TRÁVNÍKOVÁ REALITA ANEB JAK SPRÁVNĚ NEZALOŽIT TRÁVNÍK I.

HISTORICKÉ KOŘENY TRÁVNÍKŮ SAHAJÍ DO MINULÝCH STALETÍ. VERZÍ, JAK VZNIKLA POTŘEBA MÍT TRÁVNÍK, JE NĚKOLIK. TA NEJPRAVDĚPODOBNĚJŠÍ JE, ŽE PRVNÍ TRÁVNÍKY SE VYSKYTLY NEJPRVE JAKO DOMÁCÍMI ZVÍŘATY SPÁSANÁ PLOCHA KOLEM PANSKÝCH DOMŮ. MÍT PĚKNOU PASTVINU TEHDY BYLO ZNÁMKOU BOHATSTVÍ A MOCI, PROTOŽE TO UKAZOVALO, ŽE MÁTE DOSTATEČNĚ VELKÝ KUS ZEMĚ A NA NĚM STÁDEČKO ZVÍŘAT. PO PRŮMYSLOVÉ REVOLUCI MNOŽSTVÍ ZVÍŘAT UŽ NEBYLA TAK ZÁSADNÍ ZNÁMKA BOHATSTVÍ, DŮRAZ SE PŘESUNUL NA AUTA A JINÉ VYMOŽENOSTI, ALE TRÁVNÍK STEJNĚ ZŮSTAL SYMBOLEM SPOLEČENSKÉHO POSTAVENÍ. ZNAMENALO TO, ŽE MÁTE VÍC ZEMĚ, NEŽ POTŘEBUJETE ÚČELNĚ VYUŽÍT.

POZDĚJI SE TRÁVNÍKY ZAČALY SPOLEČNĚ S LIDMI STĚHOVAT DO MĚST A STÁLE SE ZMENŠOVALY. SPÁSÁNÍ A RUČNÍ SEČENÍ BYLO NAHRAZENO AUTOMATICKOU, PŘÍRODNÍMI ZDROJI PLÝTVAJÍCÍ A BEZÚČELNOU KRÁVOU, TEDY SEKAČKOU.

DVACÁTÉ STOLETÍ ZAŽILO EXPLOZI V ZAKLÁDÁNÍ TRÁVNÍKŮ, KDYŽ KOMERČNÍ ZÁJMY ZAČALY PRODUKOVAT NEKONEČNÉ MNOŽSTVÍ OSIVA, HNOJIV, PESTICIDŮ, HERBICIDŮ, ZAHRADNÍ A ZAVLAŽOVACÍ TECHNIKY. FIRMY NA BUDOVÁNÍ ZAHRAD TAK OBJEVILY LEVNÝ ZPŮSOB, JAK ZALOŽIT DRAHOU ZAHRADU. STAČÍ ROZPROSTŘÍT RELATIVNĚ TENKOU VRSTVU ÚRODNÉ PŮDY NA COKOLIV, CO SE NA MÍSTĚ NACHÁZÍ, A ROZLOŽIT HOTOVÉ TRAVNÍ KOBERCE. VELKÁ PLOCHA VYPADÁ PODLE UZNÁVANÝCH MĚŘÍTEK LUXUSNĚ A OSÁZET OBVOD ZAHRADY A PÁR OSTRŮVKŮ OKRASNÝMI DŘEVINAMI JE UŽ SNADNÉ.

TRÁVNÍKY ŠKODÍ PLANETĚ

Čistě travní monokultura (porost jediného typu rostliny) je umělá a v našich zeměpisných podmínkách nepřirozená. Příroda má tendenci vytvářet pestrou skladbu rostlin, biodiverzitu, která podporuje sama sebe. Jeden metr přírodní louky obsahuje více rostlinných a živočišných druhů než nekonečné kilometry trávníků. Trávník, jak jej známe, proto není trvale udržitelný bez chemie, fyzické práce a času.

NĚKOLIK „HISTORICKÝCH“ ÚDAJŮ Z USA, JEN PRO ZAJÍMAVOST

V roce 1990 bylo ve Spojených státech za jediný rok utraceno 25 miliard dolarů (!) za nákup produktů pro péči o trávníky, 5,25 miliardy dolarů bylo utraceno za hnojiva, 700 milionů za 28 milionů kilogramů jedovatých syntetických pesticidů. Mezitím bylo během roku vysázeno 20 milionů akrů nových trávníků a průměrné město použilo 30–60 % veškeré své pitné vody na jejich závlahu. Průměrný příměstský trávník (7,6 x 12,2 m) spolkne 45 500 litrů pitné vody za léto. Stačilo by přitom vysadit sucho tolerující luční porost nebo vhodné půdokryvné rostliny, které nepotřebují žádnou zálivku, žádné chemikálie a žádnou techniku. Toto vše je prostě úplně zbytečná destrukce životního prostředí. Trávníkové šílenství (doslova hysterie) v USA nezná mezí, což zde píšu proto, že Česká republika začala tento trend kopírovat. Trávníky jsou prý třetí největší zemědělské odvětví na světě. Je pravděpodobné, že v západním světě průměrný člověk věnuje více hodin, více peněz, více energie a více přírodních zdrojů péči o trávník, než se děje v jakékoliv jiné oblasti zemědělství v rozvojových zemích. V jiných koutech světa mezitím lidé stále umírají hlady.

