Usychající borovice nahradí duby. Rezervace v Milovicích dostává zpět původní stromy.

Nepřirozenou plantáž borovic vystřídá na okraji rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice přirozený les tvořený několika druhy listnatých stromů s výrazným zastoupením dubů. Ochránci přírody proto v letošním roce instalovali oplocenku chránící semenáčky dubů a dalších listnatých stromů před okusem zvěří.

„Duby patří k biologicky nejdůležitějším stromům evropské přírody. Na duby je vázáno nejvíce druhů hmyzu ze všech dřevin našeho kontinentu. Zejména staré duby jsou doslova pokladnicemi biologické rozmanitosti. Za několik desítek let navíc poskytnou velkým kopytníkům stín a na podzim žaludy, kterými zubři i další kopytníci s oblibou doplňují zásoby před zimou,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Než duby začnou plnit svoji ekologickou funkci, uplyne řada desetiletí. „Již v antice lidé říkali, že velká společnost je taková, ve které muži sázejí stromy, o nichž vědí, že v jejich stínu nebudou odpočívat. Také semenáčky dubů, pro které jsme v letošním roce vytvořili ochranu, budou dospělé, až tady nebudeme ani my, ani současní členové stád zubrů a divokých koní. Věříme, že přínos těchto stromů za mnoho let ocení naši i jejich potomci,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

V celém Polabí, podobně jako v některých dalších oblastech Česka, v posledních suchých letech hromadně hynou borovice. Nedokáží se adaptovat na rychlé změny prostředí a oslabené pak hynou patrně vlivem běžných houbových infekcí. Ochránci proto vytvořili oplocenku pro semenáčky listnatých stromů, dokud všechny borovice ještě neodumřely a poskytují malým stromkům potřebný stín. Všechny semenáčky jsou přitom přirozeným náletem ze semen, která sem zanesli ptáci, případně vítr. Vzniká tak zcela přírodní les, který není vysazen člověkem. 

Kromě dubů oplocenky poskytují ochranu také dalším druhům listnáčů. „V podrostu se objevují také  divoké ovocné stromy jako třešně ptačí a hrušeň polnička. Občas topol bílý a vrba jíva, ale také vzácný keř dřišťál obecný. Semenáčů je již první rok hodně. Pro představu, v menší ze dvou prvních oplocenek jsme na ploše 0,15 hektaru napočítali a označili celkem 48 malých stromků. Z toho bylo 24 třešní, 19 dubů, dvě hrušně, jeden topol a dva dřišťály,“ doplnil Miloslav Jirků

ČTĚTE TAKÉ:  Sedmihorské léto se chystá na NO NAME a Pydlu

Zdroj: TZ Česká krajina

Ukažte tento článek i vašim přátelům: