VĚRA ŠPINAROVÁ: „Užívám si to s lidmi a lidé si to užívají se mnou…“
Jedna z největších českých zpěvaček Věra Špinarová vyniká svým hlasem i osobnosti.Držitelka několika zlatých a platinových desek, která je v pětici nejprodávanějších zpěvaček u nás za poslední dekádu, koncertuje 30. července v rámci Sedmihorského léta 2015 v Sedmihorkách u Turnova, kam přiveze hity i další písně ze svého repertoáru. Dělat rozhovor s Věrou Špinarovou byl příjemný zážitek. Ze srdečné zpěvačky sálá pohoda, klid, vtip a optimismus…
Zpívání bylo vaším snem už od dětství. Pamatujete si ten okamžik, kdy jste zjistila,že právě zpěv je pro vás to pravé?
Vždy jsem zpívala na různých besídkách ve škole a když mi bylo asi třináct let, vyměnila jsem housle za kytaru. Viděla jsem film Perný de s Beatles,což mě hodně ovlivnilo. A pak, když jsem chodila do deváté třídy, konal se ve velkém vítkovickém Kulturním domě sraz devítek. Hrála tam kapela a proběhla soutěž zpěváků. Byla jsem na ni vyslána za naši školu. Pamatuji si, že tam zpívala i Maruška Rotterová.Bylo tam asi deset zpěváků, všichni jsme zpívali písničku Vánoce, Vánoce přicházejí. Vyhrála jsem a dostala vánoční čokoládovou kolekci na stromek. Měla jsem takový pocit, že jsem něco vyhrála a že to může fungovat. Pak jsem se přihlásila do jedné soutěže od Českého rozhlasu Ostrava, kde hrála skupina Ivo Pavlíka. Z Rozhlasu si mě všimli a pozvali si mě na natáčení. Začala jsem zpívat jako host se skupinou Flemingo a to už mi bylo jasné, že nechci být ničím jiným než zpěvačkou…
Studovat jste ale šla na chemickou školu. Této profesi jste se nikdy nevěnovala. Nicméně nedá mi to nezeptat se, jestli jste tímto školním základem byla v životě nějak ovlivněna?
Vyučila jsem se, ale už jsem zpívala a natáčela v rádiu. Ale byla to doba, kdy každý musel mít nějaký „papír“. Takže jsem chodila tři roky normálně do školy. V osmnácti už jsem dělala takzvané přehrávky v Praze a dostala jsem potvrzení, že jsem profesionální zpěvačka. Škola mě neovlivnila vůbec (smích), myslím, že nade mnou zavřeli všichni oči, abych prošla.
Bydlíte v Ostravě, tedy poměrně daleko od Prahy, koncertujete po celé republice… Cestujete ráda?
Samozřejmě, že už jsem starší. Dřív jsme jezdili mnohem, mnohem víc. Ale neunavuje mne to, spíše naopak mě to nabíjí. Děláme tak deset koncertů za měsíc a spíš se na to těším, užívám si to. Už nemusím nikoho přesvědčovat, jestli umím, nebo neumím zpívat.
Jak vypadá běžný den Věry Špinarové? Věnujete se každý den zpěvu?
(smích) To se nevěnuji. Když mám volno, spíš odpočívám. Soustředím se na zpěv až tak den před koncertem. Teď se zrovna chystám na tři dny na koncerty, tak si zítra trošku připravím v hlavě co a jak, ale rozezpívávám se až před koncertem. Že bych si denně zpívala, tak to nedělám. Ale to je otázka dlouholeté praxe, za ty roky už víte co a jak s hlasivkami. Když je člověk zdravý, není nachlazený…tak je to úplně v pohodě, hlasivky jen trošku rozehřejete. Pokud je toho více, tak se hlasivkám musím věnovat víc, rozezpívat se jiným stylem, trošku pomaleji a déle.
Máte nějaký hudební sen? Nebo jste takový sen měla a už se vám splnil?
Za ty roky se mi splnila spousta snů a že bych nyní měla nějaký… Jsem ráda, že mi to zpívá, že mám plné sály, že na mě lidé chodí, ale sen? Ráda bych, aby to ještě chvilku vydrželo, protože mě to baví, protože si to s lidmi užívám a lidé si to užívají se mnou, takže kdyby to tak bylo i dál… Super je, že mi syn dělá manažera. Ví, co potřebuji, nejede na doraz… Kdyby to bylo jen na mně, byla bych schopná zpívat každý den, což by bylo i možné, protože nabídek je opravdu mnoho. Ale on ví, že zazpívám a potřebuji dva tři dny odpočinek. Už mi není dvacet a hlavně bych mohla být vyhořelá. Koncem loňského roku už toho bylo tolik, že jsem se i těšila, že si od zpívání odpočinu. Ale tak to má asi každý ve své profesi, že se potřebuje nějak odreagovat, a potom nastane ten moment, že se zase strašně těšíte na to pódium, už jste zase nabitá, těšíte se na lidi, na kapelu a na celý koloběh.