Trávník je zelená poušť. Neumožňuje život ani úkryt vůbec žádným živočichům. Ptáci, včely, motýli a další zvířata začínají mizet. Stejně tak mnohé kdysi běžné rostlinné druhy. Jediné tvory a květiny schopné přežít v travní monokultuře člověk nazývá škůdci a hubí je chemicky. Monokulturní trávník si bere lidský čas i energii, a přitom nevrací člověku vůbec nic užitečného zpět.

TRÁVNÍK JE OD SLOVA TRÁVIT?

Mnoho pesticidů a herbicidů nikdy nebylo pořádně testováno na toxicitu pro člověka a živočichy. Podle NCAMP (Americká koalice proti zneužívání pesticidů) může 13 z nejběžněji používaných pesticidů pro trávníky způsobovat rakovinu, 14 jich může způsobovat narození dítěte s vadami, 21 jich může poškodit nervový systém, 15 může poškodit játra nebo ledviny a 30 z nich poškozuje nebo dráždí pokožku. O pesticidu MCPA používaném jako přídavek do ostatních přípravků na trávníky bylo zjištěno, že poškozuje mozkovou krevní bariéru, která chrání před neurologickými onemocněními. U organofosfátových pesticidů se zase ukázalo, že způsobují ztráty paměti a zkracují dobu koncentrace. Jsou extrémně nebezpečné pro děti i v malých dávkách. Přesto se stále používají. Jiné studie spojují dlouhodobé používání pesticidů s rakovinou prostaty, mozku a plic. Odhaduje se, že ročně je v USA otráveno 67 milionů ptáků legálně používanými pesticidy. Tyto přípravky jsou nesprávně používány především majiteli rodinných domků, což zvyšuje nebezpečí škodlivosti.

ČTĚTE TAKÉ:  RADY DO ZAHRADY – Život v půdě II.
Kniha Ekozahrady od Jaroslava Svobody je doslova biblí pro každého, kdo chce ekologickou a funkční zahradu, která bude prospívat sama sobě

Hnojiva zase bývají často předávkována a odplavují se do blízkých vodních zdrojů. Stejně zřejmý je

i problém s jejich produkcí, při níž se plýtvá fosilními palivy na výrobu a transport, což nemalou měrou urychluje globální oteplování planety. Předpokládá se, že 44 % veškeré vody spotřebované v domácnostech v Kalifornii bylo použito na závlahu trávníků. V mnoha oblastech jsou kdysi obrovské zásoby podzemních vod už téměř vyčerpány a kvůli nové nevhodné vegetaci na zemském povrchu se neobnovují.

ARMÁDA MOTORŮ SPALUJÍCÍCH ROPU

Výroba zahradní techniky využívá energii, vyčerpává přírodní zdroje a způsobuje znečištění, stejně tak jako technika samotná. Motory sekaček v USA spotřebují každý rok více než 580 milionů galonů benzinu (to je 2,088 miliardy litrů!) Jejich technologie bývá zastaralá, proto znečišťují životní prostředí více než automobily. Používat starou benzinovou sekačku po dobu 1 hodiny prý vyprodukuje tolik znečištění, jako když ujedete 560 km autem!

Z čeho se tady má tvořit nový úrodný humus?

Naštěstí se normy pro malé spalovací motory zpřísňují, ale ani to situaci plně neřeší, protože sekaček přibývá. A k tomu je ještě nutné připočítat elektrické sekačky a jiné stroje, protože výroba elektřiny zatím ještě z velké části probíhá pálením uhlí nebo produkuje radioaktivní odpad.

A to všechno úplně zbytečně. Stačí změnit svůj pohled na věc, přehodnotit zahradní design a položit si otázku: „Co ještě nemusím udělat a koupit, abych byl šťastný?“

PRO INSPIRACI

Některá kanadská města se už od roku 1990 bouří proti tzv. kosmetické chemii, jak se zbytečným chemikáliím stříkaným na trávníky říká. Kanadskému městu Hudson v Quebecku se jako prvnímu podařilo k nelibosti firem zaměřených na chemické ošetřování trávníků prosadit zákon o naprostém zákazu veškerých chemických pesticidů a hnojiv. Přičinila se o to občanská sdružení, jejichž členové jsou především matky starající se o zdraví svých dětí. Nechtějí, aby si jejich děti hrály na neustále chemicky ošetřovaných hřištích a parkových trávnících. Tento zákaz platí jak pro veřejné, tak i soukromé plochy. Vzdorující postřikové fi rmy tento zákaz porušily a následně u soudu prohrály. Soudce prohlásil, že zájem veřejného zdraví je pro město přednější, a doporučil jim zaměřit se na poskytování ekologické péče o trávníky. Mnoho měst v Kanadě zanedlouho následovalo příkladu a byl prosazen stejný zákon.

Druhou část tohoto tématu čtěte v dubnovém vydání. Text pochází z knihy Kompletní návod k vytvoření EKOZAHRADY a rodového statku. Text a fotografie: Jaroslav Svoboda. Ilustrace: Zdeňka Morávková.

Soutěžte každý měsíc o knihu Kompletní návod k vytvoření EKOZAHRADY a rodového statku TADY

Více o knize: https://www.smartpress.cz/kompletni-navod-k-vytvoreni-ekozahrady

Ukažte tento článek i vašim přátelům: