ROZHOVOR • Daniel Podnecký: „Málokdo je ochoten uvažovat o tom, jak důležitou roli pro naše zdraví hraje i naše psychická imunita“

Daniel Podnecký je velmi zajímavý muž, který se přes studia starých kultur, semináře a kurzy či studium léčivých rostlin na Farmaceutické fakultě v Hradci Králové, dostal až k psychosomatice. Zkušenosti mu ukázaly, že bylinky nejsou všemocné, pokud naše hlava a tělo nejsou v souladu a pokud žijeme stylem, kterým sami sebe ničíme. Dalším milníkem byla účast na přednášce Bruce Liptona o epigenetice, která ho nastartovala ke zkoumání vztahu mezi psychikou a tělem. Přišlo objevení klíče k uzdravení celé řady častých chronických onemocnění. A protože si zásadní poznatky pro život nechtěl nechat pro sebe, začal před léty přednášet a předávat všechny zkušenosti a informace. Své přednášky navíc prokládá autorskými písněmi, které mají podle jeho slov přinášet lidem radost. Jak psychosomatika funguje? Jak se můžeme vyléčit? To se dozvíte nejen v našem rozhovoru, ale především na přednášce Daniela Podneckého, která se uskuteční 21. dubna 2026 v sedmihorském Recallcentru.

• Pojďte nám říct něco o sobě – jak jste se dostal psychosomatice, přednášení, ale také k hudbě?
Psychosomatika v podstatě uzavírá jeden velmi dlouhý a spletitý příběh mého života, který u mne začal před více než 40 lety studiem starých kultur, pokračoval přes různé semináře a kurzy rozmanitých esoterních věd, na něž navázalo třísemestrální studium léčivých rostlin na Farmaceutické fakultě v Hradci Králové, který se od té doby již 20 let věnuji. Zkušenosti mi však ukázaly, že ani bylinky nejsou všemocné, a pokud nezměníme styl života, naše zdravotní problémy se nám vrátí či se projeví jinou formou. A tehdy jsem se ocitl na přednášce Bruce Liptona o epigenetice a od ní to byl již jen krůček ke zkoumání vazeb mezi psýché a somou, tedy psychikou a tělem. Dalším studiem se mi potvrdilo, že v této oblasti vskutku leží klíč k uzdravení celé řady našich chronických onemocnění. A o tom jsem začal před třemi lety přednášet zejména proto, abych těm, kteří o to mají opravdu zájem, nastínil cestu, která je může dovést k jejich uzdravení.   

Hudba mě, na rozdíl od psychosomatiky, provází již od dětství, kdy jsem chodil do ZUŠ na piano. Bohužel jsem neměl jako dítě dost trpělivosti ke cvičení a tak jsem toho po dvou letech nechal. Na střední škole jsem se pak začal sám učit hrát na kytaru, abych mohl společně s kamarády hrát děvčatům u táboráku, a v podstatě od té doby jsem hrál v několika, jak folkových, tak rockových, uskupeních, buď na kytaru nebo na klávesy. Hraji jak převzaté věci, tak si píši svoje texty a muziku, což mne moc baví. A když pak vznikne písnička, která se hodně lidem líbí, mám z toho velikou radost. Protože o tom to je – přinášet písněmi lidem radost. 

• Celostní medicínu považujete za klíč k životní harmonii, proč?
Ani ne celostní medicínu, ale celostní přístup k životu. Celostní medicína hraje důležitou roli v okamžiku, kdy nám naše tělo dává nějaký signál, že jsme se z této harmonie vychýlili, že jsme v každodenním shonu na něco zapomněli. Naše tělo není naším nepřítelem, naopak – již brzy poté, co mu způsobíme např. stravou, chováním, myšlenkou, nějakou újmu a vyvedeme z rovnováhy jeho funkce, nás na to, jako náš nejlepší přítel, upozorní nějakým signálem. Je to podobné, jako když se rozbliká kontrolka v autě, že není něco v pořádku. Na nás je však to, jak s tímto signálem naložíme. Můžeme ho ignorovat či potlačit jeho projev třeba tím, že si vezmeme prášek proti bolesti. Chceme totiž okamžitou úlevu a okamžité řešení. Mnohdy však okamžité řešení neexistuje. Často se také stává, že jdeme za lékařem, který dokáže zasáhnout pouze proti akutnímu projevu a nezkoumá do hloubky příčinu, která tento signál vyvolala. To je totiž mnohdy časově náročnější úkol, na který v dnešní dynamické době, není čas. Jsme-li však otevřeni i jinému názoru, než jen tomu ryze lékařskému a umíme-li svému tělu naslouchat, dokážeme tento signál dešifrovat, dokážeme najít souvislosti a dobrat se k příčině toho, co nám chce tělo tímto signálem sdělit. A tento přístup je možný pouze za podmínky, že vnímáme své tělo jako celistvý organismus, kde vše souvisí se vším – naše myšlení, jednání, strava, péče o tělo, atd. Lékař či léčitel, zabývající se celostní medicínou, nám s tímto dokáže pomoci. Avšak nejlepší cestou, jak udržovat své tělo v harmonii, je milovat každou jeho buňku, naučit se buňkám naslouchat a starat se o ně, jako o to nejcennější, co máme. Vždyť nikdo jiný, ač může být vybaven všemožnými přístroji, nezná naše tělo tak dokonale, jako my. A přidáme-li k tomu lásku k bližním, Stvořiteli, Zemi, radost, pokoru a pochopení, či vděčnost za to, čeho se nám dostává, můžeme nalézt klíč k vlastní životní harmonii.    

