Jedlý trávník aneb Vitaminový salát k sešlapu

Jedlý trávník
aneb Vitaminový salát k sešlapu

Máme mnoho možností, co udělat s nudnou trávníkovou plochou, jakmile se rozhodneme zahradničit v souladu s přírodou a vlastní leností. Jednoznačně nejpřínosnější řešení je osázet co největší část této plochy plodícími stromy a keři na způsob jedlé lesní zahrady. Ale volnou plochu na běhání, hry a válení stejně potřebovat budete. Psům se také lépe kaká na trávě než někde v křoví, takže o ten požitek nemůžete své mazlíčky připravit. A jak říká můj kamarád: „Když přijede na návštěvu tchýně, musí mít kde postavit stan.“ Já věřím na příjemné tchýně, ale místo na stan se stejně hodí.

V místech méně frekventovaných a čistých lze považovat trávník za nízký záhonek a vybírat z něho rostlinky do salátů a čajů. Pojem „jedlý trávník“ jsem nevymyslel, v permakultuře se již delší dobu traduje, stejně jako bylinková spirála nebo jedlý les.

Jak z chemotrávníku udělat ekotrávník?

To, co doopravdy potřebujeme, je druhová rozmanitost, užitkovost pro nás i jiné živé organismy a minimum práce, proto doporučuji pořídit si tzv. jedlý trávník nebo třeba louku. Změníme jednoduše pohled na věc a namísto boje s trávníkovými plevely budeme podporovat růst těchto trávníkových léčivek a salátovek. Plevely jim říkat už nebudeme, protože se takto elegantně mění jejich pozice na pěstované rostliny. Mnoho doposud přehlížených rostlinek se dá jíst a jsou velmi výživné. Ale zda je budete jíst, je jen vaše volba, tento trávník je kromě přílohy k nedělnímu obědu použitelný i jako čistě okrasný.

Jeho založení je jednoduché. Když máte holou půdu, vysejte nějakou nižší luční směs k sešlapu a

častějšímu kosení od firmy Planta Naturalis. Když máte běžný trávník, přestaňte ho hnojit, zalévat i herbicidovat, sekejte ho o pár centimetrů výš a sám se vám přemění na jedlý. Je nutné, aby některé choulostivější trávy vyhynuly. Mnohdy stačí dělat pravý opak pravidel pro klasický trávník, nechat ho v létě trochu proschnout, aby tráva sem tam uvolnila místo pro nové rostlinky, nekosit příliš často a příliš nízko. Mnoho níže popsaných bylin se tam zabydlí samo, některé už tam zřejmě zastoupeny budou a ty zbývající dle možností dosadíme nebo dosejeme.

Čím více druhů bude přítomno, tím lépe. Každá zahrada má jiné podmínky a sama si časem i přes vaši snahu zvolí, co tam poroste, a co ne. Léto je většinou doba sucha, kdy normální trávníky bez hektolitrů vody žloutnou a schnou. Ten náš si povede mnohem lépe, bude totiž složen z extrémně odolných rostlin s hlubokými kořeny. Když ho v tu dobu neposekáme, ještě mu tím pomůžeme, protože si více zastíní povrch půdy, omezí vypařování, vykvete, vysemení se, a tím zahustí do příštího roku.

Chcete-li větší pestrost co nejdříve, můžete metr nebo více široký pruh napříč trávníkem zrýt, uhrabat a vysít zmiňované luční osivo. Rostliny se časem rozšíří. Možností je i dosazování trsů potřebných rostlin. Dosev do existujícího trávníku bez odstranění trávy moc nefunguje.

Níže uvedené rostliny, jak již bylo řečeno, snesou a pro spokojený růst v trávníku potřebují pravidelné sekání a přiměřené sešlapávání. Častost sekání je ale menší, než bývá běžné, provádí se dle potřeby na výšku 4­–5 cm, možno sekačkou, ale celkem snadno a příjemněji lze i ostrou kosou.

Jak a proč rozšiřovat obzory svého jídelníčku?

Když člověk ví všechna potřebná fakta o tom, co obsahují potraviny v supermarketech a jak se vyrábějí, tak jedlá permakulturní pastva na vlastní zahradě dává daleko větší smysl. Proto i taková trávníková plocha může sloužit stále stejným účelům a současně být zdrojem k obohacení jídelníčku. Splňuje to i další permakulturní pravidlo, kterým je snaha o víceúčelovost všech prvků.

Většina jedlých planých rostlin má více minerálů a vitaminů, než běžně používaná zelenina. Ta

šlechtěním pro chuť, velikost a jemnost většinu svého potenciálu ztratila. Organismus moderního člověka může být přecpaný potravou, a přesto může být hladový po minerálech a vitaminech. Ty uměle vyráběné v tabletkách pomáhají hlavně jejich výrobcům a prodejcům. Lidem, kteří si chtějí zlepšit zdraví, pomáhají nejvíce ty čerstvé, plné enzymů a životní energie.

