OBJEVUJTE ČESKÝ RÁJ: Rozhlédněte se z Veliše

Vrchol kopce Veliš leží v nadmořské výšce 429 m a je poměrně zajímavým prvkem v krajině kolem Jičína. Mnoho z nás však kolem projíždí bez povšimnutí. A přitom tomu není zase tak dávno, co se právě na tomto místě tyčil významný a velký hrad Veliš. V současné době z něho můžeme vidět pouze zbytky, ale i tak stojí za to na kopec vyjít a pokochat se nádherným rozhledem do krajiny i dávnou historií…

Královský hrad, z něhož se dochovaly pouze nepatrné zbytky, stával na osamoceném vrcholu téhož jména. Ves Veliš se prvně připomíná roku 1143 v zakládací listině Strahovského kláštera, kdy ji Markův syn Beneš prodal Janu I., biskupovi kláštera. Nejstarší zmínka o hradu, který s největší pravděpodobností dal vystavět na přelomu 13. a 14. století Václav II., je až z roku 1316, kdy jej Jan Lucemburský zastavil synovi Hynka z Dubé – Půtovi z  Frýdlantu. Tehdy k panství patřilo město Jičín a sedm vsí, které koncem 13. století náležely k jičínskému věnnému panství manželky Václava II., královny Guty. Během dalších staletí šel hrad z jednoho majitele ke druhému a čelil různým osudům. Roku 1658 bylo rozhodnuto o demolici hradu, který se o dva roky později uvádí jako zpustlý. Františku Arnoštovi, který hrad zdědil, se dařilo zbourání Veliše oddalovat. Roku 1675 však umírá a roku 1678 povoluje správce panství za nedospělého Františka Josefa Šlika jičínským jezuitům použít zdiva hradu ke stavbě zámku v Milíčevsi. Kamene bylo použito i k výstavbě dvora ve Starém Místě. Od počátku 17. století býval v blízkosti hradu čedičový lom, který byl v 19. století rozšířen až do areálu poničeného hradu, což jeho zkázu dokonalo.

Dnes z hradu zůstaly nepatrné zbytky zdiva bašt, věže a západního paláce, přístupové cesty a terasovitě upravený jižní vrchol. Podle kresby zemského měřiče Andrease Bernarda Klausera z roku 1698, kdy byla podoba hradu ještě poměrně dobře v paměti, lze usuzovat, že hlavní část hradu tvořila velká hranolovitá věž z hrubého štukoví s cimbuřím, ke které byly připojeny dva paláce ukončené menšími věžemi. Dnes nejčitelnější jsou zbytky pozdně gotického dělostřeleckého opevnění, které bylo postaveno na původním vnějším valu vyhozeném před příkopem obíhajícím areál hradu. Opevnění zpevňovaly dělostřelecké bašty, většinou polookrouhlé a jedna polygonální se štukovými líci. K hradu bylo přihrazeno i městečko Podhradí

ČTĚTE TAKÉ:  Pozvánka do divadla: Vinnetou se vrací do Turnova! Pod taktovkou Divadelního souboru Tyl Slaná

Veliš patřila k nejvýznamnějším východočeským hradům. Během třicetileté války byla jednou z největších, výborně opevněných pevností. Její podobu není dnes možné určit ani archeologickým průzkumem, pouze je možné čerpat ze starých vyobrazení a zápisů.

Zdroj text a foto: hrady.cz, jicin.org, původní vzhled Hrad Veliš v roce 1650, 1) velká věž 2) bašta u první brány 3) okrouhlá věž na horním hradě 4) věž u třetí brány 5) bašta u třetí brány
6) dolní hradba; zdroj: August Sedláček: Hrady, zámky a tvrze království českého 5, (1895)
Ukažte tento článek i vašim přátelům: