ROZHOVOR MĚSÍCE: IVA GEORGIEVOVÁ – „Ájurvéda mi prostě změnila život“

S Ivou Georgievovou se můžete na stránkách našich novin pravidelně setkávat už několik měsíců. Účastníci letošního Jóga kempu v Českém ráji zažili vynikající a přínosnou přednášku paní Ivy na vlastní kůži. Autorka knih o životě s ájurvédou obsahující skvělé recepty, žena, která dle svých slov ájurvédu prakticky používá, má ji velmi ráda a ve velké úctě, ale nepovažuje se za experta. A to i přesto, že se velmi aktivně ájurvédě věnuje již od roku 1997, kdy jí změnila život, od roku 2006 pak praktické poučky předává dál. Říká, že pokud začneme praktikovat ájurvédu s veškerým důležitým vysvětlením maličkostí, může nám pomoci změnit život k lepšímu, více se radovat a smát. Povídaly jsme si proto o ájurvédě, co si pod ní představit a jaké má pro nás v běžném životě přínosy.

Co tedy vlastně ájurvéda je? Ájurvéda je věda o dlouhém a šťastném životě, v legendě o ájurvédě se praví, že je stará jako lidstvo samo. Byla dána lidem, aby věděli jak se o sebe starat a mohli si užívat zdravého a spokojeného života. Pro mne je to jako krásný příbalový leták, který bychom měli dostat, když se narodíme. Měli bychom návod jak o sebe co nejlépe pečovat, abychom nestrádali, byli krásní a zdraví uvnitř i navenek a žili v souladu s rytmem přírody.

Jak si ájurvédu v praxi může naprostý laik představit? Jednoduše tím, že ji praktikuje. Když jsem se s ní potkala, vybavila se mi moje babička a její láskyplná péče, nad kterou jsem občas frfňala. Dávala pozor, abych neprochladla od nohou, nenafoukalo mi do uší a správně jsem jedla a pila. V zimě dělala teplý jablečný čaj se skořicí a hřebíčkem, v horkém létě nepila nic studeného, jedla sezónní suroviny. Pokud viděla, že mi není dobře, využila darů přírody a ty použila, aby zvýšila moji obranyschopnost, proto jsem také téměř za jejího života nebyla nemocná.

Jak dlouho se ájurvédou zabýváte a co vás k ní přivedlo?
Ájurvédu znám 21 let a přivedla mě k ní moje učitelka meditace docentka védských věd paní Zdena Unruhová, která ji žila a praktikovala v tu dobu již téměř 30 let (žila v zahraničí). Znala přední ájurvédské lékaře a také v roce 1990 zajistila první seminář pro naše lékaře. Její znalosti mě uchvátily, ale zejména to byl fakt, že ji žila.

Jaké jsou tedy základní principy ájurvédy? Každá věc je s každou jinou věcí tak úzce spjata, že není možné dělit existenci jedné od druhé. Působnost jedné věci na všechny ostatní je tak univerzální, že se nic nedá pozorovat izolovaně – jak říkal Maharishi Mahesh Jogi. Veškerá hmota je budována z pěti  prvků – prostor, vzduch, oheň, voda, země. Převládání určí vlastnosti substance. Ájurvéda ví, že každý člověk má individuální konstituci, kterou se liší od ostatních. Když je známa idividuální konstituce, dají se lépe pochopit zvláštnosti jeho výměny látek, chování a nálad. A každý jedinec pak může lépe poznat, kdy je v souladu se sebou a okolím, nebo kdy má začít něco dělat pro svou rovnováhu a zdraví.

