ROZHOVOR MĚSÍCE – TOMÁŠ KLUS: „Každý máme úplně jiný pohled na svět. Říká se tomu jedinečnost“

ROZHOVOR MĚSÍCE

TOMÁŠ KLUS: „Každý máme úplně jiný pohled na svět. Říká se tomu jedinečnost“

Tomáše Kluse není nutné představovat. I přesto, že je mu lehce přes třicet, má za sebou velmi úspěšnou sportovní kariéru, vystudoval herectví na DAMU, takže ho mohou diváci znát z filmů, nebo pohádek. Nejdůležitější část jeho života však tvoří hudba. Tou oslovuje celou republiku napříč generacemi. Nejde ale jen o hudbu, jde také o texty, které si Tomáš Klus sám skládá. Jde i o jeho přístup k životu, způsob myšlení a žití. Osobnost je to inspirativní snad ze všech úhlů pohledu. Jeho koncerty jsou stále vyprodané a jde vždy o velmi příjemný a nabíjející zážitek. A získat Tomáše Kluse na samostatný koncert je poměrně oříšek. Podařilo se to Sedmihorskému létu a tak se můžete těšit 12. července v centru Českého ráje na Tomášův jediný samostatný koncert v Čechách v letošním roce. Povídali jsme si o životě i inspiraci. A i přesto, že na některé otázky odpovídá jednoslovně, je to výstižnější než stovky slov…

Začneme lehce… Jak se má Tomáš Klus právě teď?
Právě jsem dosnídal v Bratislavě s basákem Janem Lstibůrkem. Honza rozbil freshovač a já dělal, že ho vidím poprvé v životě a pohoršeně nad ním kroutil hlavou, snažíc se přitom zapadnout mezi stejně pohoršený hlouček japonských turistů.

Vzpomínám si na vaše začátky, kdy už jste na festivalech plnil druhé stage? Já moc nevzpomínám. Ale určitě to bylo boží. Je to tady na tom světě celý dobře vymyšlený a je fuk, z jaký stage na to koukáte.

A jaké to bylo, když jste se poprvé dostal na hlavní stage, do hlavního programu a na své vlastní vyprodané koncerty? Plynulé a jako ze sna. Odmalička jsem si to přál a kéž sloužím jako vírozdroj každému, kdo si taky něco hodně přeje. Když totiž neděláte žádný výsostný lumpárny, umí se splnit prakticky jakékoli přání.

Hezké a pravdivé. Nejen svými písněmi oslovujete všechny generace, přemýšlel jste někdy v čem je vaše kouzlo? V autenticitě. Přirozenosti. Je to devíza, které si nejvíce považuji na ostatních a o to přísnější se v tom zaměřuji i na sebe, jakmile se chytnu, že hraju, řeším proč… a přestanu, až to pochopím. Přirozenost, to je přijetí pravdy o sobě. Jakmile ji přijmete, nemáte problém s cizí pravdou, s cizími lidmi… osvobodíte se a svoboda je kouzelná.

Jaký vztah vlastně máte k fanouškům – a oni k vám? Vím, že nemáte problém se po koncertě podepsat, vyfotit, popovídat…
Miluju lidi. Mezilidské vztahy jsou tím, co určuje náš pocit štěstí z největší části. Jakmile jste v pohodě s lidma, už tak neřešíte, jestli řešej, co máte na sobě, nebo čím jste přijeli. Jakmile můžu, pomůžu, vyhovím, podám, vyfotím, daruji, obejmu… páč altruistický přístup k životu rozpouští všechny ty pocity méněcennosti a vyčleněnosti, co člověka uměj sejmout, jakmile vám ale jde upřímně o druhé, nemáte problém se sebou, a to jsem potřeboval nemít. Lidi mi pomohli vyřešit mě. Teď jim to chci vrátit.

Nedávno se vaše rodina rozrostla další o miminko – holčičku. Jaké to je být potřetí otcem?
Je to nejlepší na světě.

Jak se dá zvládnout rodina ve spojení s koncertováním, skládáním písní, nahráváním…? 
Když chcete, zvládnete cokoli. Cokoli!

Podle všeho je vaše žena Tamara společně s dětmi vaším krásným světem. Jaké to je zpívat se svou láskou duet? Láskyplné.

Třeba vás více rozpovídá otázka jak duet vznikl… Původně jako píseň k filmu. Než jsem zjistil, o jak upřímnou výpověď se jedná… Když jsem jí pak nahrával ve zkušebně, zabouchla si Tamara klíče od bytu, a volala, že se staví za mnou. Přijela a já řek: „Klíče za hlas.“ A bylo to.

Tamara s vámi někdy vyráží vystoupení, můžeme se na váš společný duet těšit i na koncertě na Sedmihorském létě? Ano, občas jede. Ale jestli pojede i v létě nevím. To je na ní a jejím létě.

ČTĚTE TAKÉ:  ROZHOVOR MĚSÍCE: Ferdinand Leffler • „Každá zahrada by měla být plná života, bez ohledu na to, co v ní bude“

Letos vás čekají hlavně festivaly, samostatné koncerty budou jen dva na Moravě a v Čechách jediný – právě na Sedmihorském létě. Na co se mohou fanoušci těšit? Na cokoli!

V jakém prostředí vystupujete nejraději? Řešíte to vlastně?
Je mi to jedno. Důležité je si s ním sednout. Aspoň na chvíli.

Je nějaká píseň přímo inspirovaná vašimi dětmi? Jo, ZmrZlým je inspirováno Josčiným obdobím NE. Ne, ne, ne, ne, ne, ne všem těm ubohým válkám.

Jste člověk, který vnímá svět trochu jiným pohledem než většina lidí. To vám bylo dáno do vínku, nebo jste měl třeba v dětství někoho, kdo vás jiný náhled na život učil?
Každý máme úplně jiný pohled na svět. Nikdo nevidíme stejně. Říká se tomu jedinečnost. Co člověk, to pravda. Subjektivní úhel pohledu na svět. Nebo též, vlastní názor. Uměním života je pak přijmout i jiné úhly, názory, pravdy… mění to perspektivu a následně odkrývá pohled na tu velkou, objektivní pravdu celku. Všichni jsme v podstatě stejní. Naše základní tužby se neliší, touha po štěstí, harmonii, lásce… Lišíme se jen cestami, které si volíme. To vás nemusí nikdo učit. To stačí respektovat. Jen se spolu naučit mluvit a nenechat za sebe mluvit jiné.

Krásně si hrajete s češtinou…i pro to musí mít člověk cit a vlohy…
Děkuji.

Vzpomene si na okamžik, kdy se vám změnil život? A prozradíte který to byl?
Teď. A teď zase. …

Kromě hudby ale dokážete podat i slušné herecké výkony –máte na kontě několik filmů a pohádek. Je pro vás svět herectví rozdílný od toho hudebního?
Je to úplně jiná písnička.

Hrál jste s mnoha výbornými herci, napadá mne například Petr Štěpánek, Oldřich Kaiser a mnoho dalších… Jak se vám pracuje s takovými osobnostmi?
Je to čest, škola a sranda. Ta především.

Aktuálně hrajete ve filmu Prezident Blaník a Poslední z Aporveru, chystáte nějaké další herecké role?
Jsem vždy připraven. Jestli se něco chystá, budu rád. Osobně nechystám nic. Chytám v této oblasti lelky.

A co se týká plánů – na co se mohou těšit vaši hudební fandové?
Na novou desku Spolu. Vyjde v květnu.

Kde vlastně berete inspiraci jak tématickou, tak právě slovní (obraty, hrátky) na své písně?
Svět, život..co víc potřebujeme k čemukoli? 

Co je podle vás život?
Možnost.

Jak Tomáš Klus odpočívá?
S knihou.

Není tajemstvím, že se věnujete meditacím. Kdybyste měl poradit nezkušenému začátečníkovi – jak s nimi začít? Prostě začít. A dýchat.

Čiší z vás vlastní názor a vnitřní klid – jak si takový klid uchovat, máte nějaký recept? Cibuli pokrájíme na jemné plátky a necháme na másle zbarvit dozlatova… Klid je umění nepodléhat emocím. Toho jsem dalek. Ale makám na tom.

Myslíte, že je potřeba odjet daleko do cizí země, chvíli putovat…aby člověk našel sám sebe, smysl života? Nebo se lze najít i v našem prostředí? Ať jedeme kamkoli, co hledáme,  je vždy s námi. 

Kromě toho, že si udržujete mentální čistotu, jak si udržujte svou fyzičku? Přece jen jste svalnatý muž s dobrou postavou, která jen tak sama nevyroste…
Mám tři děti. Jak rostou, rostou i svaly.

Nedávno jste se zúčastnil projektu Ježíškova vnoučata, a zazpíval obyvatelům domova důchodců u nás v Semilech. Jaký to pro vás byl zážitek? Silný. Především v okamžicích mezi slovy.

O prázdninách se na vás těšíme na Sedmihorském létě… Máte nějaký vzkaz pro naše čtenáře?
Vážení čtenáři, rád bych s vámi pobyl a zazpíval!

Děkuji za rozhovor. Jitka Maděrová

Tomáš Klus vystoupí na Sedmihorském létě 2018 ve čtvrtek 12. července 2018. Více na www.sedmihorskeleto.cz

foto: David Podhrabsky

Ukažte tento článek i vašim přátelům:

Jeden myslel na “ROZHOVOR MĚSÍCE – TOMÁŠ KLUS: „Každý máme úplně jiný pohled na svět. Říká se tomu jedinečnost“

Komentáře nejsou povoleny.