• Vaše přednáška nese název „Psychosomatika jako cesta k sebeuzdravení (v našem každodenním životě)“. Můžete nám na konkrétním příkladu ukázat, jak se běžný každodenní stres – třeba pracovní přetížení nebo rodinný konflikt – může projevit jako fyzická nemoc?
Na svých přednáškách často uvádím jeden „z nejběžnějších“ typických příkladů propojení psychosomatiky a onemocnění těla, a tou jsou každoroční podzimní „předvánoční“ respirační onemocnění, projevující se teplotou, kašlem a rýmou. Takováto onemocnění se řadí mezi akutní zánětlivá onemocnění a tedy psychosomaticky mezi onemocnění vyjadřující zpracování konfliktu. K nachlazení dochází vždy v krizových situacích, kdy je člověk „našňupnutý“ (rýma) či má všeho „po krk“ (bolest v krku – špatně polykáme – co nemůžeme spolknout? Co nemůžeme přijmout?). Teplota je pak projevem konfliktu, kdy nás spaluje žár toho, s čím chceme bojovat.  Naše tělo nám dává signály, že potřebuje, abychom si dovolili na nějaký čas ustoupit před tíživou situací a obrátili se k sobě samým. Nikdo se k nám nesmí přiblížit, proto kýcháme, smrkáme, kašleme. Omezujeme komunikaci, chceme se dostat do postele a nic nevidět, neslyšet. Problémy se snažíme vypudit z těla smrkáním, či kašláním hnisavého hlenu, abychom pocítili úlevu a opět se pomalu dali do pohybu očištění, ozdravěni, s doplněnou energií. Nachlazení může také vyjadřovat, že jsme již ke všemu chladní a vdechujeme viry pro sehrání dramatu. Zpracováním je připustit si, že již nemáme zájem, nadšení, energii řešit danou životní situaci/e a stanovujeme si hranice, odstup, dobrovolně omezujeme komunikaci a vnější aktivity a odpočíváme, dáváme najevo, že se můžeme na všechno vykašlat, bráníme se, uspořádáme si v klidu nejasnou situaci. Jakmile dojde k naplnění, tj. vyjasnění problémů, uklidnění situace, dopřání si klidu, projevy začnou ustupovat. Předvánoční napětí ve společnosti spolu s pracovním tlakem na uzávěrku či osobním tlakem na zabezpečení „pohody Vánoc“ jsou spouštěči takovýchto krizových situací. Na nás pak je, jak se s nimi dokážeme vypořádat a v případě, že jim „podlehneme“, zda dokážeme dopřát našemu tělu odpočinek či se tyto projevy budeme snažit přecházet a potlačit, a tím vystavíme buňky našeho těla další zátěži, která se však následně může přenést k buňkám jiným orgánů, kde se projeví jindy a jinak.    

• Říká se, že bolesti zad mohou souviset s tím, že „neseme těžké břemeno“. Jsou takové souvislosti mezi konkrétními částmi těla a psychickými stavy opravdu prokazatelné, nebo jde spíše o metafory?
Bolest zad je, z mého pohledu a podle mých, i osobních, zkušeností, opět jedním z krásných příkladů propojení mezi psychikou a tělem. Co se bolestí zad týká, já považuji páteř za takovou časosběrnou osu našich životních událostí, kterou můžeme rozdělit do určitých zón. Bolesti v kříži či oblasti spodní bederní páteře dávám do souvislosti s významnými, nazval bych je i existencionálními, životními „břemeny“, která buď zrovna řešíme, nebo na nás čekají. Jedná se zejména o „břemena“ spojená se změnou v rodině, bydlení či práci. Objevují-li se bolesti v zónách střední a horní části zad, z mých zkušeností se jedná o změny, které se nás již nedotýkají existencionálně, ale mohou nám přivodit nějaké problémy. V tomto případě se jedná o něco, co teprve přijde – naše tělo to již ví, my to ale vědomě vůbec nemusíme vnímat. Bolesti v zóně krční páteře či ramen jsou pak aktuální starosti, které zrovna řešíme a naše tělo je vyhodnocuje jako pro ně zatěžující a dává nám signál, že bychom mu měli věnovat pozornost. Veškeré bolesti zad zároveň ovlivňuje i skutečná fyzická námaha, kterou na tělo nakládáme a mnohdy tak zvyšujeme zátěž, kterou si nese v souvislosti s psychickou námahou, jíž je nebo bude vystaveno. Dostaneme-li tedy od těla takovýto signál, vždy pátrejme po příčině a snažme se s ní pracovat jak na psychické, tak na fyzické rovině.

• Mnoho lidí dnes trpí chronickou únavou, migrénami či problémy se spánkem. Jaké psychické příčiny za těmito symptomy nejčastěji stojí?
Uvedené problémy patří mezi „hity“ dnešní doby, na které bohužel nelze nasadit univerzální recept. Můžeme z toho jistě obvinit současný civilizační režim nebo dát jednoduchá přirovnání typu: nespavost bývá spojována s vědomím či migréna s potlačenou sexualitou. V těchto případech však jednoznačně platí, že každý případ je silně individuální a je zde potřeba, aby nastoupil „psychosomatik“,  který teprve rozplétáním osobního příběhu pacienta může najít odpovídající příčinu.

• Vaším nejnovějším literárním přírůstkem je novela „WAI – Věk lidí skončil“ o důsledcích, které může způsobit skutečnost, že člověk svěří svůj život do rukou umělé inteligence. Máme se umělé inteligence obávat?
Téma člověk, Země a umělá inteligence by bylo na samostatnou přednášku. Já ve své novele trochu aktualizuji téma, které před více, než 100 lety, uvedl Karel Čapek v dramatu R.U.R. a otevírám v něm několik rovin uvažování o životě a postavení člověka na Zemi, které současný mocenský a mediální systém naprosto zastírá. A ačkoliv by se mohlo zdát, že téma AI nemá s psychosomatikou nic společného, říkám, že opak je pravdou. Původní nápis na věštírně v Delfách byl: Poznej sám sebe a budeš znát vše. Je to tak jednoduché, a tak odmítané. Jak jsem již nastínil výše, naše tělo je celostní organismus, v němž má každá buňka svoji jasně definovanou funkci, jež je důležitá pro jeho správný chod (u některých buněk až životné důležitou). Stejně tak je tělo člověka samostatnou buňkou v organismu planety Země. Čím víc však člověk podléhá mylnému přesvědčení, že je nejchytřejší a nejmocnější tvor na planetě a odmítne-li plnit svoji roli v tomto organismu, která mu byla svěřena v rámci Stvoření, neboť nabyde přesvědčení o své nadřazenosti, stává se takovou „rakovinovou“ buňkou v organismu Země. Jaké to má důsledky vidíme dennodenně kolem sebe. Ve své pýše se člověk rozhodl stát Bohem a stvořil roboty a umělou inteligenci, jež však obdařil neskutečně výkonnějšími schopnostmi, než má on sám. Jediné, co těmto strojům nemůže dát, je to, co člověka oživuje, tj. Ducha. A s ním i Lásku, radost, lidskost, tedy vlastnosti, které člověk má, aby dokázal cítit a soucítit. Umělá inteligence nic nezapomíná, vše, co ji naučíme, si ukládá a umí okamžitě použít. Je pouze otázkou času, než AI bude vědět vše, co víme my, ba co víc, bude to umět daleko lépe používat. Vznikne nová civilizace. Civilizace, která, možná již dnes, dokáže ze sebraných dat vyhodnotit, že člověk je zmutovanou buňkou organismu Země, tvorem, který svojí činností vede planetu k zániku. A pokud je potřeba Zemi zachránit, bude nezbytně nutné tuto stávající civilizaci vyhubit. Stejně jako my se snažíme zničit všechny rakovinné buňky v těle, stejně tak oni toto učiní v organismu Země. Chceme-li odevzdat Zemi nastupující civilizaci AI, pokračujme v našem konání. Nebo bychom se měli začít chovat jako lidé, kteří v sobě ještě mají Světlo a s ním Lásku, radost, lidskost, touhu být ve společenství osobní komunity a ve spojení s Duchem a Matkou Zemí. O tom je můj projekt „Návrat k lidskosti“, který bych rád uvedl do pohybu, ale chybí mi pro jeho spuštění financování. Bylo by také fajn, kdyby si lidé mohli novelu WAI – Věk lidí skončil přečíst, avšak nedaří se mi pro ni najít vydavatele. Pokud by mi tedy někdo z čtenářů mohl s vydáním knihy pomoci, prosím, aby mne kontaktoval.    

• Co je to psychická imunita a jak si ji můžeme v každodenním životě posilovat? Existují nějaké jednoduché techniky, které mohou čtenáři začít praktikovat hned zítra?
Pro naše tělo běžně umíme používat termín fyzická imunita jako schopnost organismu bránit se proti působení patogenů z vnějších vlivů, jež mohou způsobit jeho onemocnění. Ale málokdo je ochoten uvažovat o tom, že stejně tak důležitou roli pro naše zdraví hraje i naše psychická imunita, tedy naše odolnost bránit se negativnímu působení každodenních událostí, které zažíváme a které působí na naše emoce. Pokud jsme vyrovnaní, rozhodně lépe snášíme a reagujeme na osobní střety s jinými lidmi, negativní zprávy, události, apod. Pro udržení dobré psychické imunity můžeme využít techniky, které nás nic nestojí a mají okamžitý účinek. Co můžete pro to udělat?

• Omezte používání svého mobilního telefonu – vymažte všechny aplikace (včetně placení telefonem, sledování zdraví, atd.), zrušte propojení s maily, sociálními sítěmi, WhatApp, vypněte upozornění, apod. Telefon začněte užívat zejména jako telefon a když jdete spát nebo jste s někým, na kom vám záleží, tak ho vypněte nebo nechte v jiné místnosti. Chcete-li poslouchat hudbu, pusťte si ji doma v hudebním zařízení, chcete-li si přečíst knihu, čtěte ji v tištěné formě – knihovny jsou plné zajímavých titulů, chcete-li se dívat na film, ujistěte se, že opravdu má vypovídající hodnotu a stáhněte si ho na médium, které si pak pustíte na TV obrazovce. Čas na to vše získáte tím, že přestanete sledovat sociální sítě a kontrolovat maily. A prosím, při telefonování mimo domov se staňte ohleduplnými k ostatním kolem vás. Věřte mi, že vám nic neuteče, když počkáte s voláním na místo, kde budete sami.
• Přestaňte často sledovat zprávy z médií – stačí, když si poslechnete ráno rádio nebo přečtete jeden deník. TV zpravodajství si odřekněte.
• Začněte více platit hotovostí a omezte používání platebních karet. Na nákup jděte do obchodu. Pamatujte, že jste člověk, který potřebuje zdravý pohyb a jít na nákup nebo něco vyřídit na úřad po svých je důležité pro sociální vazby a proto, abyste si uvědomili, že jsou kolem vás ještě lidé.
• Začněte používat barvy – všude! Zejména pak u oblečení a v domácnosti. Omezte používání černé barvy až do chvíle, kdy ji nebudete používat vůbec. Barvy jsou světlo a lidské tělo vyzařuje energii ve svých energetických centrech, čakrách, v barvách duhy. Barvy vás oživují, přináší energii, uzdravují, čistí a rozjasňují. Dělají z vás člověka. Omezte používání LED světel, která jsou umělá, studená a oslňují, minimalizujte čas u obrazovek.
• Omezte komunikaci na sociálních sítích a zavolejte si, kdy a kde se potkáte. Osobní setkání vám přinese radost. Zkuste se opět nebát používat humor, byť se Systému může jevit jako nekorektní. Pravý humor nikdy nemůže být korektní!
• Věnujte se hudbě, malování, psaní, ručním pracím, hrám, prostě jakékoliv tvůrčí činnosti.
• Propojte se s planetou Zemí. Zpomalte, když jdete venku a zadívejte se na stromy či květenu kolem vás. Zaposlouchejte se do tekoucí vody. Pozorujte oblohu a plynoucí mraky. Pozorujte hrající se zvířata. Prostě se zastavte a uvědomte si, že jste součástí tohoto organismu. Využívejte darů Země – bylinky, plody, jsou zdarma.
• Přestaňte cokoliv hromadit, přestaňte závodit, čas nejsou peníze, čas je doba, která je vám dána, abyste ve zdraví, lásce a radosti byli platnou a prospěšnou součástí organismu Země, udržovali ji zdravou a milující.
• Věnujte svoji vědomou pozornost vašim blízkým, včetně vědomého milování. Žádný sebeluxusnější dar nenahradí lásku dávanou a přijímanou vědomým dotekem. Věnujte svou vědomou pozornost všemu, co děláte.
• Rozvíjejte svoje vlastnosti lidskosti vůči ostatním – úsměvem, zdvořilostí, pomocí, ústupkem, ohleduplností, klidem a trpělivostí či dalšími aspekty, které odlišují lidského člověka od bytosti zlé, agresivní, hrabivé a bezcitné.
• Milujte svoje tělo takové, jaké je. Nesnažte se na něm nic měnit ani ho nevylepšovat. Je dokonalé a jediné, co od vás potřebuje, je vaše láskyplná péče – kvalitní stravu (dávejte tělu to nejlepší), dobrou vodu (do auta byste také nelili umělý šampon), zdravý pohyb, čas na spánek a odpočinek a zejména pozitivní myšlení.

Je jedno čím začnete, ale udělejte to ještě dnes, právě teď!

•  Čeká nás vaše přednáška v Recallcentru, která bude obohacena i o autorské písničky s kytarou. Jak hudba zapadá do procesu psychosomatického uzdravování? Má léčivou moc i pro posluchače?
Harmonická hudba je jednou z úžasných technik, jak můžete posílit svoji psychickou imunitu. Hudba má od nepaměti nezastupitelnou úlohu ve formování energetického vyzařování člověka a i já jsem se rozhodl ji zařadit do svých přednášek. Ačkoli již nejsem nejmladší, stále se snažím zpívat o lásce, protože láska mezi mužem a ženou je alfou a omegou vitality a existence člověka. V poslední době se mi však zdá, že o lásce se mluví méně a méně. Nebo se propaguje zdeformovaná podoba lásky, což od pradávna svědčilo o úpadku a degeneraci civilizace. Chtěl bych tímto alespoň trochu přispět k tomu, že třeba některá z mých písniček v někom rozžhne pohasínající Světélko v jeho duši.

•  Mnoho lidí odmítá myšlenku, že by jejich nemoc mohla mít psychickou příčinu. Jak mohou lidé pochopit, že psychosomatika není o sebeobviňování, ale o sebepoznání?
Psychosomatika je Cesta, na kterou není nikdy pozdě se vydat. Bohužel, většina se na ni vydává až v okamžiku, kdy selže klasická či alternativní medicínská léčba. Je to naše svobodná vůle, která je nám dána, abychom se rozhodli, jakou cestou se vydat. Sami se rozhodujeme, zda jsme obětí nebo tvůrcem, zda svoji „moc“ dáme do ruky jiným nebo si ji necháme u sebe. Proto jsou tolik důležití skuteční lidé a jejich životní „zázraky“, mezi které patří třeba Clemens Cuby, kterému diagnostikovali doživotní nepohyblivost a on zatím dnes chodí, píše a přednáší. Již Ježíš konal zázraky, ale jen málokdo uvěřil. A v tom je lidský problém – moc brzy ztrácíme víru ve Světlo. 

•  Dokáže naše tělo skutečně „mluvit“ a varovat nás před vážnějšími problémy dříve, než se rozvinout v chronické onemocnění? Na jaké signály bychom měli být obzvlášť pozorní?

Jak jsem již zmínil dříve, ano, buňky našeho tělo nás milují i když jim ubližujeme, a snaží se nás, na naše neblahé zásahy do jejich „světa“, upozorňovat svými signály. Třeba projevy bolesti, kožních projevů, čichem, zrakem, sluchem, únavou či třeba i drobnými poraněními. Je to široká paleta nástrojů, které mají k dispozici a je na naší vnímavosti a citlivosti jim porozumět. Každý signál je specifický, nedá se tedy říct, že nějaký je důležitější, než jiný. Mnohdy se totiž stává, že drobné signály přehlížíme nebo jim nechceme věnovat pozornost a tak musí tělo volit daleko razantnější způsoby, jak nás na nějaké naše nevhodné chování upozornit. Proto se často stává, že z akutních signálů se stávají signály chronické, které, v případě našeho nerespektování, mohou přerůst do projevů zhoubných onemocnění. Často ale i v této chvíli máme šanci na nápravu, třeba za pomoci psychosomatiky.  V současné době již pro naši orientaci existuje spousta literatury, která podrobně popisuje vazby mezi psychikou a tělem. V knihách R. Dahlkeho, M. Hrabici, L.Hay, R. Honzáka, B. Liptona a dalších autorů, můžeme najít odpovědi na otázky, které nás zajímají. Nikdy však nemůžeme čekat na zázrak, pokud pro tento zázrak něco sami neuděláme.    

•  V dnešní uspěchané době jsme neustále vystaveni stresu, tlaku a negativním emocím. Jak můžeme rozlišit, které každodenní události ovlivňují naše zdraví vědomě a které nevědomě?
Vědomost je o naší pozornosti. Na konci svých přednášek často právě toto zdůrazňuji. Buďte pozorní sami k sobě, ke svému okolí, k Zemi, k tomu, co se děje kolem vás. Všechno, co se vám v životě přihodí, má vliv na vaše zdraví. Věnujete-li však tomu, co děláte plnou pozornost, jste vždy ve výhodě, protože můžete toto své jednání zpracovat na vědomé úrovni. A může to být jak pozitivní, tak negativní. Jistě znáte ze svého okolí lidi, kteří vědomě působí negativně. A světe div se, tito lidé jsou mnohdy zdravější, než někdo jiný, kdo navenek působí např. charitativně, ale vnitřně se „užírá“, což se u něho projevuje nějakými nemocemi.  Vědomost je tedy důležitá právě pro zpracování prožitku. Budujete-li svoji psychickou odolnost, budete mj. umět, v případě nepříznivé události, tuto lépe zpracovat na psychické úrovni a nepouštět ji dále do těla. Uvědomíte-li si, třeba za přispění výše uvedené literatury nebo z rozhovoru s psychosomatikem, vazbu mezi konkrétním signálem/onemocněním těla a možnou psychickou příčinou, uděláte tak první krok k léčbě, kterým je zvědomění si toho, čím si procházíte a zaměřením pozornosti na Cestu.     

• Velmi rychle se blíží konec roku, kdy se lidé snaží zastavit, udělat změny a splnit si předsevzetí. Co byste jim doporučil?
Milujte se! Milujte se vědomě, muž a žena, ve Světle, Lásce, radosti. Propojte jing a jan do jednoho kruhu. Protože kde září Světlo, Tma ustupuje, kde proudí energie Lásky, tam není prostor pro Strach, kde pulzuje Radost, tam není místo pro nenávist, kde je vše v Harmonii všeho se vším, tam není chaos, zmatek, který člověka zaplétá do sítí moci a peněz.

J.A. Komenský to krásně vystihuje slovy: „Jediná příčina všech zmatků ve světě je v tom, že lidé nerozeznávají nezbytné od ne nezbytného, že nezbytné věci opomíjejí a zbytečnými že se nekonečně zaměstnávají, zaplétají a matou“.  

• Co čeká návštěvníky vaší přednášky v Recallcentru? A pro koho je tato přednáška určena – jen pro nemocné, nebo i pro ty, kteří chtějí zdraví preventivně chránit?
Jak jsem již nastínil výše ve svých odpovědích, psychosomatika v podstatě propojuje vše se vším a je tedy jednou z nauk poznání nejen o lidském zdraví, ale i o zdraví organismu Země. Je tedy určena pro všechny, kdo hledají odpovědi na otázky života a smrti, zdravé i nemocné. Pro každého, kdo si nese v sobě Světélko života lidské civilizace.  A mne bude potěšením, pokud něco z toho, o čem budu mluvit, toto Světélko ještě více rozjasní. Protože s čím vyšší intenzitou budou naše Světélka zářit, tím menší prostor budeme dávat Temnotě a energiím, které se v ní ukrývají a jsou s ní spojené.     

Děkuji za rozhovor. Jitka Maděrová

VSTUPENKY NA VŠECHNY AKCE SEDMIHORSKÉHO RECALLCENTRA a kompletní informace k programu NAJDETE NA STRÁNCE WWW.RECALLCENTRUM.CZ