Zdravá citrusová kůra? Omytí od pesticidů nepomůže

Chemické ošetření pomocí pesticidů má ochránit rostliny a jejich plody před škůdci. Pesticidní látky ovšem škodí lidskému endokrinnímu a reprodukčnímu systému i v malém množství. Spotřebitelská organizace dTest proto otestovala přítomnost více než 240 různých pesticidů, se kterými by bylo možné se v citrusech setkat. Laboratoř odhalila pesticidy ve 12 z 20 testovaných produktů, bohužel i v citrónech z ekologického zemědělství.

Hlavním cílem nezávislého testu spotřebitelské organizace dTest bylo změřit, kolik pesticidů a v jaké koncentraci obsahuje prodávaná citrusová kůra v různé podobě. Organizace podrobila laboratorním zkouškám šest druhů čerstvých citrónů v síťce, troje sušené citrusové kůry a 11 druhů kandované pomerančové, citrónové nebo cedrátové kůry. Laboratoř sledovala (ne)přítomnost více než 240 pesticidních látek.

Každá z testovaných kategorií kůry je svým způsobem unikátní a prošla vlastním testovacím programem. „Kůra čerstvých citrónů byla nejproblematičtější kategorií – ve všech šesti vzorcích jsme našli pesticidy. Mrzuté je, že to platí i pro oba zástupce bioprodukce, a to Tesco Organic Bio citróny a Citróny Billa/Naše bio Organic Lemons. Vzhledem k deklarovanému ekologickému režimu jsme tyto nálezy hodnotili velmi přísně. Citróny z Billy v našem testu propadly, protože obsahovaly rovnou dva pesticidy naráz. To je podle metodického pokynu českého ministerstva zemědělství u ekologicky pěstovaného ovoce nepřijatelné, bez ohledu na zjištěné koncentrace,“ popisuje zklamání šéfredaktorka časopisu dTest Hana Hoffmannová. Pro srovnání – čerstvé citróny z běžné neekologické produkce obsahovaly čtyři až deset reziduí pesticidů.

Dalším typem testovaných potravin byly sušené citrónové kůry v obchodech prodávané mezi kořením. Všechny tři výrobky této skupiny obsahovaly pesticidy, měly v sobě sedm až deset různých reziduí, ovšem v povolených limitech.

Nejčistší z pohledu pesticidů byla kandovaná ovocná kůrau osmi vzorků analytické přístroje žádné pesticidy nezaznamenaly. U zbylých tří už se několik látek proti škůdcům objevilo, neměly však problém s dodržením limitů. Na druhou stranu obsahuje kandovaná kůra často přídatné látky jako siřičitany, sorban draselný nebo umělá barviva – o jejich přítomnosti se spotřebitel dočte na obale.

Lze důkladným omytím zbavit citrónovou kůru pesticidů?

Teplá voda sice dokáže z povrchu odstranit ochrannou voskovou vrstvu, ale s pesticidy příliš nepohne, protože se některé z nich ve vodě špatně rozpouštějí. Omytí komplikuje navíc členitý povrch citrónu, v jehož zákoutích se mohou pesticidy před vodou ukrýt.

Spotřebitelská organizace dTest provedla pokus podle „zaručeného“ návodu na odstranění pesticidů v domácích podmínkách, který koluje po internetu. Odborníci vložili do roztoku složeného z 10 % obyčejného octa a 90 % vody na 15 minut vodou omytý citrón. Po vyjmutí z lázně citrón opět omyli vodou a nechali následně chemicky zanalyzovat omytou kůru i použitý čisticí roztok. Výsledky ukázaly, že čtvrthodinová koupel v octové vodě citrón zbavila pesticidů pouze z 50 %.

„Na experiment domácího omytí jsme použili čerstvé citróny obsahující osm pesticidních látek. Po očistné proceduře v octové vodě jsme čtyři látky našli pouze v použité lázni a čtyři zůstaly v kůře,“ shrnuje výsledek pokusu Hana Hoffmannová a dodává: „Pokud chcete co nejčistší citrusovou kůru, sáhněte po některé nepřibarvené kandované. Pokud preferujete čerstvé citróny, tak nejméně pesticidů získáte z bio produkce. Omyté citróny z běžného zemědělství a sušená citrónová kůra jsou z našeho pohledu srovnatelné. Ani u jedné z kategorií pesticidy nepřekročily povolené limity, ovšem může jich být až příliš najednou.“

Jak funguje regulace pesticidů v Evropě? V Evropské unii při používání pesticidů funguje systém dvojí kontroly. Prvním stupněm je seznam povolených přípravků s definovanými podmínkami jejich použití. Pro každou látku je tak například stanoveno, za jakým účelem se smí aplikovat a také ve kterém období. Časové vymezení je důležité proto, aby ve sklizených plodinách nezůstávaly vysoké koncentrace zbytků pesticidů, tzv. reziduí.

ČTĚTE TAKÉ:  Dětské autosedačky jsou nutností a přitom je co zlepšovat

Jimi se zabývá druhý stupeň regulace – nařízení č. 396/2005, které pro jednotlivé typy potravin výskyt zbytků pesticidů limituje. Stejná pravidla platí i pro potraviny dovezené do EU z ostatních nečlenských států. Pro vybrané skupiny potravin platí ještě přísnější pravidla. Příkladem jsou biopotraviny nebo speciální potraviny pro malé děti. V prvním případě je použití pesticidů až na malé výjimky zcela zakázáno, ve druhém je pak velmi silně omezeno.

Samozřejmým doplňkem představených pravidel jsou úřední kontroly. V České republice je provádí Státní zemědělská a potravinářská inspekce a jen v minulém roce prověřila dodržování pesticidových pravidel u 1194 šarží potravin. Nadlimitní množství pesticidů našla u 35 z nich.

Kolik pesticidů se prodá v zemědělství? Podle údajů Eurostatu se v roce 2017 v členských státech Evropské unie prodalo více než 390 000 tun pesticidů. Nejčastěji šlo o látky chránící před plísněmi a houbami (fungicidy) a bakteriemi (baktericidy). Téměř 73 % všech pesticidů se prodalo v pouhých pěti státech: Španělsku, Itálii, Francii, Německu a Polsku. České republice s ročním prodejem pesticidů okolo 5500 tun patří mezi členskými státy EU 12. místo. 

Zdroj: TZ dTest

Ukažte tento článek i vašim přátelům: