A dozví se, jak proměnit svou zahradu v opravdu živé a zajímavé místo plné zeleně, květin a jedlých plodů, plné motýlů i ptáků, záhonků i skrýší: zdroj radosti, úrody a dobrodružství.
Kniha je nabitá autorčinými krásnými fotografiemi z reálného pestrého roku s dětmi na zahradě, návodnými postupy a ilustracemi.
Je určena dětem a jejich průvodcům: rodičům, prarodičům i pedagogům.