2. února – HROMNICE – ukončují Vánoce
Hromnice, slavené 2. února, jsou křesťanským svátkem Uvedení Páně do chrámu, který symbolizuje příchod světla, konec Vánoc a naději na jaro. Tento den je spojen se svěcením svíček (hromniček) na ochranu před bouří a blesky, a provází ho mnoho pranostik, z nichž nejznámější je „Na Hromnice o hodinu více
Historický původ
Předkřesťanské kořeny
- Keltové slavili na začátku února předkřesťanské hromnice, během nichž oslavovali návrat světla a prodlužování dne
- Ve slovanském prostředí se svátek pojil s bohem Perunem, bohem hromu a blesku, který se podle pověry v tento den probouzel ze zimního spánku
Křesťanský význam
- Křesťané si tento den zvolili na připomínku Uvedení Páně do chrámu (latinsky Praesentatio Domini)
- Jedná se o událost, kdy Marie a Josef přinesli malého Ježíše do jeruzalémského chrámu 40 dní po jeho narození, aby ho symbolicky vykoupili z povinnosti stát se knězem
- Svíce symbolizují Krista jako „světlo k osvícení národů“
Hlavní tradice a zvyky
Svěcení hromniček
- Nejznámější tradice – svěcení bílých voskových svíček v kostelích
- Tradice svěcení svíček pochází z přelomu 10. a 11. století
- Posvěcené hromničky se používaly k ochraně domácností
- Dávaly se do oken během bouří, měly chránit před bleskem, bouřkou a krupobitím
- Měly také sloužit jako průvodci duší zemřelých na cestě do nebe
Další zvyky
- Sklízení betléma a vánočního stromku – Hromnice znamenaly konec vánočního období
- Zákaz určitých domácích prací, zejména ženských:
- Zákaz šití – věřilo se, že jehly přitahují blesky
- Zákaz tancování – říkalo se, že by člověk pak zemřel bez světla
Pranostiky
Hromnice mají nejbohatší soubor pranostik ze všech českých svátků – přibližně čtyřicet.
Nejznámější pranostiky:
„Na Hromnice o hodinu více“
- Vyjadřuje, že den je oproti zimnímu slunovratu (21. prosince) delší o hodinu
- Ve skutečnosti činí tento rozdíl na území České republiky hodinu a 20 minut
Další tradiční pranostiky:
- „Na Hromnice jasná noc, bude mrazů ještě moc“
- „Na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout!“
- Pokud je na Hromnice krásné jasné počasí, bude zima trvat ještě minimálně šest neděl
- Je-li sychravo a mlhavo, jaro přijde dříve
Historický kontext pranostik
- Některé pranostiky pocházejí již z poloviny 15. století, kdy se používal juliánský kalendář
- Po přechodu na gregoriánský kalendář v roce 1584 se posunuly na současný termín
Symbolický význam
- Hromnice byly považovány za konec zimy a začátek přípravy na jaro
- Představovaly mezník mezi zimním a jarním obdobím
- Měly ochrannou a spirituální funkci – ochrana před bouřkami, blesky a zlými duchy
- Symbolizovaly návrat světla a prodlužování dne
PRANOSTIK NA HROMNICE JE VELKÉ MNOŽSTVÍ, PROTO TADY UVÁDÍME DALŠÍ:
Když na Hromnice sněží a je větrno, není jaro již vzdáleno.
Když na Hromnice svítí, budou dlouhé niti.
Když na Hromnice taje, hotov, sedláče, saně.
Když na Hromnice únor měkký bývá, udeří pak v březnu velká zima.
Když na Hromnice ze střech teče, zima dlouho se povleče.
Když o Hromnicích svítí slunce, bude prý úrodný rok. Potřebuje svítit jen tak dlouho, nežli bys se čtyřmi páry koňů otočil.
Kolik sněhu do Hromnic, tolik i po Hromnicích.
Leze-li jezevec o Hromnicích z díry, za čtyři neděle zpátky zas pílí.
Metelice na Hromnice cesty umetá a píci podmetá.
Na Hromnice husa po vodě – na Velikonoce po ledě.
Na Hromnice – chumelenice, netrvá pak zima více.
Na Hromnice jasná noc – bude ještě mrazů moc.
Bouří-li a sněží na Hromnice, bývá jaro blízko velice.
Co do Hromnic, to do Hromnic, spíše o lopatu víc.
Co nachází husa o Hromnicích, to najde v den Zvěstování Panny Marie kráva a v prvních májových dnech člověk na poli svém.
Do Hromnic padá sníh na seno, po Hromnicích do otavy.
Hromnice – jara svíce. Hromnice – půl krajíc, půl píce a bůhví, co ještě více.
Hromnice – zima a léta směsice.
Hromnice-li jasné a čisté, potrvá déle zima jistě. Pakliže sněží nebo hřímá, jaro jistě v blízku dlívá. Chumeleniice na Hromnice končí zimu tuhou; jestli pak jasný den, očekávej druhou.
Když o Hromnicích sněží, jaro není daleko.
Jak dlouho skřivan před Hromnicemi vrzá, tak dlouho po nich zmrzá.
Jak dlouho skřivánek před Hromnicemi zpívá, tak dlouho po nich bude mlčet.
Je-li na Hromnice chumelenice, netrvá pak zima více.
Je-li na Hromnice jasno, bude málo housat.
Je-li na Hromnice světlý den, budou konopě i len.
Je-li na Hromnice zataženo, sedlákovi je zpomoženo.
Je-li o Hromnicích studeno, přijde brzy jaro.
Jestli na Hromnice mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.
Jestli slunce svítí na den Hromnic, sníh bude ještě větší než prve.
Jihne-li na Hromnice, přilož do kamen. Mrzne-li, po zimě amen.
Jsou-li jasné Hromnice, přijde po nich mnohá vánice.
Kde se na Hromnice pracuje, tam uhodí hrom. Kde se na Hromnice světí hromničky a jimi se za bouřky svítí, tam blesk a hrom neuškodí.
Kdyby o Hromnicích napadlo jen tolik sněhu, co je na černé krávě znát, bude úrodný rok.