Jedlé jsou nejrůznější květy i listy rostlin. Samozřejmě vždy jezte jen to, co dobře znáte. Na chuti planých rostlin si člověk chvíli zvyká, nejsou špatné, jsou jiné, neobvyklé a silnější než ty které známe z dužnatě nafouklé šlechtěné zeleniny. Jako dítě jsem prskal, že je pivo hořké, a teď zjišťuji, že jsem časem změnil názor. To je jasný důkaz, že chutě i názory se mohou měnit!

Nejlepší jsou čerstvé lístky zjara, ještě nejsou nahořklé a naše těla je v tu dobu k obnově kondice po zimě potřebují nejvíce. Stačí přidávat je po troškách do klasických zeleninových salátů a jiných jídel.

Recept na konzumaci planých rostlin

Můj oblíbený způsob začlenění divoké zeleniny do jídelníčku je následující: Procházím se s miskou po zahradě a intuitivně nebo podle obliby do ní sbírám lístky a květy jedlých rostlin, které dobře znám a mám je vyzkoušené. Poté v kuchyni všechno nasbírané zmuchlám dohromady jako sněhovou kouli a pořádně to umačkám. Přimáčknu to na krájecí prkénko a pokrájím na malé kousky křížem a pak krážem. Z běžné zeleniny udělám smíšený salát se zálivkou (každý má jinou oblíbenou verzi) a kousky planých rostlin se do toho zamíchají. Směsi to dodá aroma a nic není příliš kyselé ani hořké. I bylinky, které předtím nebyly moc chutné, takto naopak v salátu fungují jako koření, a i v malém množství mají více užitečných látek, než veškerá ostatní zelenina. Za ty roky jsem si zvykl dělat dochucené saláty také ze samotných planých rostlin.

Na začátku však doporučuji to s konzumací planých rostlin nepřehánět, přidat k jídlu sem tam lístek, a nikomu z rodiny to nevnucovat. Jen se pak alespoň tvařte, že to bylo skvělé :-). Tělo si také potřebuje na nové a nečekaně energeticky silné potraviny zvykat. Každou rostlinku pro první pokus zkuste zvlášť a v malém, abyste vyloučili možnost alergií. Pokud vás plané rostliny jako doplněk k jídlu zaujmou, tak na toto téma již vyšlo vícero knih.

Pusťte se do pěstitelských experimentů

Některé trávníkové květiny mají raději stín a vlhko, jiné slunce a sucho. Můžete experimentovat s druhy bylin a v každé části zahrady může v trávníku převládat něco jiného. Také můžete sekat někde více, jinde méně. Možná vás až překvapí krása, jaká se vám znenadání může někde ze zelené plochy vyklubat. Bude od vás pěkné pár týdnů v létě nesekat a nechat i vyšší rostlinky vykvést a vysemenit. Lze ponechat třeba měsíc bez sekání jednu kvetoucí část trávníku a mezitím zkracovat ty ostatní, které budou k běžnému používání.

Po nějaké době posekáte vše nebo necháte kvést jinou část. Jednoduše řečeno můžete mít jakýsi putující okrasný záhonek ve zbytku posekané trávníkové plochy. To vám umožní sklízet po celou sezónu vyšší květy a stonky na sušení do čajů. V zimě bylinky krásně povzbudí imunitní systém a vyléčí různé neduhy.

Důležitým pravidlem je nejíst rostliny, které ještě dobře neznáte, nebo nevíte, v jakém množství jsou pro tělo přínosem. Hlavně zpočátku to s ničím nepřehánějte, jak říkám, je potřeba si na nové chutě i energie postupně zvykat.

Některé vhodné rostliny do jedlého trávníku

Většinu z níže vyjmenovaných pro tento účel vhodných rostlin známe díky květům na vysokých lodyhách. Na první pohled tedy může jejich využití do trávníků vypadat nevěrohodně, ale všechny z nich po celý rok vytvářejí nízké, husté a půdu pokrývající listy nebo plazivé stonky. Hlavní část rostliny je obvykle při zemi, ale květ vyráží nahoru na dlouhém stonku.

Řebříček obecný (Achillea millefolium) Dobře si vede ve společné výsadbě s trávou a posekané části velice obohatí živinami kompost. Snese i velmi nízké sekání, má rád sucho a slunce. Pokud je kdykoliv v létě ponechán nesekaný, během měsíce vytvoří nádherné květy. Normálně jsou bílé, ale existují pestrobarevné kultivary od světle růžové po fialovou a červenou. Bílé jsou nejlepší. Rostlina odpuzuje některé brouky, mravence a mouchy.

Mladé listy jsou chutným přídavkem do salátů, listy jsou velmi bohaté na minerály a celá horní nať má léčivé účinky. Čerstvá podrcená nať hojí rány, je totiž dezinfekční a zastavuje krvácení. Jako čaj zlepšuje trávení, čistí organismus, pomáhá při ženských chorobách i při pálení žáhy. Snižuje krevní tlak. Kdysi se používal jako bylinný tabák a náhražka chmele při vaření piva.

Zběhovec plazivý (Ajuga reptans) Nádherná modrofialově kvetoucí rostlina. Má bohatý obsah cenných účinných látek. Při kvetení ho nebudete chtít posekat, ideální je na okrajích. Zběhovec plazivý doporučuji v původní formě, ale pěstuje se i v několika odrůdách lišících se barvou květu (modrá, bílá, růžová, červená) i barvou listů (trojbarevné, pestré, bělorůžové, růžovočervené, zelené). Nesekaný kvete od května do června, květy jsou velkou atrakcí pro včely. Hodí se zejména k pokrytí půdy. Daří se mu na slunném až polostinném místě, půda by měla být propustná, výživná, mírně vlhčí.

Mladé výhonky lze jíst v salátech, listy jsou hořké. Celá rozkvetlá nať se uplatní v mnoha čajových směsích. Pomáhá na záněty dýchacích cest, kašel, na hlasivky, astma. Zlepšuje trávení, léčí ztvrdlá játra. Podporuje a posiluje látkovou výměnu, tonizuje. Mírně snižuje krevní tlak, působí proti bolestem trávicího ústrojí, uklidňuje. Nemá žádné nepříznivé vedlejší účinky.

Kontryhel obecný (Alchemilla vulgaris) Má raději delší trávník než obvykle. Roste na slunci i ve stínu, na zídkách i pod stromy a keři. Kontryhelů je více druhů s různou velikostí, ty velké se nehodí do trávníku, jen na lemy. Je-li ponechán, kvete mezi dubnem a červnem.

Mladé lístky se jedí syrové nebo vařené. Z listů se dělá čaj. Má v lidovém léčitelství přezdívku „ženský plášť“ (i v angličtině), léčí ženské choroby, záněty, poruchy menstruace, zvyšuje pravděpodobnost početí a udržení plodu, zlepšuje kvalitu mateřského mléka. Ve formě koupele se používá pro slabé děti, posiluje svalstvo. Nemá nežádoucí účinky.

Česnek domácí a česnek viniční (Allium oleraceum, A. vineale) Oba rostou celkem dobře v trávě. Nestříhány kvetou v červenci. V přírodě rostou na výslunných stráních. Česneků rostoucích bez problémů u nás jako trvalka existuje spousta druhů a je to ideální permakulturní rostlina k experimentování nejen v trávníku. V zahradnictvích se prodávají cibule druhů okrasných i jedlých. Listy mohou být použity jako náhražka klasického česneku či pažitky.

Rmenec sličný (Anthemis nobilis) Plazivá trvalka, roste v trávníku velmi dobře a kvete, i když je pravidelně sekán. Posekané listy obohacují kompost. Kvete od července do října. K dostání jsou i speciální nekvetoucí kultivary do trávníků, podle mne je ale škoda o květy přijít.

Říká se mu i římský heřmánek, používá se stejně, ale není to pravý heřmánek. Z květů se dělá velmi osvěžující bylinkový čaj, který je dobrý na žaludek, speciálně pro děti. Uklidňuje nervy, čistí krev, povzbuzuje chuť k jídlu. Slouží jako základ pro některé hořké a žaludeční likéry a piva. Araby je používán pro éterické oleje. Květy se používají do šamponu.

Shrnutí závěrem

• To, že nějaká rostlina na naší zahradě roste a množí se sama od sebe, není důvod k tomu ji hubit
• Takzvaný plevel s námi nebojuje, jen dělá to, co má od přírody v popisu práce
• To, že nás nikdo nikdy neučil některé rostliny jíst, neznamená, že se jíst nemají
• Pampelišky můžeme mít stejně rádi jako jiné rostliny, nezávisle na názoru okolí
• Přírodu není potřeba mít neustále pod kontrolou, je chytřejší než my a postará se o sebe i o nás, když jí nebudeme škodit
• I jiní malí živočichové mají právo u nás v trávníku žít a jíst bylinky, které najdou
• Názor veřejnosti, většiny nebo sousedů na vzhled trávníku není důležitější než váš vlastní názor

text  a fotografie pochází z knihy Kompletní návod k vytvoření ekozahrady a rodového statku Jaroslava Svobody, nakladatelství SmartPress
https://www.smartpress.cz/kompletni-navod-k-vytvoreni-ekozahrady