ROZHOVOR MĚSÍCE – JIŘÍ KORN: „Jsem rád, že jsem měl takové štěstí a vznikl 4TET

6.8.201814.8.2018 crva 4TET, Jiří Korn, rozhovor, Rozhovory, Sedmihorské léto

Jiří Korn (*1949) je český zpěvák, který bravurně zvládá muzikál, pop i vokální zpěv. Hraje na kytaru, baskytaru, tančí, moderuje a diváci ho mohou znát i z filmu. Svou hudební kariéru odstartoval v 60. letech se skupinou Rebels, poté prošel přes Olympic až ke své sólové kariéře. V osmdesátých letech byly jeho písně součástí velmi oblíbeného televizního cyklu Možná přijde i kouzelník. V posledních letech ho můžeme vidět v muzikálech a především v rámci koncertů uznávaného vokálního kvarteta 4TET. Právě 4TET s Jiřím Kornem přijede do Českého ráje a v rámci Sedmihorského léta vystoupí 9. srpna v Sedmihorkách u Turnova. Proč Jiří Korn dává rozhovory jen sporadicky, čemu se věnuje a jak se změnila doba? Na to jsme se ho zeptali v následujícím rozhovoru.

Nepříliš často dáváte rozhovory. Začnu tedy poděkováním… a zeptám se, proč poskytujete rozhovory nerad? Těch důvodů je víc. Já v podstatě nejsem odpůrcem rozhovorů jako takových, ale spíš jde o četnost, obsah a formu. Kdybych souhlasil s každým rozhovorem, ztratil bych tím hodně času a nutně by došlo k opakování odpovědí. Aby byl rozhovor zajímavý a aby vůbec mělo aspoň nějaký smysl ho číst, měl by mít obsah, který si zaslouží sdělit ho veřejnosti a nesmí se omílat stále dokola. Dnes se často používají rozhovory jako propagace. Pořádá se nějaká akce, tak uděláme rozhovor v novinách. Noviny pošlou redaktora, ten postaví diktafon na stůl, ptá se dosti často jen na soukromé věci a pak to doslova přepíše. Výsledek si dovedete představit. Není zkrátka možné realizovat rozhovory s každou akcí, kterou dělám. V tom je ten problém. Rád bych dělal jeden rozhovor ročně pro vybraný časopis, s kvalitním redaktorem, s dobrým fotografem a snad by se mohlo vždy za rok najít něco zajímavého na mé práci, co by zajímalo i čtenáře.
Máte velké množství „funkcí“, ve kterých vynikáte. Jak jde například pool biliard skloubit s
www.sedmihorskeleto.cz

hudbou? Úplně jednoduše. Hudba má vždy přednost. Kulečník mám jako volnočasovou aktivitu. Rád mám kulečníkové exhibice, které občas realizujeme s mým kulečníkovým kolegou Pavlem Halamkou a jejichž obsahem je i zpěv.
Když bychom se zastavili u pool biliardu, máte titul seniorský mistr. Ještě stále se mu věnujete a proč jste si vybral právě tenhle sport? Již jen velice okrajově. Jsem sice členem jednoho kulečníkového klubu, ale chodím hrát zřídka kdy. A mám spíš pocit, že kulečník si vybral mě. Díky muzikálu Dracula, který se hrál v tehdejším Paláci kultury v Praze (dnes Kongresové Centrum Pra-ha). V budově byla i kulečníková herna, kde jsem trávil veškerý volný čas mezi zkouškami. A tak to vlastně začalo.
..ale věnujete se vášnivě také golfu… Tak to ano. To platí. A platí to stále víc a víc. Jsem golfem polapen a je to opravdu má droga. Když můžu, jsem na hřišti. Když nemůžu, přemýšlím, jak to udělat, abych tam být mohl.
Není možné si nevšimnout, že jste vždy skvěle oblečen, někdy máte rád i extravaganci, která vám vyloženě sedne. Sledujete módní trendy? Baví vás móda? Nesleduji módu nijak systematicky. Pozoruji okolí, občas prohlédnu nějaký časopis a hlavně si nechávám poradit od odbor-níků. Před záludnostmi módy mě chrání Marie Marková, která mě vede labyrintem vzorů, střihů a materiálů. Navíc je společně s Janem Bouškou autorkou designu 4TET. V poslední době také spolupracuji s butikem Chatty.
Prý milujete dochvilnost a nesnášíte nepořádek. Jste tedy ten typ, který opravdu toto dodržuje na 100 % a vyžaduje to i po svém okolí? Tuto otázku dostávám také často. Ano, to je sice pravda, ale to přece není nic zvláštního. Pořádek a dochvilnost je, alespoň z mého pohledu, věcí běžnou a normální. Že je někdo nepořádný, ale neotravuje tím někoho dalšího, je jeho věc. Když mu to vyhovuje, ať si tak žije. Ale nedochvilnost bývá většinou hodně sobecká v tom, že vytváří problémy jiným. Já se to snažím řešit tak, že když někdo nepřijde včas – odcházím. Pokud to jde. Je to vlastnost, kterou opravdu netoleruji.
Jste pohybově nadaný, určitě mnoho lidí pa-matuje vaše stepařské výkony. Četla jsem, že jste řekl: „Stepovat v mém věku?“… Není to škoda? Někdy mám pocit, že se o mém stepování spíš víc napsalo, než se opravdu nastepovalo. Zas tak moc jsem nestepoval. Ale ano, bylo to urči-té období a hodně mě to bavilo. Občas si ještě trochu stepnu, ale to víte, nebudeme si nalhávat, čas běží a kondice se nezlepšuje. Ale na druhou stranu, úplně na hřebík jsem to ještě nepověsil.
V showbyznysu jste přes 40 let, změnil se z vašeho pohledu během této doby? Tak to určitě. Už jen z důvodu přechodu ze socialismu k tržnímu hospodářství. Všechno se hodně změnilo a mění se stále. Média, formy sdělování veřejnosti, přístup ke světové kultuře, sociální sítě… atd. V něčem je vše jednodušší a v něčem na-opak. Je to na pěkně tlustou knihu.
Vzpomínáte někdy na legendární pořady typu „Možná přijde i kouzelník“, kde jste často účin-koval? Přesně jak to stojí v otázce: někdy. Ale opravdu jen někdy. Byla to krásné profesní období. Nebylo nijak dlouhé, ale vrylo se hluboko do paměti. Moc mě to bavilo a hodně mi to dalo. A když si někdy na Kouzelníka vzpomenu, tak dost často ve spojení s lítostí, že se podobné pořady už nenatáčejí. Možná to ani v atmosféře dnešní doby není možné

• V poslední době jsme vás mohli vidět například v pohádce Pravý rytíř, nebo aktuálně ve filmu Kluci z hor. Co tedy vy a film? Film mě baví. Umím si užívat tu zvláštní atmosféru filmového natáčení, i když je to někdy hodně náročné. Při realizaci Pravého rytíře jsem jeden z natáčecích dnů prostál na nohou celý den s těžkým kostýmem a v botách s podrážkou jen ze slabé kůže. Večer jsem nemohl dojít ani k autu. Navíc bez jíd-la, protože jsem měl přilepený knír a bál jsem se, že mi v něm něco uvízne.
Máte nějaké další filmové plány? Já bych měl, ale nevím, jestli ho mají režiséři. Něco je momentálně v jednání na Slovensku, ale zatím je vše velice nejisté. Má se natáčet v čase, kdy zkouším nový muzikál Doktor Ox, a nevím jestli je možné vše časově zvládnout.
Tím jste mi nahrál na další otázku. Věnujete se také muzikálu…. „Tak trochu“. Je to jedna z mých hlavních profesních činností. Kromě těch, ve kterých už účinkuji delší čas, teď nově hraji v projektu Freddie v Divadle Radka Brzobohaté-ho. A to opravdu stojí za to vidět. Postavu Freddie Mercury (Queen) hraje Michael Kluch a zpívá ho naprosto úchvatně. To si nenechte ujít. Ne kvůli mně, ale kvůli němu.
Začínal jste bigbítem – hrál jste na basu třeba v Olympicu, jak se člověk dostane až k vokální-mu seskupení? To se tak nějak stane. Člověk se pořád někam pinoží, něco vymýšlí, vylepšuje, mění a najednou je tam, kde vlastně byl na úpl-ném začátku. Už v dětství jsem miloval vícehlasé zpívání a asi to v mém nitru stále je. Asi proto mě to napadlo. Jsem rád, že jsem měl takové štěstí a vznikl 4TET• Co vás na 4TETu baví? Naštěstí všechno to, co baví diváky. Harmonie vícehlasého zpěvu, způsob prezentace, koncerty, design, atmosféra v zákulisí, plné hlediště, natočené desky… Snad nám to ještě dlouho vydrží.
4TET svůj program obměňuje, pracuje na něm. Jak probíhá tento proces? Kde berete inspiraci, jaké písně vybíráte, kdo vymýšlí aranže…? Snažíme se pracovat průběžně. Někdy se to daří více, někdy méně. Koncert obměňujeme každé tři roky. V říjnu by měla být premiéra ver-ze V. Všechny aranže připravuje Jiří Škorpík. Po debatách je konečný výběr skladeb také na něm. Kromě aranží a kostýmů vzniká všechno za účasti všech. Těžko se dá předem odhadnout, jaká na-konec verze V. bude. Nezbývá nám než věřit, že aspoň ne horší než verze předešlá.
Na co byste diváky v rámci koncertu 4TETu po-zval? A tohle právě nechci vůbec dělat. Od toho jsou pořadatelé, agentury a producenti. To jsou ti, co by měli zvát. Proto to nechám na vás. Já si jen budu přát, aby ti co přijdou, odcházeli z koncertu s příjemným pocitem dobře stráveného večera.
A poslední otázka, přichází léto. Jak odpočívá Jiří Korn v létě? Golf, kolo a od 1. srpna zkoušení muzikálu “Doktor Ox” v Hybernii v Praze.