To jste mi nahrála na mou další otázku, jak tato rodinná spolupráce funguje? Na Sedmihorském létě 2015 vystoupíte právě se skupinou Adama Pavlíka, tedy vašeho syna, zároveň manažera…
Ano, ano. Funguje výborně a škoda, že mě to nenapadlo už mnohem dřív. Zpívala jsem s nimi asi od roku 1995. Manažera mi ale dělal někdo úplně jiný. Adam to ale zvládá úžasně, což zdědil po svém otci Ivoši Pavlíkovi. Jsem ráda, že mě to ještě na stará kolena potkalo, že si spolu rozumíme a že naprosto respektuje mou sílu do zpívání. Jak jsem říkala, vystoupení „nedrtí“,jak to dělají jiní manažeři, kteří jdou především za penězi.Navíc kluci z kapely mají i jiná zaměstnání, hudbu dělají jako zábavu, takže mě nikdo nedusí, že musím hrát a zpívat za každou cenu, což je velká výhoda. Adam se navíc o vše postará. Přijede pro mě, naloží do auta, odveze na koncert a po koncertě zase domů. (smích)
Patříte mezi pětici nejprodávanějších zpěvaček u nás.Vnímáte to,směřuje vás to, co to pro vás znamená?
Nevím, jestli jsem nejprodávanější. Moc to nesleduji, ani žebříčky nebo jestli mne hrají v rádiích. Dřív mě nehráli vůbec, desky se prodávaly a stejně lidé na koncerty chodili.
Dostávala jste nabídky také do zahraničí, do Paříže například. Proč jste zůstala v Čechách? Dálky vás netáhly?
(smích) Do Paříže jsme jeli do jedné firmy„se ukázat“ ještě za totality.Líbila jsem se jim, ale řekli mi, že tam musím zůstat. Ale to pro mne nepřipadalo v úvahu, nikdy jsem nechtěla opustit republiku, nikdy jsem nechtěla emigrovat. Měla jsem tu rodiče a zázemí, pro mě bylo nepředstavitelné zůstat někde venku. A ani teď. Všichni jezdí koncertovat do Ameriky, do Kanady a Austrálie. Nabídky na takové koncerty mám každou chvíli, ale mě to neláká. Někdo říká „Vidět New York a zemřít“, ale mně to stačíu mě doma. (smích)
Ve vašem repertoáru je mnoho hitů, které vaši fandové milují a na koncertech na ně vždy čekají. Která píseň je právě pro vás ta nej?
Vybírám si na koncerty písně, ze kterých mám dobrý pocit, které ráda zpívám. Teď chystáme nový koncertní program, musíme ho trochu „překopat“. Samozřejmě zůstávají pilíře – tedy písničky, bez kterých se koncert neobejde – a kolem se udělá „omáčka“, kdy vybereme věci, které si kluci s chutí zahrají. Mám ráda změny, na tuhle se těším. Chceme to udělat spíše styl unplugged, aby koncert dostal jiný kabát.
Jak už bylo zmíněno, letos vystoupíte 30. července na pódiu Sedmihorského léta v Sedmihorkách u Turnova. Na co se tedy mohou fandové těšit?
Určitě se mohou těšit na ty zmiňované pilíře, na hity, na směs mých písní. Čerpat budu ze všech desek, které jsem nazpívala.
Jaké koncertní prostředí máte pro svá vystoupení nejraději? Kde se vám zpívá nejlépe?
Nemám problém vystoupit všude, třeba i na velkých festivalech.I když to není má doména.V létě se většinou hraje venku a to mě taky baví.
Podle čeho písně tedy vybíráte?
Máme asi tři druhy koncertů, já s kapelou, s filharmonikya pak zkrácená verze. Některé písně jsou už dané, něco se pak přidá, nebo vyhodí… Většinou se ale mění při novém koncertním programu, přesunujete je. S playlistem je to většinou tak, že když máte vše perfektně vyladěné a šlape to, tak končíte a zase děláte nový koncert a zase zkoušíte, jak to na lidi bude fungovat. (smích)
Plány do budoucna? Nové album?
Chtěla bych ještě natočit jedno CD. Poslední. Nějaké původní písničky. Nyní už to není o točení CD, ale potřebuji i nový repertoár, zavřít se do studia… A to je také změna, které mám ráda. Třeba turné s Petrou Janů byla
taky změna, a proto jsem do toho šla. Spolu máme také další plány.
A na závěr?
Všechny své příznivce zvu na akci Sedmihorské léto, moc se na ně v červenci těším. A zdravím čtenáře Českého ráje v akci..přeji mnoho krásných článků a počtení.
Rozhovor: Jitka Maděrová, foto: archiv Věra Špinarová
Věru Špinarovou & Adam Pavlík Band můžete vidět na jevišti Sedmihorského léta ve čtvrtek 30. července 2015. Vstupenky na všechny akce jsou již v předprodeji na www.evstupenka.cz
a www.sedmihorskeleto.cz, kde naleznete podrobnosti k akcím.
SEDMIHORSKÉ LÉTO 2015
18.6. – Michal Hrůza & Kapela Hrůzy
30.6. – PRACHY!!! – divadelní představení (Ondřej Vetchý, Vanda Hybnerová a další…)
16.7. – Pavel Šporcl & Gipsy Way Ensemble
23.7. – Na stojáka – Lukáš Pavlásek, Karel Hynek,
Daniel Čech, Arnošt Frauenberg
30.7. – Věra Špinarová & Adam Pavlík Band
13.8. – Vlasta Redl
20.8. – Pátá dohoda & Jaroslav Dušek
PŘEČÍST ROZHOVOR S JAROSLAVEM DUŠKEM
PŘEČÍST ROZHOVOR S PAVLEM ŠPORCLEM