ROZHOVOR MĚSÍCE • RENATA LIEN: „I jedna zastávka pěšky denně má velký význam“
Renata Lien mne skrze své knihy okouzlila před pár měsíci. Napsala jich několik, všechny se dívají na naše zdraví, život, stravování očima tradiční čínské medicíny (TČM), ve které je spousta logiky a moudrosti, ale především dokáže léčit a ukázat nám, jak můžeme žít zdravý a kvalitní život. Následně jsem objevila její kanál na YouTube, kam pravidelně nahrává své tipy pro dané období. Renata Lien se TČM věnuje od roku 2006, v Praze má svou ordinaci, kde nabízí své konzultace. Problém je, že její termíny jsou dlouho dopředu obsazené. Skvělá zpráva ale je, že Renatu Lien můžete osobně potkat na přednášce Jednoduché tipy čínské medicíny pro každý den – Jak porozumět svému tělu a podpořit zdraví v běžném životě, která se uskuteční 23. dubna v sedmihorském Recallcentru.
Co vás přivedlo k tradiční čínské medicíně (TČM)?
Zárodek lásky ke starým civilizacím mi dal můj tatínek. Společně jsme četli knihy a vytvářeli mapy starověkých kultur. Už jako dítě jsem snila o Persii nebo Číně a toužila ten jejich svět jednou vidět. Dlouhou dobu to ale byl jen sen. Teprve když se otevřely možnosti cestování, projela jsem postupně velkou část Asie. Stále to ještě nebyla přímá cesta k čínské medicíně, ale pak jsem se s ní setkala jako pacient. Okouzlila mě natolik, že jsem se vrhla do studia.
V čem je pro vás kouzlo TČM?
Jsem velmi pragmatický a systematický člověk, takže mě oslovuje především systém, funkčnost a logika. Čím více studuji, tím více jsem okouzlena tím, že vše, co se učím, má hluboký smysl, vnitřní řád a zapadá do uceleného systému. Nic není zbytečné ani náhodné.
Kdy jste si uvědomila, že chcete své znalosti předávat i formou knih?
Už jako malá jsem psala povídky a malé knížky pro kamarádky. Když jsem se čínské medicíně věnovala delší dobu, oslovil mě kamarád, novinář a básník, zda bych nechtěla něco napsat na téma čínské medicíny. Tak vznikly knihy Jídlo jako lék z pohledu čínské medicíny, Jídlo jako lék proti stárnutí, Dotyk jako lék a Houby jako lék. Poté přišel čas informačních technologií, které otevřely zcela nový prostor. V roce 2024 jsem oslavila 60. narozeniny, a protože ve starověké Číně byl tento věk považován za období moudrosti – člověk projde všemi cykly, tedy 5 prvků × 12 zvířat – řekla jsem si, že je čas své zkušenosti předávat dál. Začala jsem natáčet videa a psát e-booky.
Řekněte nám více o e-boocích, které vydáváte.
Navazuji na své knihy, i když sama mám ráda papír. E-book má ale výhodu v tom, že mohu obsah rychle doplňovat a aktualizovat. Zaměřuji se na konkrétní zdravotní témata z pohledu čínské medicíny a na techniky, které zvládne každý doma, včetně jídelníčků a receptů.
Proč je podle vás jídlo tím nejmocnějším lékem, který máme každý den k dispozici?
Strava a dýchání jsou naším motorem života. Jsou tím nejzákladnějším, co pro své tělo můžeme udělat. Právě to základní má ale obrovský potenciál ovlivnit naše zdraví i mysl. Bohužel je to často to nejtěžší, protože moderní doba nás nutí zrychlovat všechny procesy, včetně vaření. To má pak velmi negativní dopad na naši vitalitu.
Jaké největší chyby dnes lidé dělají ve stravování z pohledu čínské medicíny?
Lidé často podléhají moderním trendům a volí to, co vyžaduje co nejméně času a energie. Je jednodušší koupit hotové jídlo v krabičce než přemýšlet nad tím, co nakoupím a uvařím. Dlouhodobě to však má negativní dopad na kvalitu našeho života i zdraví.

Jak se díváte na klasické české pokrmy z pohledu TČM?
Toto téma často probírám se svými klienty. Po staletí byli lidé odolní, přestože jejich strava byla jednoduchá a vycházela z místních zvyklostí. Generace, které se dnes dožívají vysokého věku, vyrůstaly často ve skromných podmínkách. Klasická česká jídla jako svíčková, guláš nebo vepřové s knedlíkem a zelím nemusí být problém, pokud jsou konzumována občas a v rozumné porci. Guláš lze připravit s rýží, kvalitním masem a bez zbytečného množství mouky. I omáčky lze odlehčit a knedlíky nahradit rýží, pohankou nebo bramborami. Polévky, které jsou typické pro českou kuchyni, jsou i z pohledu čínské medicíny velmi výživné a lehce stravitelné a patří mezi ideální večeře.
Setkáváte se ve své praxi s nemocemi, kterým by šlo předejít změnou životního stylu?
Velmi často. Většina z nás se totiž pohybuje v určitých vzorcích, které si přinášíme z domova nebo si je sami vytváříme. Změna denního režimu, pravidelnost, prostor pro klid a strava odpovídající naší konstituci dokážou velmi rychle přinést úlevu. Často jde o bolesti hlavy, zažívací potíže nebo alergie. Jakmile se člověk začne cítit alespoň o 30 % lépe, je to silná motivace pokračovat dál.
Jak těžké je převést principy čínské medicíny do českého prostředí?
Není to těžké. Miluji historii a hodně jsem se zabývala tradičními stravovacími návyky u nás. Vyrostla jsem za socialismu, kdy se vařilo z lokálních a sezónních surovin. Dodnes si pamatuji, jak jsme se těšily na nové brambory nebo květák. Dnes máme v supermarketech vše po celý rok, ale často ztrácíme přehled o sezónnosti. Přitom jednoduchost a respektování ročních období je společné všem kulturám – liší se jen tím, jak se v dané oblasti projevují čtyři roční období.
Jaký je rozdíl mezi zdravým jídlem podle moderních trendů a podle TČM?
Moderní trendy často preferují syrovou stravu kvůli vitamínům a minerálům. Čínská dietetika však vychází z toho, že většina stravy by měla projít tepelnou úpravou, aby podpořila trávení a netvořila hlen. Syrová strava ochlazuje a při nadměrné konzumaci narušuje trávení. I když vařením něco ztratíme, mnohem více získáme díky lepší stravitelnosti. Saláty mají být doplňkem teplého jídla v sezóně. Mimo sezónu jsou vhodnější kvašená zelenina, sušené ovoce, semínka, ořechy nebo domácí kompoty.
Věříte, že strava dokáže ovlivnit i psychiku a emoce?
Nejen věřím, já to vím. Pokud tělo netvoří dostatek kvalitní krve, emoce jsou neukotvené a mysl neklidná. Játra mají ukládat krev, a pokud jsou vyživená, nejsme podráždění ani frustrovaní. Když játra zásobují kvalitní krví srdce, máme dobrou náladu a kvalitní spánek. Psychika potřebuje dobře nastavený režim dne a výživu, která umožní tvorbu kvalitní krve.
Co vás inspirovalo k tématu stárnutí a prevence ve vaší knize? A jak zásadní je jídlo v prevenci stárnutí?
Stárnutí je přirozenou součástí života. V každé fázi máme jiné potřeby. S přibývajícím věkem se zpomaluje metabolismus a trávení je citlivější. Strava by měla být výživná, ale lehčí, měla by nás jemně zahřívat, doplňovat energii Yin i Yang a vyživovat šlachy, kosti a tekutiny.
Jako ženu by mě zajímalo, zda lze pomocí TČM ovlivnit šedivění vlasů nebo vrásky?
Šedivění vlasů souvisí s krvetvorbou a vitalitou ledvin. Pokud si vitalitu ledvin udržujeme cvičením, kvalitní stravou a bylinnými směsmi, lze proces výrazně zpomalit. Vrásky vznikají při úbytku vitality a nedostatečném prokrvení obličeje. Tradiční čínské techniky jako masáže, Gua Sha, baňkování nebo akupunktura podporují přirozené prokrvení a regeneraci našeho obličeje a tedy i zpomalí tvorbu vrásek.
Jakou roli hrají v naší stravě houby – a jaké?
Houby byly součástí rituálů starých Slovanů a v našich jídelníčcích měly důležité místo. V posledních desetiletích se k nám dostaly i léčivé houby z jiných kultur. Dnes je běžně známe v podobě doplňků i sušených hub do kuchyně. Ráda používám tremellu, shiitake, hlívu, Jidášovo ucho, hericium a maitake. Jsou chutné a mají silný potenciál pro podporu zdraví a imunity.
Máte nějaký jednoduchý princip TČM, který by měl znát každý?
Stravujte se pravidelně podle věku, pohlaví a ročního období. Připravujte si co nejvíce jídla doma. Rozdělte si den na čas pro jídlo, práci, odpočinek a pohyb. I jedna zastávka pěšky denně má velký význam.

Jak poznat, že tělo není v rovnováze ještě než onemocní?
Jsou to drobné signály – hůře usínáme, neklidně spíme, cítíme únavu, ráno nejsme odpočatí, pobolívá nás hlava. Takové jemné „ťukání“ těla, které říká: zastav se, něco se děje!
Co byste doporučila lidem, kteří chtějí začít, ale bojí se, že je to moc složité?
Začněte teplou snídaní. Polévky, vývary, vařené kaše nebo vajíčka. Je to první krok, díky kterému člověk zjistí, že den má úplně jinou kvalitu a více energie. A pak už většinou přijdou další kroky přirozeně.
Jaký je váš osobní každodenní rituál pro udržení zdraví?
Vstávám v 5 hodin, protáhnu se a pětkrát vyběhnu čtyři patra schodů. V práci snídám vývar nebo zeleninovou polévku. Večer si dopřeji asi deset minut Qi Gongu na zklidnění. O víkendech cvičím déle.
Co byste si přála, aby si čtenář z vašich knih odnesl do života?
Zdraví je největší dar, který dostáváme. I když genetická výbava není ideální, máme obrovskou možnost převzít odpovědnost a vlastní pílí si udržet dlouhý a kvalitní život.
V sedmihorském Recallcentru nás čeká vaše přednáška. Komu je určena a co nás čeká?
Přednáška je určena všem, kteří se sebou chtějí něco udělat, ale nevědí, kde nebo jak začít. Budu ráda, pokud si každý odnese alespoň jednu myšlenku, kterou zařadí do svého každodenního života. Pak si budeme moci říct, že to společné setkání mělo smysl.
Děkuji za rozhovor. Jitka Maděrová


