ROZHOVOR MĚSÍCE: Profesorka RNDr. Anna Strunecká, DrSc.: „Fluorid může mít celou řadu nežádoucích toxických účinků, narušuje inteligenci a chování“

Profesorka RNDr. Anna Strunecká, DrSc. je velmi známá a uznávaná česká pedagožka, badatelka, publicistka a spisovatelka. Je autorkou řady populárních knih a také odborných prací. Publikovala přes 250 odborných článků v českých i mezinárodních vědeckých časopisech. Z knižních publikací v češtině například Babské rady profesorky Strunecké, Jak přežít dobu jedovou?, Varovné signály očkování, Přemůžeme autismus?. Její knihy Doba jedová a Doba jedová 2 vévodily prodejnímu žebříčku serveru Booknet za rok 2011 a 2012. Kromě mnoha dalších ocenění získala například v roce 1995 diplom Amerického biografického ústavu Žena roku. Ve svých knihách a publikační činnosti se věnuje „kontroverzním“ tématům, která farmaceutické a potravinářské firmy nerady slyší a často nepodloženě vyvrací. Od Profesorky Anny Strunecké se proto můžete dozvědět, jak škodlivý je aspartam a glutamát, homocystein, jak působí trio vitaminů B6+B9+B12 v prevenci autismu i Alzheimerovy nemoci, proč je dobré vyhnout se „éčkům“ a mnoho dalšího. Její přednášku s názvem Doba jedová, můžete zažít v Recall centru v Sedmihorkách u Turnova 26. března 2020.

  • Vydala jste řadu velmi zajímavých knih. Pojďme si blíže popovídat o sérii bestselerových knih Doba jedová. Jaká je tedy doba, ve které žijeme z hlediska jedů kolem nás?

Naše první knížka, kterou si objednalo a vydalo nakladatelství Triton, dostala název Doba jedová právě proto, že se v ní zabýváme jedy v potravinách, kosmetice, domácnosti, ale i v medicíně a v životním prostředí. Protože vyvolala veliký zájem čtenářů a stala se s počtem 80 000 prodaných výtisků bestselerem mezi odbornými a populárně naučnými knihami, tak jsme pokračovali v Době jedové 2. Na vaši otázku ohledně jedů kolem nás existuje celkem dobře dokumentovaná odpověď. S nesmírným rozvojem technologií lidé vyrábějí stále více nových chemických látek, které chemici evidují v registru Chemical Abstracts Service (CAS). V současné době obsahuje 145 milionů látek. Podle toxikologických pravidel se může stát jedem každá látka v závislosti na množství, na době, po kterou působí, a na citlivosti každého jednotlivce.

  • Mnoho z nás si neuvědomuje, že jedy jsou všude kolem nás a je čím dál těžší se jim vyhnout. Co je z vašeho pohledu nejhorší?

Špatné je to, že nejrůznější látky se spojují a vzájemně posilují, takže nám může škodit docela malé množství, které bychom samo o sobě mohli tolerovat bez větších následků. Je opravdu obtížné najít místo k životu, které žádné škodlivé látky neobsahuje. Nebezpečná je jejich přítomnost již v pupečníkové krvi, ve výživě kojenců a batolat, dýchají je děti ve školních třídách a jsou jimi ohroženi i pacienti v nemocnicích.

  • Jak je to s jedy v potravinách?
    Je jich tam bohužel mnoho. Nejsou to jedy jako v románech Agathy Christie, které sníte a padnete bez života k zemi nebo se ráno neprobudíte. Jsou to látky považované za bezpečné, které se přidávají do potravin pro zlepšení jejich vzhledu, trvanlivosti a chutí. Škodí pomalu a skrytě, protože se v organismu hromadí v průběhu desítek let. V našich knížkách píšeme o těch nejvíce rizikových pro zdraví, zejména o umělých chutích (aspartam a glutamát), umělých vůních a umělých barvivech. Lidé by měli být v této oblasti informovaní a převzít vlastní zodpovědnost za to, co budou jíst a čím budou krmit svoje děti.
  • Kosmetika, kterou lidé dennodenně používají je také plná jedovaté chemie…
    Ano, máte pravdu. Já proto nabádám k používání bio kosmetiky, nejlépe naší vlastní „kuchyňské a zahrádkářské“. Je často účinnější než ta drahá, dovážená v krásných kelímcích. I z toho důvodu jsem sama autorkou různých kosmetických produktů z bylin. Varuji zejména těhotné ženy, aby nepoužívaly krášlící kosmetiku, laky na nehty, parfémy a deodoranty, protože můžou vyvolat vážné poškození vývoje jejich dítěte.
  • Napadá mne jeden konkrétní dotaz na působení fluoridu na lidské tělo, příliš mnoho lidí o tom zatím neví a vesele si fluorid v různých podobách užívá?
ČTĚTE TAKÉ:  JÓGA A PODZIM

Zdravotnické osvětě se podařilo rozšířit myšlenku o nezbytnosti fluoridů v prevenci zubního kazu. V USA, Kanadě, Austrálii a na Novém Zélandu přidávají fluorid do pitné vody. V Evropě byla naštěstí tato možnost v průběhu 70.–90. let minulého století odmítnuta. Fluorid totiž lidské tělo nepotřebuje k žádné biochemické reakci ani k žádnému fyziologickému procesu. Společně s kolegy v Mezinárodní společnosti pro výzkum fluoridů již od 90. let minulého století upozorňujeme na to, že fluorid může mít celou řadu nežádoucích toxických účinků. Nejhorší je to, že prokazatelně způsobuje pokles skóre IQ u dětí. V současné době je tak rozpor mezi v praxi propagovanou a prováděnou fluoridací pitné vody, kterou vládní zdravotnické instituce mnoha zemí považují za bezpečnou, a stovkami vědeckých studií, které prokazují, že fluorid je neurotoxin, který narušuje inteligenci a chování. Vyvolává i řadu patofyziologických příznaků jako jsou poruchy metabolismu, nespavost, poruchy v produkci některých hormonů, záchvaty křečí, poškození a narušení činnosti trávicí soustavy. 

  • Vydala jste také knihu o bylinkách. Je nějaká bylinka, kterou máte v oblibě pro její široké využití či vysokou účinnost?

Já svoje čtenáře a posluchače učím, že skoro každá bylinka má široké využití. Bylinky totiž obsahují několik stovek různých biologicky účinných látek. Já používám bylinky ve své rodině od mládí a mám jich plnou zahradu. Když jsem někde v cizí zemi, tak sleduji, co tam roste a jaké byliny se tam používají. Loni jsem si například přivezla z Číny bylinku nesmrtelnosti, účinnou při snižování krevního cukru a regulující i krevní oběh, jiaogulan (Gynostema pentaphyllum), nazývanou též pětilistý ženšen. Píšeme o ní v té naší poslední knížce. Bohužel, do EU se nesmí dovážet a jako bylina se nesmí prodávat, a tak si ji každý, kdo ji chce užívat, musí sám pěstovat doma.

  • Skočím-li zase na jiné téma, pak orgán šišinka, který byl dlouho považován za část těla, která nemá zvláštní funkci, naopak má velmi významnou funkci. A jak šišinku aktivizovat?

Šišinka je žláza s vnitřní sekrecí, ve které vzniká hormon melatonin s rozmanitými účinky na lidské tělo. Je to hormon spánku, ale zasahuje i do imunitních odpovědí, do regulací metabolismu a funkcí trávicí soustavy. To vše postupně objevuje moderní věda. Já však také obdivuji vědomosti starých řeckých učenců o této žláze jako „bráně myšlenek“ a jsem přesvědčená, že šišinka funguje pro naši mysl asi jako wifi pro počítač a umožňuje nám například intuici. Ale to je dlouhé povídání a vysvětlování, které současná věda stále ještě nepřijímá. Takže je velice důležité pečovat správně o svoji šišinku a o tom píšeme také v našich knížkách.

• V přednášce Doba jedová v Recall centru v Sedmihorkách u Turnova se budete tomuto tématu věnovat, na co se diváci mohou těšit?

Pokusím se posluchačům sdělit to nejdůležitější ke zdárnému přežití doby jedové a prožití spokojeného a tvůrčího života.

Děkuji za rozhovor. Jitka Maděrová
Vstupenky na přednášku Prof. RNDr. Anna Strunecké, DrSc.  v Recall centru a podrobné informace již nyní na www.recallcentrum.cz

Kam dál? Sedmihorský podzim odstartoval funkční lékař Jan Vojáček. Na co se diváci mohou těšit?

Ukažte tento článek i vašim přátelům: