Kupované kysané zelí má mnohem méně vitamínu C, než čekáme

Kysané zelí považujeme už od pradávna za zdravou potravinu a přirozený zdroj vitamínu C a bakterií mléčného kvašení. Chemická konzervace a sterilace jeho vlastnosti mění. Časopis dTest otestoval 14 výrobků a zjistil, že některé z nich označené jako kysané zelí obsahují jen minimum vitamínu C a bakterií mléčného kvašení. Chybí v něm tedy přesně ty látky, které jsou přínosné pro lidskou imunitu a zažívání.

Spotřebitelský časopis dTest poslal do laboratoře 11 zástupců bílého a tři zástupce červeného zelí, které se prodává v plastových sáčcích v chladicích regálech. Laboratoř zkoumala přítomnost žádoucích probiotických bakterií, kvalitu prokvašení, obsah vitamínu C a hledala případné těžké kovy, dusičnany, siřičitany a konzervanty. „Kysané zelí jsme testovali před pěti lety a hlavní závěry jsou podobné – nedostatečné množství vitamínu C u třetiny vzorků, některé výrobky neobsahují žádné probiotické bakterie. Vážnější prohřešky jsme naštěstí neodhalili,“ shrnuje zjištění Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest.

některé z testovaných výrobků označené jako kysané zelí obsahují jen minimum vitamínu C a bakterií mléčného kvašení. Chybí v něm tedy přesně ty látky, které jsou přínosné pro lidskou imunitu a zažívání.

Podle ankety, kterou dTest provedl, dávají spotřebitelé přednost sáčkovému kysanému zelí před tím sterilovaným ve sklenicích, protože v něm oprávněně očekávají „živá“ probiotika pro správnou funkci střev. „Spoléhat jen na způsob balení se nevyplácí. I mezi sáčkovým zelím jsme narazili na sterilované výrobky, které bývají většinou baleny ve sklenicích.

Úprava sterilací zabije všechny mikroorganizmy včetně prospěšných probiotických bakterií; ve sterilovaném zelí proto probiotika nenajdete,

Úprava sterilací zabije všechny mikroorganizmy včetně prospěšných probiotických bakterií; ve sterilovaném zelí proto probiotika nenajdete,“ popisuje hlavní rozdíly Hana Hoffmannová. Červené kysané zelí značky Tesco Value neobsahovalo vůbec žádná probiotika. Bledě na tom bylo i bílé kysané zelí značky Albert, v jednom gramu vzorku se napočítalo necelých sto bakterií. Průměrná hodnota se přitom pohybuje v řádu milionů bakterií v gramu kysaného zelí.

Doporučená dávka vitamínu C pro zdravého dospělého jedince je 80 mg denně. Nejvíc vitamínu C obsahuje čerstvé zelí – v jednom kilogramu je průměrně zhruba 450 mg vitamínu C, v kysaném se jeho koncentrace pohybuje okolo 160 mg/ kg. Výrazně podprůměrné hodnoty vitamínu C naměřila laboratoř v zelí značek Otické zelí, Tesco Value a H+H. Vůbec nejhůře dopadlo Albert Kysané zelí bílé s pouhými 6 mg vitamínu C na kilogram výrobku.

ČTĚTE TAKÉ:  Teplo, trávicí oheň a životní síla

Kvalita prokvašení, tedy fermentace, se dá poznat podle množství kyseliny mléčné, octové, mravenčí, těkavých kyselin, pH a ethanolu. „Problémy s kvalitou kvašení žádný z testovaných výrobků neměl, udělovali jsme za ni jen velmi dobré a dobré známky. Všechna zelí spolehlivě vyhověla všem předepsaným požadavkům. Rovněž jsme nenarazili na žádný nepovolený přídavek kyseliny mravenčí,“ komentuje Hana Hoffmannová.

Organizmy, které v zelí upozorňují na nečistotu a horší kvalitu, jsou plísně a kvasinky. „Většina vzorků prošla s čistým štítem, ale výrobkům značek Agro Tuřany a Agrospol Bolehošť napočítala laboratoř řádově desetitisíce kvasinek i plísní v gramu vzorku,“

výrobkům značek Agro Tuřany a Agrospol Bolehošť napočítala laboratoř řádově desetitisíce kvasinek i plísní v gramu vzorku

upozorňuje Hana Hoffmannová. Bez znepokojujících nálezů skončily i analýzy zatajených přísad, nežádoucích těžkých kovů a dusičnanů.

Obsah siřičitanů v zelí nepřesáhl povolený limit u žádného výrobku. Druhou skupinou aditiv byly chemické konzervanty – sorbany a benzoany. Jejich použití není příliš tradiční a legislativa je povoluje pouze u výrobků ve slaném nálevu, nikoliv v původním zelném láku. Většina výrobců přirozeně vzniklý lák vyměnila za slaný nálev, do kterého konzervanty přidala. Bez pomoci konzervantů se obešlo pouze pět firem – Agro Tuřany, Agrospol Bolehošť, Efko, H+H a výrobce červeného zelí Tesco Value. V původním nálevu se nabízela pouze zelí značek H+H a Efko.

Zdroj: www.dtest.cz

Tip dTestu: Při nákupu chlazeného kysaného zelí v sáčku nezapomínejte číst etikety. Při výběru vám pomohou rozpoznat výrobky s chemickými konzervanty nebo odhalí ty sterilované.

Ukažte tento článek i vašim přátelům:

Jeden myslel na “Kupované kysané zelí má mnohem méně vitamínu C, než čekáme

Komentáře nejsou povoleny.