OBJEVUJTE ČESKÝ RÁJ: PŘIPOMÍNKA DÁVNÝCH ČASŮ…

S tímto výletem jsem čekala, až bude po létu, až opadá listí ze stromů, protože pak les lépe vydá své malé velké tajemství. A tak jsme v době Du-šiček vyrazili cca 12 km jižně pod Jičín směrem na Kopidlno a hledali tak dlouho, až jsme zastavi-li auto na návsi Češova. Pak už nás nožičky nesly přes pole k lesíku za vsí (je na značeném okruhu NS).

Věděla jsem, že zde stávalo prastaré hradiště (oppidum) opevněné nejmohutnějšími valy, jaké se v Čechách zachovaly. Ovšem až na místě mi došlo, jaké úsilí a dřinu to muselo dát našim předkům přemístit tak obrovské množství materiálu. A obehnat centrální opevnění nepravidelného lichoběžníkového půdorysu 940 x 600 m valy, které jsou vysoké až 12 m, při své patě místy dosahují až 55 metrů šíře. Doplňují je příkopy, hluboké až 5 m, táhnoucí se při venkovních stranách valů a kdysi částečně vysekané ve skále; bývaly zřejmě zavodňovány a dodnes se v nich někde drží voda, i v horkém létě je místy v příkopech mokro.

Valy kdysi tvořila hradební zeď z kamenů kladených na sucho, doplněná výrazným náspem s vnitřní trámovou konstrukcí. Valy byly do dnešní podoby budovány postupně, nevznikly najednou. Prostor opevnění dosud nebyl podrobněji archeologicky zkoumán, není tedy zatím přesně určeno, kdo celé sídliště založil, budoval, obýval. Obvodové opevnění vnitřní části valů je možná keltské dílo z 1. tisíciletí př. n. l. Nebo alespoň přibližně v pozdní době bronzové tato část valů vznikla, i když to třeba není zásluhou Keltů. Např. pro Kelty typické klešťovité brány (val je zahnutý do vstupní uličky) se vyskytovaly i později u Slovanů. Valy pak osídlili Charváté. Tento silný slovanský kmen využíval oppidum nejpozději od 8. století. To dosvědčují jednak ná-lezy keramiky z 8. a zejména 9.—10. století a odtud nepříliš vzdálené starobylé slovanské mohyly u Vršců a Slavhostic.

Nízké náspy uvnitř plochy hra-diska se někdy spojují s legendami o Žižkově ležení ve valech. Obvodové opevnění vnitřní části výraz-ně upravili — navýšili Švédové v období třicetileté války (kromě západní linie). Vnější — druhé opevnění je novostavbou z období třicetileté války, včetně trojúhelníkového ohrazení prameniště na západě a dvou obdélných redut východně od valů. Nejpravděpodobnější letopočet pobytu Švédů je rok 1639. Jako útočiště pak toto hradisko sloužilo i v pozdějších historických dobách. Naposledy se zde za prusko-rakouské války roku 1866 ukrývalo obyvatelstvo z okolí. V současnosti je celý prostor oppida porostlý hustým dubohabrovým lesem.

V severovýchodní části oppida byly vnější nižší valy rozvezeny pro lepší přístup na pole, rozkládající se dnes v prostoru východního předhradí. Ale i tak je při procházce po koruně valů či prosto-rem oppida — akropole možno dát prostor fantazii a představit si, jak to všechno vlastně kdysi bylo. Mě osobně by zajímalo: Kolik lidí se na stavbě podílelo? Kdo je všechny řídil? Kdo je všechny živil a šatil? A koho se tak hrozně báli? Když jim stálo za to se takto dokonale připravit. Jen tak mimo-chovem zkusili jsme sběhnout do příklopu a pak se na val vyškrábat, pěkně ze zdola a dalo nám to sakra zabrat. A to nám v tom nikdo nebránil.

foto a text, Toulavá Sláfka

 

Ukažte tento článek i vašim přátelům: