Menhiry. Tajemné kameny. Najdeme je po celé České republice. Také v Praze. Největší pak v obci Klobuky.

Tajemné, do země zasazené kameny, tzv. menhiry, jsou v Česku spíše vzácností. Málokoho pak napadne, že jeden takový se nachází i v pražské zástavbě.

Řeč je o menhiru v Ládevské ulici v Dolních Chabrech. Přezdívá se mu Kamenný slouha a je jediným menhirem na území našeho hlavního města. Podle archeologů byl možná vztyčen už před 6 tisíci lety. Ačkoliv je celý kámen vysoký 3 metry, nad povrch země vyčnívá jen asi 160 centimetrů.

Chaberský menhir stál původně osaměle v poli, v 60. letech minulého století ho ale obklopila zástavba rodinných domů. Od té doby je místní chloubou ve výklenku plotu jednoho z místních domů. „Pro naši městskou část je tento menhir stejně důležitý jako například kostel Stětí svatého Jana Křtitele,“ prozradil TN.cz starosta městské části Miroslav Malina.

Dodnes není zcela jasné, k čemu menhiry v dávné minulosti sloužily. Jejich účel i způsob rozmístění v krajině je stále opředeno mnoha tajemstvími.

Dodnes není zcela jasné, k čemu menhiry v dávné minulosti sloužily. Jejich účel i způsob rozmístění v krajině je stále opředeno mnoha tajemstvími. A proč se mu tak obratně vyhýbá i plot rodinného domu? Zkrátka se říká, že tyto kameny není radno přemisťovat. Možná tak trochu překvapivě se mu proto tehdy vyhnuli i socialističtí stavitelé.

U vesnice Klobuky stojí na poli tři a půl metru vysoký červenohnědý pískovec, štíhlý, osamělý a v rovinaté krajině velmi nápadný. Jedná se o největší český menhir, němý svědek dávné minulosti o níž se jen dohadujeme.

Dodnes se vědcům nepodařilo určit jeho původní význam. Zajímavým faktem je souvislost mezi menhirem a horou Říp, kterou od kamene můžete zahlédnout. Pozorováno od Pastýře vychází Slunce ve dnech 30.4. a 13.8 přímo za Řípem, tedy přesně na významné keltské svátky Beltine Lugnasad.

Dodnes se vědcům nepodařilo určit jeho původní význam. Zajímavým faktem je souvislost mezi menhirem a horou Říp, kterou od kamene můžete zahlédnout. Pozorováno od Pastýře vychází Slunce ve dnech 30.4. a 13.8 přímo za Řípem, tedy přesně na významné keltské svátky Beltine Lugnasad.

Je pravdou, že v okolí Klobouk byly odkryty keltské hroby, takže mnozí lidé trvají na tom, že obrovský menhir vztyčili právě Keltové (na našem území kmen Bójů). Ovšem pravdou je i to, že záhadná megalitická kultura, která stavby z obřích balvanů budovala po celé západní Evropě, působila přibližně ve třetím tisíciletí před naším letopočtem, tedy o mnoho dřív, než se přišli Keltové, kteří od těchto lidí jistě jejich znalosti čerpali. České menhiry jsou nejspíš nejzazším výběžkem rozšíření podobných staveb v severním Německu. Kultura, která je budovala, žila podél mořských pobřeží a řek – k nám patrně přišla po Labi a pronikala i proti proudu Ohře a Vltavy.

ČTĚTE TAKÉ:  Test letních pneumatik - levnější v testu vyhrály

Většina hypotéz přisuzuje megalitům energetickou roli – pomocí kamenů je prý možné získávat energii potřebnou k posílení a ochraně lidí, rostlin a zvířat. Jinde naopak mohly menhiry plnit úlohu ochrannou; jako jakési zátky uzavírat energii negativní a bránit jí ve škodlivém vlivu na vše živé. Pomocí přesných cesiových magnetometrů bylo zjištěno, že Pastýř nejen vytváří zápornou magnetickou anomálii (je svým magnetickým polem otočen proti poli zemskému), ale při východu slunce se tato anomálie nevysvětlitelně posouvá o jeden metr na východ. Kámen kolem sebe vytváří ochranné pole ve tvaru kruhu. Pokud jsou po obvodu tohoto kruhu seřazeny další kameny, předává menhir energii těmto kamenům, které jsou pak rovněž energeticky spojeny. Může tak vznikat a od kruhu se šířit ochranné energetické pole, schopné tlumit negativní zóny, včetně dnes již i oficiálními vědci uznávaných zón geopatogenních.

Většina hypotéz přisuzuje megalitům energetickou roli – pomocí kamenů je prý možné získávat energii potřebnou k posílení a ochraně lidí, rostlin a zvířat. Jinde naopak mohly menhiry plnit úlohu ochrannou; jako jakési zátky uzavírat energii negativní a bránit jí ve škodlivém vlivu na vše živé.

O Pastýři se říkalo, ke kolem sebe míval celé zkamenělé stádo – byl obklopen šesti až dvanácti menšími menhiry, které však bohužel musely ustoupit orbě. Lidé si Pastýře vždy velmi vážili, proto, když se roku 1852 za silné bouře svalil, spojili Klobučtí své síly a za obrovského úsilí ho po několikahodinovém snažení znovu postavili. V poslední době se objevily úvahy, které dávají do souvislosti existenci kamene a název obce. Výraz „klobuk“ totiž ve staré češtině znamenal původně vysoký, špičatý vrch, homoli nebo i jakýkoliv jiný výškově orientovaný útvar.

Menhir není jednoduché v obci najít. Nachází se na poli, asi 100 metrů východně (vpravo) od silnice, směrem z Klobuk do Telců.

REGIONÁLNĚ: NEPODAŘILO SE NÁM DOHLEDAT, ZDA I V ČESKÉM RÁJI MÁME MENHIR(y). VÍTE-LI O NĚJAKÉM, DEJTE NÁM DO REDAKCE VĚDĚT! DĚKUJEME!

Zdroj: TZ Mediafax, IC Slaný

foto: IC Slaný

Ukažte tento článek i vašim přátelům: