Pratuři z Milovic se stěhují do Modré, kde na ně čekají samice

Poslední pratur dnes odjel do Modré, na býčka tam čekají dvě samice

Za mrazivého počasí se dnes uskutečnil transport dvouletého býka ze stáda praturů ve středočeských Milovicích do obce Modrá na jihovýchodní Moravě. Tam na něj čekají dvě jalovičky, které z Milovic odjely zhruba před dvěma týdny.

„Kvůli extrémním mrazům byl dnešní transport rizikovější, než předchozí odvoz dvou samic. Silně promrzlá země může zvíře během krátké chvíle po uspání podchladit. Naštěstí byl odchytový tým od posledně natolik sehraný, že se zvíře podařilo naložit během několika minut,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků v Milovicích v roce 2015 založila.

Dvě samice se zatím v Modré, kde jsou součástí expozice Živá voda, dobře aklimatizovaly. „Zvířata si udržují plachost, nevyhledávají přítomnost lidí, což je dobré,“ popsal starosta Modré Miroslav Kovářík. Založením nové chovné skupiny chce obec podpořit návrat těchto původních kopytníků do tuzemské krajiny. Jejich pastva by zároveň měla napomáhat k péči o krajinu přirozeným způsobem.

Dvě samice se zatím v Modré, kde jsou součástí expozice Živá voda, dobře aklimatizovaly. „Zvířata si udržují plachost, nevyhledávají přítomnost lidí, což je dobré,“

Do Modré odjela mláďata, která mají různé otce. Samice totiž přijely v roce 2015 z Nizozemí již březí, takže odrostlá mláďata nejsou blízce příbuzná a mohou v Modré vytvořit nový chov.

Pratur byl v minulosti na území dnešní České republiky jedním z nejrozšířenějších lovných zvířat. Člověk ho však postupně vyhubil. Poslední pratur uhynul v Polsku v roce 1627. Pratur je však předkem domácího skotu. Vědci v Nizozemí proto od roku 2008 pracují na projektu znovuoživení pratura. Zkřížili primitivní plemena skotu, která jsou praturovi vzhledově i geneticky nejpodobnější. Během pěti desetiletí by tak mělo zpětným šlechtěním vzniknout zvíře, které bude praturům odpovídat vzhledem i chováním. V Milovicích je první skupina zpětně šlechtěných praturů v celé střední a východní Evropě.

Pratur je však předkem domácího skotu. Vědci v Nizozemí proto od roku 2008 pracují na projektu znovuoživení pratura. Zkřížili primitivní plemena skotu, která jsou praturovi vzhledově i geneticky nejpodobnější. Během pěti desetiletí by tak mělo zpětným šlechtěním vzniknout zvíře, které bude praturům odpovídat vzhledem i chováním.

ČTĚTE TAKÉ:  Pálíte trávu, nebo biologický odpad? Hasiči varují.

První pokus o oživení pratura se odehrál mezi světovými válkami v Německu. Zvířata, která z něj vzešla, se nazývají Heckův skot. Praturům však nejsou příliš podobná, navíc jsou často agresivní, proto jsou považována za slepou uličku a v rámci evropských projektů ochrany přírody se s nimi dále nepracuje. V Česku jsou zvířata pocházející z Heckova skotu chována například na Šumavě u Prachatic.        
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

O společnosti Česká krajina: Ochranářskou společnost Česká krajina (www.ceska-krajina.cz) založil v roce 2007 Dalibor Dostál, politolog, novinář a bývalý šéfredaktor celostátní redakce Deníku. Jako novinář se dlouhodobě věnoval právě tématům ochrany přírody, životního prostředí, ale i filantropie a neziskového sektoru. Za to obdržel v roce 2009 Poděkování Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a v roce 2011 cenu Mediální čin roku od Nadace OKD. Spolupracuje s Fórem dárců, je členem poroty Starosta roku, členem novinářské poroty ceny Via Bona a členem hodnotící komise občanského sektoru v ČR pro USAID.

Zdroj: TZ Česká krajina
FOTO: Michal Köpping

Ukažte tento článek i vašim přátelům: