RADY DO ZAHRADY: ZAHRADNÍ KOMPOST
I na té nejmenší zahrádce by měl mít své místo kompost. Zjednodušeně řečeno, jde o kupu rostlinného materiálu ze zahrady a z kuchyně, který se postupně promění z nepotřebného odpadu na kvalitní hnojivo. A to všechno úplně zadarmo. Pokud se o něj budete dobře starat, nebude ani zapáchat, ani okolí jinak hyzdit, naopak: stane se užitečným a nezbytným srdcem vaší zahrádky.
Kdy začít: Nejlépe na sklonku léta a na podzim, když je k dispozici spousta odpadního zahradního materiálu.
- Kde je pro kompost nejvhodnější místo? Pro stavbu vyberte závětrný kout v polostínu. Nejlepší bude, pokud budou kompost alespoň zčásti zakrývat listnaté keře: naši předkové vysazovali vedle kompostu nejčastěji černý bez. Vhodné místo pro kompost by sice mělo být mimo hlavní pohled, ale zase nepříliš daleko od kuchyně a užitkové části zahrady, abyste tam vy nebo děti s odpadem ke zkompostování snadno došli.
- Jak postavit kompostér? Na zem si vyznačte půdorys budoucího kompostu. Materiál můžete jen tak vrstvit na volnou kopu. Pokud chcete kompost oddělit nebo zakrýt, postavte ze tří stran obdélníku vzdušné ohrazení, například z prken, vyplétané z proutí, ze starých dřevěných palet či z jiných dostupných materiálů. Nejprve odstraňte na vyznačené ploše travní drny a pak už můžete začít na sebe klást jednotlivé vrstvy, od nejhrubších klacků až po posekanou trávu. Na dno nesmí přijít nic nepropustného, aby se do kompostu kontaktem se zemí dostaly důležité půdní organismy, bez kterých by se kompostovací procesy neobešly.
- Jak o kompost správně pečovat? Správně udržovaný kompost nešíří do okolí žádný výrazný zápach. Kompost by neměl být ani příliš mokrý, ani příliš suchý. V příliš vlhkém kompostu dochází bez přítomnosti kyslíku ke hnití a kompost začíná zapáchat. V takovém případě pomůže kompostér zastřešit nebo po nějakou dobu přidávat pouze listí, větvičky nebo slámu. Naopak vysušený kompost má došeda zbarvený povrch a rostlinný materiál se v něm téměř nerozkládá. Zkuste ho pokropit vodou nebo přidávat zelený, vlhký materiál. Kompost je třeba pravidelně přehazovat: poprvé jej přeházejte asi po dvou měsících od založení, poté je třeba jej vidlemi přehazovat zhruba jednou za půl roku, dostatek vzduchu urychlí jeho zrání.
- Využití hotového kompostu Dobře založený kompost zraje přibližně rok. Z odpadních materiálů se v té době stane tmavěhnědá, drobtovitá hmota, která voní zhruba jako lesní půda. Pro získání co nejjemnější struktury můžete zralý kompost proházet před použitím sítem. Vyzrálý kompost můžete jednoduše sypat na záhony, kolem stromů nebo do trávníku, na záhonech se zapravuje do půdy za pomoci železných hrábí. Neocenitelný je také pro pěstování rostlin v nádobách. Vyzrálý kompost je nenahraditelný: nejen, že dodává výživu rostlinám, ale rovněž zlepšuje strukturu půdy. Už víte, proč by byla škoda vyhazovat zbytky ze zahrady a z kuchyně do popelnice?
Listovka – kompostový speciál
Na podzim, když je všude spousta spadaného listí, můžete si jednoduše vyrobit speciální druh kompostu: listovku. Postačí listí nahrabat na dostatečně velkou hromadu – tu je třeba přikrýt nebo zatížit. Lepší je kupu listí na listovku umístit do závětří, aby ji vítr nerozfoukával. Pokud máte listí méně, napěchujte jej do pytlů. Listí tleje poměrně dlouhou dobu, aby listovka plně uzrála, potřebuje zhruba dva roky. Za tu dobu se také objem listí velmi výrazně zmenší. Po dvou letech ze shrabaného listí získáte jemnou listovku, kterou můžete přidat do záhonků i do květináčů.
Co se v kompostu děje?
V kompostu probíhá proces tlení, tedy zpracování dodaného materiálu za pomoci mikroorganismů. Ty ke své práci potřebují hlavně vlhkost, dostatek kyslíku, teplo a tmu. Čím pestřejší bude náplň kompostu, tím lépe, měli bychom ale dodržet alespoň zhruba poměr uhlíku (suchých, tvrdých materiálů, jako je kůra, papír, větve) a dusíku (měkký a zelený materiál, například tráva) zhruba 20 až 30 : 1. V kompostu miliony mikroorganismů nejprve všechny listy, trávu, větvičky, kuchyňský odpad a další přísady rozloží na malé částečky (dusičnany, polysacharidy atd). Tato fáze probíhá za vysoké teploty (až 70˚ C). Kdybyste dovnitř do kompostu sáhli, teplo okamžitě ucítíte (nejlepší je vyzkoušet si to na kompostu z listů – listovce). Následuje fáze přeměny, kdy teplota opět klesá a malé částečky se opět skládají k sobě. Vzniká z nich hnědá, drobtovitá a po lesní půdě vonící hmota: kompost! Právě teď je vhodné ho použít, ale můžeme jej nechat i dále zrát.
—————————————————————————————————–
Text a foto pochází z knihy Zahrada žije – Zahradničíme s dětmi, autorka: Anita Blahušová, nakladatelství Smart Press. Těšte se na další téma z knihy v únorovém vydání.
Zahrada žije – Zahradničíme s dětmi
Anita Blahušová
Jedinečná, zábavná, naučná! Odpojte děti od přístrojů a napojte je na přírodu! Užijte si společně strávený čas!
Kniha srozumitelně a zábavně vysvětluje principy zahradničení (nejen) s dětmi, poskytuje kalendářní přehled pro celý rok a slouží jako praktický manuál pro jakoukoli zahradu.
Je jedinečná v tom, jak se cíleně zaměřuje na zapojení (menších i větších dětí) do veškerého dění. Nabízí spoustu inspirace, jak si v zahradě tvořivě a příjemně hrát v jakékoli sezóně. Tato hra je propojena i s opravdovým pěstováním, které bude bavit dospělé i děti a díky kterému si společně vypěstují krásnou vlastní úrodu! Celoroční životní cyklus zahrady se prolíná s konkrétními pracovními postupy a činnostmi vhodnými pro děti, formou originálních, ale přitom snadno zvládnutelných projektů.
Navíc se čtenář dozví spoustu zajímavých detailů ze života zvířat i fungování rostlin. Seznámí se také s hezkými tradičními rituály, které můžeme i dnes s chutí zapojit do moderního rodinného života. A dozví se, jak proměnit svou zahradu v opravdu živé a zajímavé místo plné zeleně, květin a jedlých plodů, plné motýlů i ptáků, záhonků i skrýší: zdroj radosti, úrody a dobrodružství.
Kniha je nabitá autorčinými krásnými fotografiemi z reálného pestrého roku s dětmi na zahradě, návodnými postupy a ilustracemi.
Je určena dětem a jejich průvodcům: rodičům, prarodičům i pedagogům.