Intenzivní deště pomohly zadržet tůně v rezervaci zubrů a divokých koní
Se zadržením prudkých srážek v okolí Benátek nad Jizerou pomohly v minulých dnech také tůně, které vznikly v bývalém vojenském prostoru Milovice v rámci rezervace velkých kopytníků. Na pastvině se zubry a divokými koňmi jich ochránci přírody vytvořili v minulých letech hned několik. Slouží nejen jako napajedla pro velké kopytníků a biotop pro vzácné druhy, jako jsou listonozi letní či žábronožky letní, ale pomáhají také zachycovat intenzivní dešťové srážky.
„Rezervace velkých kopytníků velmi dobře ilustruje, že to, co je dobré pro přírodu, je dobré také pro člověka. Tůně slouží nejen jako zdroj vody pro velké kopytníky, drobnou zvěř či ptáky, vytváří domov pro ohrožené druhy korýšů, ale také omezují následky intenzivních a přívalových dešťů pro obyvatele níže položených obydlených oblastí,“ říká Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. Tůně vznikly v rámci Operačního programu životní prostředí, vznik dalších financoval Středočeský kraj.
Tůně přitom nejsou jediným přínosem rezervace pro zadržování vody v krajině. Trus velkých kopytníků totiž velmi výrazně přispívá k vytváření organické složky v půdě, která pak funguje jako houba a mnohem lépe vsakuje vodu. „Trus velkých kopytníků na rozdíl od mnoha domácích zvířat neobsahuje jedovatá veterinární léčiva, podávaná běžným hospodářským zvířatům formou léků nebo prostředků proti parazitům. Díky tomu trus velkých kopytníků není jedovatý pro brouky chrobáky a jiné organizmy, které pak trus rychle odstraňují,“ popsal Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky důležitý proces.
Právě chrobáci zahrabávají trus hluboko do země a pomáhají tak k přirozené recyklaci živin a kultivaci půdy. Tím chrobáci obohacují půdu o organickou hmotou obsaženou v trusu a zároveň ji provzdušňují svými chodbičkami. Dopravují tak živiny ke kořenům rostlin a prospívají také žížalám a jiným půdním organizmům, které jsou pro zdravou půdu nepostradatelné. Chodbičky v půdě stejně jako živá, organická hmota jsou pak pro dobré vsakování vody do země klíčové.
Dalším efektem zdravé půdy je, že výrazně lépe váže uhlík a pomáhá tak s adaptací krajiny na změny klimatu.
Rezervace velkých kopytníků vznikla v bývalém vojenském prostoru v lednu roku 2015. Od té doby se jim a dalším velkým kopytníkům postupně daří uzdravovat místní krajinu a zachraňovat v těchto místech před vymizením řadu ohrožených živočichů a rostlin. Lokalita se zároveň stala vůbec prvním místem na světě, kde v rámci jedné rezervace žijí tři klíčové druhy kopytníků Evropy, tedy zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři.
Zdroj: TZ Česká krajina, 22. 6. 2020