RADY DO ZAHRADY: VÝŽIVA ROSTLIN
Dříve nebo později se každý začínající zahradník setká s otázkou, jak efektivně dodat pěstovaným rostlinám dostatek živin pro jejich správný a žádoucí vývoj. Nedostatek či přebytek jsou provázeny neprospíváním rostlin a zajistit správné dávkování nebývá pro začátečníka jednoduché. Nejčastější tři prvky, se kterými se v souvislosti s výživou rostlin můžeme setkat, jsou dusík, fosfor a draslík, tedy známá trojice N-P-K. Dusík patří mezi základní stavební prvky bílkovin a je nezbytný pro správný průběh fotosyntézy.
Tento velmi pohyblivý prvek přispívá k silnému růstu zelených částí rostliny. Další látkou, potřebnou pro zdravý vývoj ve velkém množství, je fosfor. Pěstitele zejména zajímá, že je prvkem důležitým pro reprodukční fázi rostliny a pro tvorbu květu. Posledně jmenovaný draslík zlepšuje vyzrávání rostlinných pletiv, působí příznivě na vybarvení květů a plodů a pomáhá rostlině hospodařit s vodou. Kromě zmíněných tří prvků potřebují rostliny ke správnému růstu samozřejmě spoustu dalších látek (například železo, mangan, molybden nebo síru).
Rostliny mohou přijímat živiny všemi svými orgány, tedy i listy, stonky a květy, naprostou většinu živin ale vsakují pomocí kořenů z vodných roztoků v půdě. Základním způsobem dodávání prospěšných látek je tedy kořenová výživa. V některých obdobích se nedoporučuje hnojit vůbec: například na konci vegetačního období a v období klidu, také ne ihned po přesazení rostliny nebo pokud rostlina vykazuje příznaky choroby.
Organická, nebo minerální?
Rostliny vyživujeme pomocí hnojiv. Na výběr máme hnojiva minerální a organická. Minerální hnojiva jsou taková, která obsahují živiny ve formě minerálních látek, získaných určitým fyzikálním nebo chemickým postupem člověka. Organická hnojiva obsahují živiny ve formě organických látek a jejich hlavní složkou jsou látky rostlinného či živočišného původu. Minerální hnojiva vznikla tedy převážně v laboratořích a továrnách, organická pochází ze stájí a z kompostů.
Organická hnojiva se vrací do popředí zájmu a jejich používání se rozšiřuje, ačkoliv jejich získávání je podstatně náročnější na čas, protože půdním mikroorganismům určitou dobu trvá rozložení hmoty na potřebné živiny. Z dlouhodobého hlediska je však organické hnojení velmi výhodné: kromě výživy rostlin zároveň podporuje kvalitu a úrodnost půdy a zlepšuje nezbytný mikrobiální život. Zdravá půda je pak schopna živiny i vodu lépe udržet.
Základním zdrojem živin pro pěstované rostliny by pro každého pěstitele měl být jeho vlastní kompost. Kompost není nikterak náročný na založení ani na údržbu. Kompostovat je možné téměř veškerý organický odpad z kuchyně i ze zahrady, trávu, listí a větve, nepotištěný papír a lepenku i trus domácích mazlíčků. Ti, kdo mají přístup k hospodářským zvířatům, mohou kompostovanou směs vylepšit také o hnůj nebo o slepičince.
Zralý kompost lze použít v zeleninových, ovocných i okrasných zahradách, na záhony se rozhazuje převážně na jaře a na podzim. I ten, kdo zahradu nemá, si může menší množství kompostu pro pokojové nebo balkonové rostliny snadno vyrobit za pomoci kalifornských žížal v takzvaném vermikompostéru.
Jak kompost funguje?
Tlení začíná hned po založení kompostu, kdy se veškerý materiál začíná rozpadat a kompost se takzvaně slehává. Velmi důležitý je v kompostu poměr uhlíku a dusíku. V praxi to znamená, že čím je kompostovaný materiál sušší, tmavší a dřevnatější (větve, karton, sláma), tím je v něm víc uhlíku, naopak čerstvý, vlhký a zelený materiál (například posečená tráva) má zase dostatek dusíku. Aby kompost fungoval správně, doporučuje se jeden díl suchého materiálu doplnit dvěma díly zelených rostlinných zbytků.
Celý proces probíhá sám od sebe za účasti obrovského množství mikroorganismů i větších obratlovců. Ti všichni ke své činnosti potřebují tmu a tu správnou vlhkost: v suchu svou činnost okamžitě zastavují a v přílišném mokru zase bez kyslíku dochází k nežádoucímu hnití. Naučte se – i své děti – využívat nejrůznější běžné kuchyňské zbytky a odpady, jako jsou natě nebo skořápky od vajec, právě do kompostu, ať už většího na zahradě, nebo do balkonového kompostéru. Uvidíte, že jde o zvyk a že domácí organické hnojivo vaší zahradě a rostlinám neobyčejně prospěje!
—————————————————————————————————–
Text a foto pochází z knihy Zahrada žije – Zahradničíme s dětmi, autorka: Anita Blahušová, nakladatelství Smart Press. Těšte se na další téma z knihy v únorovém vydání.
Zahrada žije – Zahradničíme s dětmi
Anita Blahušová
Jedinečná, zábavná, naučná! Odpojte děti od přístrojů a napojte je na přírodu! Užijte si společně strávený čas!
Kniha srozumitelně a zábavně vysvětluje principy zahradničení (nejen) s dětmi, poskytuje kalendářní přehled pro celý rok a slouží jako praktický manuál pro jakoukoli zahradu.
Je jedinečná v tom, jak se cíleně zaměřuje na zapojení (menších i větších dětí) do veškerého dění. Nabízí spoustu inspirace, jak si v zahradě tvořivě a příjemně hrát v jakékoli sezóně. Tato hra je propojena i s opravdovým pěstováním, které bude bavit dospělé i děti a díky kterému si společně vypěstují krásnou vlastní úrodu! Celoroční životní cyklus zahrady se prolíná s konkrétními pracovními postupy a činnostmi vhodnými pro děti, formou originálních, ale přitom snadno zvládnutelných projektů.
Navíc se čtenář dozví spoustu zajímavých detailů ze života zvířat i fungování rostlin. Seznámí se také s hezkými tradičními rituály, které můžeme i dnes s chutí zapojit do moderního rodinného života. A dozví se, jak proměnit svou zahradu v opravdu živé a zajímavé místo plné zeleně, květin a jedlých plodů, plné motýlů i ptáků, záhonků i skrýší: zdroj radosti, úrody a dobrodružství.
Kniha je nabitá autorčinými krásnými fotografiemi z reálného pestrého roku s dětmi na zahradě, návodnými postupy a ilustracemi.
Je určena dětem a jejich průvodcům: rodičům, prarodičům i pedagogům.