VÝLET ČESKÝM RÁJEM: Za dřevěnou zvonicí do Vlastibořic

Tentokrát se vydáme na jihovýchod libereckého okresu mezi Český Dub a Turnov do obce Vlastibořice. V nevelké malebné vesničce najdeme hned několik míst, která stojí za vidění. Historie obce dle nálezů keramických úlomků sahá až do druhého tisíciletí př. n. l..

První písemná zmínka o obci však pochází z roku 1357 a to konkrétně o tvrzi Vlastibořice, která v té době patřila Slaviborovi z Vlastibořic, poté dvakrát změnila své majitele, ale od roku 1483 se tvrz uvádí jako pustá. Dnes zde najdete pouze zbytky travou zarostlých valů a příkopů. Přes silnici od zbytků tvrze se však nachází hlavní lákadlo vesnice.

Hřbitov, kterému vévodí římskokatolický farní kostel svaté Kateřiny Alexandrijské (svatá Kateřina byla podle legendy křesťanskou mučednicí žijící kolem roku 300 a po staletí patřila mezi nejpopulárnější křesťanské světce), který je gotickou zbarokizovanou sakrální stavbou s románskými prvky.
V době baroka se chrám dočkal stavebních úprav a později se na vnitřní výzdobě podílel i řezbář Petr Bušek (zakladel sychrovské řezbářské firmy, tvořil výzdobu zámku Sychrov v době jeho novogotické přestavby, pochován je právě na vlastibořickém hřbitově).

Dominantou, kterou v rámci církevního areálu není možné přehlédnout, je pak rozložitá dřevěná zvonice ze 17. století. Její současný lidový vzhled s roubeným čtvercovým přízemkem a bedněným hranolovým patrem s jehlancovou střechou je výsledkem rekonstrukce v roce 1762.

Ve zvonici se dochoval nejstarší ze zvonů (z cca druhé poloviny 15. století) s českým nápisem a reliéfem sv. Václava. Rekvírovány byly dva zvony za první světové války (zejména cenný byl velký zvon sv. Kateřina od Valentina Lissiacka), v roce 1927 byly pořízeny nové, ty ale byly také rekvírovány za druhé světové války a poté už nové zvony nebyly pořízeny. Součástí hřbitovního areálu je také barokní márnice z 18. století.

Kromě těchto nejzásadnějších staveb můžete procházkou po obci vidět řadu roubených stavení, vesnické kaple, sochu svatého Jana Nepomuckého, nejstarší strom v obci, kterým je lípa u domu s číslem popisným 3, jež byla v roce 1995 vyhlášena za památný strom. Dle záznamů měří 22 metrů a obvod kmene má ve výšce 130 centimetrů 6,5 metru. K obci také patří Beranův vodní mlýn na břehu řeky Mohelky. Ale o něm třeba zase někdy příště…