ZAJÍMAVOSTI ZE SVĚTA – Obrovská ledová kra se odlomí od Antarktidy. Bude jednou z největších v historii
V posledních dnech se objevují informace o hrozícím odlomení velké části jednoho z ledovců v Antarktidě. Odlamování ledových ker od čel šelfových ledovců je jedním z hlavních a zároveň běžných procesů, kterým šelfové ledovce v Antarktidě ztrácejí svou hmotu. Tento případ je však pro vědce pracující v Antarktidě poměrně překvapivý.
Odborníci varují, že v následujících měsících se v Antarktidě může od ledového příkrovu oddělit území o ploše 5000 km2. Prudké změny v místě zlomu byly poprvé zaznamenány v prosinci loňského roku. V posledních letech se v šelfovém ledovci označovaném jako Larsen C, který má tloušťku asi 350 metrů a plave na moři na západním okraji Antarktidy, vytvořila prasklina 80 kilometrů dlouhá a jen 20 kilometrů ledu nyní drží kru na místě. Prasklina, která se utvářela roky, se v prosinci náhle zásadně prodloužila o celých 18 kilometrů. Kus ledu, který se podle vědců brzy odlomí, bude jedním z deseti největších v historii sledování Antarktidy.
Zatím největší lidstvu známá ledová kra v Antarktidě dostala označení B-15 a odlomila se od Rossova šelfového ledovce v březnu 2000. Na délku měřila 295 kilometrů, na šířku 37 kilometrů. Zaujímala plochu 11 000 čtverečných kilometrů (pro představu – velikostí se vyrovnala ostrovu Jamajka) a dále se pak rozpadala na menší části.
Šelfový ledovec je zvláštním typem přírodního tělesa tvořeného ledem, které pokrývá moře v souvislé vrstvě při pobřeží pevnin a ostrovů v polárních oblastech. Odlamování ledových ker a tání šelfových ledovců prý samo o sobě nijak nepřispívá k růstu hladiny světového oceánu. U největších ledovců v Antarktidě, jako jsou Rossův šelfový ledovec, šelfový ledovec Filchner-Ronneové nebo Ameryho šelfový ledovec dochází čas od času k odlamování ohromných ledových ker, které plochou přesahují 1000 kilometrů čtverečních. I přes značnou plochu takovýchto ledových ker ale dle vědců nedochází u největších šelfových ledovců ve Východní Antarktidě k jejich významnému dlouhodobému zmenšení. Rozpad šelfových ledovců však svůj dopad samozřejmě má. Zrychluje odtok ledové hmoty z centrálních částí Antarktického poloostrova. Jejich pohyb je jinak přirozeně blokován ohromnou masou šelfových ledovců, které zpomalují přesun hmoty z antarktické pevniny do Jižního oceánu
Pokud by v budoucnu roztál všechen led z šelfového ledovce Larsen C, hladina světových moří a oceánů by podle odhadů stoupla o deset centimetrů. Plocha tohoto ledovce je téměř 50 000 kilometrů čtverečních. Obávaná obří kra, která se dle vědců má v následujících měsících odlomit, by zmenšila jeho plochu asi o 12 procent.