ROZHOVOR MĚSÍCE: MARCELA SOBOTOVÁ – „Minimalismus mi přináší radost, lehkost a pocit kontroly nad svým životem“

Plzeňačka Marcela Sobotová, maminka dvou malých dětí, je nadšená minimalistka a autorka blogu Žijeme minimalismem. Minimalismus aktivně pustila do svého života před šesti lety a od roku 2015 o něm píše, mluví, točí videa, sdílí nezdary z cesty k větší jednoduchosti a je autorkou několika e-knih o minimalismu. Protože se o minimalismu mluví stále častěji a také proto, že právě přichází Vánoce, povídali jsme si s Marcelou – s osobou nejpovolanější – co si pod tímto pojmem vlastně představit, jak s ním začít a co nám do života může přinést …

  • Co je vlastně minimalismus – z vašeho pohledu?
    Z mého pohledu je minimalismus myšlenkový směr, kdy se ptám sama sebe, co je pro mě důležité. To důležité se snažím podpořit, to méně důležité se snažím omezit nebo vyloučit. Dívám se vždycky na tu část toho, co má zůstat. Není to jen o redukování všeho a všude. Pro mě osobně je minimalismus v současnosti styl života, kterým žiju.

    POZVÁNKA – 21. 11. 2019 – PŘEDNÁŠKA MARCELY SOBOTOVÉ – RECALL CENTRUM SEDMIHORKY U TURNOVA

    • Jak jste se k němu dostala, jak dlouho jím žijete a jak bylo složité ho začít praktikovat? Minimalismus jsem začala aktivně uplatňovat před 6 lety. Ještě předtím jsem o něm četla nebo slyšela, ale vlastně nic reálného u sebe neměnila. Mým zlomem bylo stěhování, kdy jsem pochopila, že i já toho vlastním hodně a část z toho není vůbec potřeba. A začátky pro mě složité moc nebyly. Byla jsem zapálená a odhodlaná. Spíš jsem si musela projít i fázemi, kdy už jsem minimalizovala příliš a mělo to neblahý vliv na vztahy v rodině.

    • Do jakých oblastí života minimalismus zasahuje?
    V podstatě do všech, do kterých ho pustíte. Nejčastěji začínáme revidovat věci, které vlastníme. Někdo postupuje dále do digitálního světa, do redukování toho, čím plní svůj čas nebo do financí. Často je to tak, že jakmile pochopíme a zautomatizujeme si minimalistické uvažování, přirozeně ho začneme uplatňovat v běžném dni. A tak se z úklidu pracovního stolu dostáváme k revidování knihovny, botníku, půdy nebo cestovního zavazadla…

  • sledujte novinky a aktuality našich novin a webu na našem facebooku :-) 
  • • Proč by měl člověk začít přemýšlet o minimalismu a jeho zapojení do běžného života?Podle mě proto, že minimalismus je, mimo jiné, funkční metoda, jak lépe poznat sám sebe a své potřeby. Když ho zapojíme do běžného života, získáme často úlevu, lehkost, větší klid, pocit dostatku a radosti z toho, co máme. Uvažovala bych o něm například tehdy, pokud stále něco doma hledáte, věčně „nemáte co na sebe“ nebo máte pocit, že vám život jen tak proplouvá mezi prsty.

    • Co vám přináší takový styl života? Přináší mi radost, lehkost. Pocit jisté kontroly nad svým životem. Pocit, že této planetě škodím o kousek méně než dřív. A snad i nějaké uspořené peníze.

    • Někomu minimalismus připadá extrémní, domnívám se ale, že je to pouze nevědomost… Ano, minimalismus může být extrémní. Často díky médiím máme pocit, že jiný minimalismus vlastně ani být nemá. Možná proto mnoho lidí odrazuje a nikdy jej sami nevyzkouší. Já si to ale nemyslím, minimalismus nemusí být extrém, aby to byl stále minimalismus. Každý máme svou cestu a své možnosti. Podle reakcí účastníků mých seminářů cítím, že přínosy redukování jsou velké, i když vůbec nejdeme do extrému.

    • Pojďme si tedy říci něco o tom, jaký první krok musíme udělat, abychom začali takto žít.
    To je velice snadné a těžké zároveň. Musíme někde začít. Bez vlastní akce to nepůjde. Ani deset přečtených knížek o minimalismu to nezmění. Sama doporučuji začít buď tím, co je snadné a „málo bolestné“ nebo naopak začít krok po kroku tím, co vás zrovna nyní nejvíce trápí.

    • Určitě je velmi důležitou součástí minimalismu i úklid. Jak se liší od běžného úklidu? Ano, spíš používám slovo vyklízení. Pod slovem úklid si představíme často jen vysavač a hadr na podlahu. Od běžného úklidu se liší výrazně, vlastně je to něco úplně jiného. Při vyklízení hodnotíme, co si chceme ještě v naší domácnosti a životě nechat a co ne. Vyklízení je proces na delší dobu, od dnů až po roky.

    • Pokud se při úklidu zbavujeme věcí, nemělo by to ale být o vyhození do popelnice, ale o přemýšlení komu by věc, kterou nepotřebujeme my, mohla sloužit. Je to tak?
    Ano, je dobré přemýšlet o zbavování se věcí komplexněji. U nás někdy dojde i na tu popelnici, ač je to zřídka. Jsou ale tací, kteří ze zásady nic do popelnice nevyhazují, vše ještě nějak zužitkují nebo pošlou dalším lidem.• Jak se tedy smysluplně zbavit věcí?Obecně je dobré si osvojit a vyzkoušet různé způsoby prodeje, darování, výměn, recyklace nebo dalšího využití. Myslím, že pokud se něčeho chceme zbavit smysluplně, musíme být ochotni tomu věnovat alespoň nějakou energii. Vidíme-li za tím dlouhodobější smysl a chápeme, proč to děláme, zase nás to energií a pozitivním dopadem „dobije“.

    • S minimalismem je spojena i eliminace odpadu. Jak na to? V prvé řadě tím, že budeme mnohem bedlivěji hlídat vstupy. Tedy to, co nám do domácnosti vstupuje a někdy později se to nejspíš stane odpadem. U minimalizování odpadu jde často o návyky, které si potřebujeme zautomatizovat. Když nikdy nenosím na nákup vlastní tašku a kupuji si v obchodě plastovou, bude mi chvíli trvat, než si zvyknu nosit vlastní. Pokud chceme snížit množství směsného odpadu z domácnosti, potřebujeme především vědět, co ho tvoří a v jakém rozsahu. Třeba už jen tím, že si konečně zřídíme domácí koš na bioodpad, snížíme množství směsného odpadu o třetinu. Pokud alespoň trochu vaříte z čerstvé zeleniny, uvidíte, že podíl bioodpadu je poměrně velký. Eliminace odpadu není jen o tom, že chodím nakupovat bezobalově s vlastními sklenicemi a pytlíky. To je jen malá část toho, co mohu dělat.
  • Mnoha lidem připadá minimalismus jako omezování… Ano, je to omezování, které děláme sami sobě, protože zjistíme, že tím více získáme než ztratíme. Je to dobrovolná skromnost. Není to snadné, protože obecné nastavení je často proti nám.

    • Myslíte, že toto myšlení je pro mladé, nebo pro všechny generace? Tohle myšlení je pro všechny generace a není to nic nového. Naši předci bývali minimalisty v takovém rozsahu, kterého my ani nedosáhneme. Myslím, že v každém věku se můžeme zastavit a udělat si revizi toho, čím se obklopujeme.
  • Blíží se Vánoce, máte nějaké tipy na minimalistické nakupování? Chci říct, že i minimalisté nakupují. Jen více vědomě, asi pomaleji a s rozvahou. Doporučila bych vám oddálit nákup určité věci o nějaký čas. Někomu stačí 3 dny, někomu měsíc. V mezičase zpytujte svědomí, proč danou věc vlastně potřebujete, jestli ji jen nechcete, jestli už nemáte doma stejnou nebo s podobným účelem, zda se vám líbí filosofie a přístup obchodníka nebo výrobce atd. Není nákup jako nákup, nakoupit se dá i z druhé ruky a pomoci někomu jinému smysluplně se zbavit něčeho, co se vám bude ještě hodit. Vánoční nákupy se ale moc oddalovat nedají, že? Nechtějte ode mne seznamy na minimalistické dárky. Vánoce jsem spojené s mnoha rodinnými tradicemi nebo řekněme zvyklostmi a měnit je nejde ze dne na den. Věřím, že stojí za to lépe o našich přáních komunikovat, ať už jako dárce nebo obdarovaný.

    • Na závěr bych se vás zeptala na nějaké praktické tipy do domácnosti, které se vám osvědčily… Takových tipů mám na blogu desítky :-). Tak třeba: Dělejte si zásoby jen u toho, co se opravdu točí a kdy je to praktické. Nemějte pět podobných produktů na jeden účel. Všímejte si, kde všude se u vás objevuje poměr Paretova pravidla. Organizujte až to, co jste již vytřídili. Nepořizujte si další úložné prostory, když ani nevíte, co máte v těch současných. Nebojte se udělat občas změnu v uspořádání věcí, ale povězte o ní i ostatním členům rodiny :-).

Děkuji za rozhovor. Jitka Maděrová
Foto: Marcela Sobotová

 

TIP: JAK ELMININOVAT ODPAD: http://ceskyrajvakci.cz/eliminovat-odpad-radi-take-ministerstvo-zivotniho-prostredi/

 

 

Ukažte tento článek i vašim přátelům:
ČTĚTE TAKÉ:  PEELING - top recepty na tělo i ruce