Ájurvéda rozděluje lidi na tři typy… zde bych spíše použila, že se jedná o učení o třech dóšách, které určují typ člověka – převládáním jedné dóšy, ale často ihned vedle ní je druhá. Většinou není člověk jednoznačný typ, mluví se o dvoudošových, spíše je více viditelná třeba jedna porucha. Tři dóši  – váta, pitta, kapha. Všichni lidi je mají a vše v našem okolí, i jídlo, pití, barvy, počasí a vše, co tvoří náš život, se řadí do těchto dóš. Větrné počasí, kde je hodně pohybu, tvoří váta, horké počasí letošního léta byla pitta, vlhké a studené počasí patří do kaphy.

Lze si sám přesně diagnostikovat, jaký typ člověk je? Během let s moji milovanou ájurvédou jsem okolo určování typů zažila hodně zmatku – lidé si udělali test a žili a stravovali se podle toho, nebylo jim dobře – netrefili se. Dokonce jsem zažila, že ani Ti, kdo jim diagnostikovali, cože jsou za vrozený typ se neshodli. Přikláním se tedy k tomu, abychom žili v souladu s roční dobou, počasím a svojí zemí. A identifikovali svoje poruchy.

Dalo by se říci, který typ je u lidí nejčastější? Na toto si netroufám fundovaně odpovědět, nezabývám se tím detailněji, zaměřuji se na snížení poruch, které jsou pro zdraví člověka a jeho spokojený život. To je pro mne důležitější.Jen podotknu, že se narodíme jako určitý typ a ten již v sobě nese určitá úskalí – a během života se můžeme v úplně jiný přeměnit díky poruše.Uvedu zjednodušeně příklad:Člověk bude mít v sobě více pitty (ohně) je organizačně zdatný, energický, ale také často rozčilitelný, se sklonem k zánětům (např. žlučníku nebo vředům) se najednou začne cítit nejistě, nebude mít sílu své projekty dotahovat, bude špatně spát, může cítit strach a nejistotu. Pravděpodobně se mu zvýšila váta (lidově řečeno má vátovou poruchu) v tělesné oblasti ho může provázet zácpa, bolesti zad, neklid, suchost.To, v co se během života člověk přetvořil, se nazývá získaný typ a ten nám může momentálně nejvíce překážet a bránit radostnému prožívání.Člověk z příkladu by se měl zaměřit na snížení váty a porozumět své pittě.

Jak? Například uklízet ve své hlavě – procházky, jemné cvičení, pěstování životní radosti a pracovat ne do vyčerpání, jíst v klidu, a jít brzo spát.

ČTĚTE TAKÉ:  VÁNOČNÍ RAW "BRAMBOROVÝ" SALÁT

Hodně pomáhá právě strava, jak tedy může vypadat jídelníček určitého typu?
Já se zaměřuji na jídelníčky podle ročního období, aby jídla byla lehce stravitelná a měla dostatek živin a také aby chutnala. Mohl by je jíst i člověk, který zatím neumí pojmenovat svůj typ a ani své poruchy. Pokud mu jídlo chutná, dostane se blíže ke své rovnováze. Může mu odejít spousta různých malých neduhů – bolest žaludku, nadýmání, říhání, hemeroidy, sníží se alergické potíže, má více vitality a psychické odolnosti.

Tím jste mi odpověděla i na další otázku, v čem může ájurvéda pomoci? Pokud se vám stane blízkou a srozumitelnou, může velmi pozitivně změnit váš život. Přestanete se honit za tím, co nelze získat (nebylo vám dáno do vínku), a naopak se zaměříte na své přednosti a těm dáte vyniknout. Jednoduchou změnou (například porozumíte rytmu dne) se vám mohou snížit letité potíže, například zmiňované trávení.

Ájurvéda doporučuje jídlo pouze 3x denně a v určitém čase, kdy je jídlo v podstatě lékem… Tento princip je zaměřen na správné vytrávení, abychom v těle nepěstovali odpad a tím předcházeli nemocem. Pokud se však dostaneme do stavu, kdy je pro nás jídlo psychickou útěchou, tak toto asi nelze dodržet – tam doporučuji jíst zezačátku lehce stravitelná a plnohodnotná  jídla, s chutí, která nám sedí. Pokud se dobře vyberou suroviny, mohou výrazně podpořit naše psychické zdraví a vrátit nás do přirozeného rytmu.

Pokud bychom se odklonily od jídla, jak už jsme nakously – ájurvéda říká i jak o sebe pečovat, kdy spát apod… Je to přesně vypracovaný systém, kde má vše své opodstatnění a hlavně pro mne jsou základní doporučení velmi srozumitelná a dost jsem jich zažila ve svém dětství od babičky, která neuměla ani spisovně psát.  Jen když se podíváme, jak ženy na začátku století vykonávaly některé domácí práce, nebo i okolo zvířat, máme hned několik cviků na pevnost pánevního dna pro ženy. Pěstovaly si bylinky, věděly jak snížit zánět, že zábal je nedílnou součástí domácí péče v případě horkosti. Po nemocích lidé vykuřovali stavení, udržovali svou mysl čistou – modlili se ráno a večer, drželi půsty a žili v pokoře. Nepřejídali se a hodně chodili. V létě jedli jinak nežli v zimě.

Jaká jsou doporučení pro současné období? V podzimním čase kraluje váta a kapha. Je například důležité neprochladnout a chránit si vstup do těla (uši).  Velmi dobré je využít darů přírody, třeba uvařením jablečného čaje se skořicí, hřebíčkem a třtinovým cukrem (a ten pro zajímavost  v Čechách byl používán dříve nežli řepkový). Pomáhá uklidnit, podpoří činnost ledvin a močového systému, odvodní a zahřeje. (pozn. redakce: Další doporučení najdete v pravidelné rubrice Cesty ke zdraví v příloze Restart)

V ájurvédě se využívá často koření – například určitá spojení koření a jídla jsou velmi vhodná (dala byste příklad?) – jaké koření se v ájurvédě využívá nejčastěji? I v Čechách se hojně používalo koření –  v teplém létě na zchlazení například koriandr, v chladném počasí zahřívací například skořice. Správné koření může podpořit i vytrávení jídla a snížit dopad těžkých jídel na naše zdraví. Jedním z typických koření, které se u nás používalo, byl kmín. Snižuje negativní dopad vařených brambor na naše zdraví (např. bolesti kloubů). Výraznější variantou, která by měla být i účinnější je kumín, jen některým nechutná. V Čechách, ale i v Indii se používá fenykl, zlepšuje trávení, snižuje nadýmání, uklidňuje naše myšlení. Velmi oblíbeným indickým kořením je kurkuma. Mám ji velmi ráda, ale více nežli do jídla ji používám na podporu svého zdraví, např. ve formě kurkumového mléka.

Co vám osobně ájurvéda dává a proč je tak účinná? Ve starých védských textech stojí: „Není větší pročišťující síly nežli vědění, toto vědění potřebujeme, abychom mohli být zdraví.“ Jednoznačně mi dala velké poznání, pokoru k životu a zejména radost. Přijetím svého života se mi výrazně ulevilo. Již vím, že nebudu jako útlounká laňka, protože mi do vínku bylo dáno pevné tělo – naši předkové říkali, že je ten člověk dobře rostlý. Dala mi vědění o prevenci – vím jaké mi hrozí poruchy a že nemoci nepadají z nebe. Prostě změnila mi život, děkuji za to.

Děkuji za rozhovor. Jitka Maděrová
Foto: Jitka Maděrová (www.jogakempvceskemraji.cz více o kempu: http://ceskyrajvakci.cz/?s=joga+kemp )
Recepty a doporučení od Ivy Georgievové můžete pravidelně číst v rubrice Cesty ke zdraví.

Více o Ivě Georgievové – www.ivaveda.eu

 

Ukažte tento článek i vašim přátelům:
Real time web analytics, Wordpress visitor counter, Wordpress visitor tracking