RADY DO ZAHRADY – PÉČE O PŮDU
Půdě se věnujeme poměrně často. Proč? Protože půda je život pro nás všechny. Nezřídka se již mluví o tom, že je nutné nechat malé děti trávit čas venku na trávě, aby „ochutnaly hlínu“, protože jedině touto cestou v batolecím věku mohou do těla dostat potřebné „brebery“, které tvoří správný mikrobiom ve střevech. Zdravá půda dává živiny nejen našemu ovoci a zelenině, ale celé naší planetě. Jde o základ potravního řetězce, je zásobárnou vody a stavebních prvků pro mikroorganismy i rostliny. Půda musí být živá. Jak tedy život v půdě podpořit?
Prvky nezbytné pro život rostlin i mikroorganismů v půdě jsou dusík, síra, fosfor, vápník, draslík a hořčík. Na podzim je čas, kdy pro půdu můžeme udělat mnohé. První pravidlo je, že se snažíme, aby vše, co na naši zahradu přijde, bylo přírodní, bez chemie. Kromě toho, že nyní můžeme vrstvit na volnou půdu vhodné přírodní patra jako mulč, trávu, štěpku či spadané listí (nenecháváme holé záhony, vždy je na podzim přikrýváme hmotou, kterou zjara lehce zapravíme do horní vrstvy zeminy. Poslouží tak i jako hnojivo.), můžeme také sázet vhodné rostliny.
Existují tzv. dynamické akumulátory, které z velké hloubky vytahují potřebné prvky na povrch, kde je využívají další rostliny a stromy. Mezi ně patří kostival, smetanka lékařská, kopřiva dvoudomá či šťovík. Vápník dodáte občasným posypáním dolomitickým vápencem, kamennou moučkou, případně dřevěným uhlím (ne tím z benzionové pumpy!).
Naši půdu také velmi obohacuje mykorhiza – houby. Existuje obrovské množství hub, každý druh pak má pozitivní vliv na různé rostliny, se kterými žije v symbioze. V poslední době můžete mykorhizu koupit a ke svým stromům, zelenině i květinám dodávat. Jakmile je jednou použijete, zůstávají v půdě navždy.
Čemu se naopak v péči o půdu vyhnout?
• Použití herbicidů, pesticidů a průmyslových hnojiv – všechny tyto látky poškozují půdní organismy a degradují život, o který se snažíme. Pokud použijeme hnojiva, rostliny je začnou využívat, ale zastaví produkci látek ze svých kořenů, které potřebují k životu další organismy. Ty hynou a z půdy se stává neživá hmota.
• Rytí půdy s obracením – obracením půdy měníme ve vrstvách podmínky mikroorganismů, které tím hynou. Pokud potřebujete s půdou tvořit, pak je vhodné pouze kypřit.
• Neponechávat půdu holou – půda se vysušuje a ultrafialové záření hubí mikroorganismy. Na jaře mulč odstraníme, případně zapravíme do půdy, aby se půda mohla včas prohřát. Mulčování pomáhá i půdě, která je erozivní, praská a dochází v ní k velkým ztrátám vody.
• Kompostujeme a využíváme vlastní kompost pro hnojení a pěstování – vždy kompostujeme pouze nezávadný materiál bez chemikálií, nekompostujeme živočišné zbytky (tuk, zbytky jídla…) – lákají hlodavce. • Půdu podporujeme zeleným hnojením – vhodné plodiny jsou hořčice, svazenka či jetel. Obohacují půdu o vzdušný kyslík, kypří, stíní a chrání proti erozi.
Existuje další spousta tipů, jak pomoci kvalitě půdy. Myslete na to, že je to to nejcennější, co máme.