KOUTEK PRO RODIČE: ZUŽUJÍCÍ SE HORIZONTY DĚTSTVÍ – III. díl

V této rubrice se věnujeme vývoji a hře dětí. Jaký vliv má hra na jejich zdravý a podnětný rozvoj? Pokud jste nečetli první a druhý díl, najdete ho TADY.

Profesorka Lia Karsten prostudovala, jak se proměnil život dětí v několika ulicích v Amsterodamu. V 50. letech a na začátku 60. let 20. století se všechny děti bez rozdílu od svého návratu ze školy až do večera pohybovaly venku. Hrály si na ulici na všechno možné, běhaly tam, kopaly do míče, a dokonce si stavěly na chodníku domečky nebo stany.

Dohled nad nimi probíhal neformálně, vždy byl někdo z dospělých po ruce anebo se někdo díval z okna, i když se většinou nejednalo o jejich rodiče. Děti byly přirozenou součástí prostoru života celé komunity. S postupem času se podoba dětství začala proměňovat, vlivem narůstající dopravy, demografických i dalších změn.

Relativně chudá poválečná generace nejprve žila v malých bytech a měla více dětí v porovnání s dalšími generacemi. Možná i proto byl prostor doma prostorem dospělých, místem, kde je uklizeno a čisto a dospělí tam vládnou pevnou rukou. Dětství se svojí svobodou se odehrávalo venku. To se časem úplně převrátilo.

Na počátku 21. století, kdy výzkum probíhal, už byly byty a domy prostorem dětí a ulice prostorem dospělých. Prostor dospělých se kromě toho přesunul také do práce mimo domov, ve které trávili stále více času. Dětem ubyla svoboda a narostl dohled nad nimi.

Původní „dětství venku“ si v Amsterodamu částečně uchovala jen menší skupina dětí. Žily v ulicích blízko zeleně a s malou dopravou, a ačkoli neměly takovou svobodu pohybu jako jejich rodiče či prarodiče, mohly si alespoň ve starším věku hrát venku bez dozoru.

Zrodilo se „dětství uvnitř“ a také „dětství na zadních sedadlech“, protože především bohatší rodiče začali děti autem rozvážet na nejrůznější aktivity a kroužky. Jestliže dětství všech dětí bylo dříve velmi podobné a vyplňovala ho do velké míry svobodná hra venku, dětství současných dětí se i velice liší v závislosti na místu jejich bydliště, postavení a vzdělání jejich rodičů a dalších okolnostech.

ČTĚTE TAKÉ:  Koutek pro rodiče: Vliv světla na zdraví dětí

Podobné proměny se podle všeho udály i v České republice, pouze některé, vlivem socialismu, o pár let či desetiletí později. I v naší zemi dnes děti žijí rozdílná dětství a dokládají to nejenom naše zkušenosti, ale i různé studie. Reprezentativní výzkum České děti venku z roku 2016 třeba ukázal, že děti u nás tráví venku v průměru téměř 2 hodiny denně, ale různé skupiny se od sebe velmi liší. Zatímco některé děti jsou venku dlouhé hodiny, zhruba desetina českých dětí není venku prakticky vůbec.

Tyto proměny dětství – omezení akčního rádia dětí venku, zvýšení dozoru, ubývání svobodné dětské hry a nárůst strukturovaných činností řízených dospělými – mají celou řadu příčin. Některé jsme už zmínili: rostoucí dopravu, bohatnutí společnosti a demografické změny.

TIP NA DĚTSKOU HRU: OBRUČE
Obruče jsou v dětských hrách od nepaměti. Dětem nabízí mnoho využití a kreativity – nejen točení na těle, či na ruce (začínáme jednou a pokračujeme s dvěma a více obručemi), ale i hru na mosty v moři plném žraloků, prolézání, navázání šátku na obruč (kdy vznikne obří létající talíř s „ocasem“), rotace obruče nastojato, proskakování obručí jako švihadlem, tradiční – zapomenutá – hra honění obruče klacíkem… Pokud se přesuneme k ocelové obruči, pak stále oblíbenější nejen u dětí je také aerial hoop… Mnoho dalších jistě vymyslíte sami!

Text pochází z knihy Svobodná hra – jak nechat vyrůst radostné, odolné a samostatné děti,
autoři: Justina a Petr Danišovi.
foto: Justina Danišová
Vydalo nakladatelství Smartpress

SOUTĚŽIT O KNIHU MŮŽETE TADY

Ukažte tento článek i vašim přátelům:

Jeden myslel na “KOUTEK PRO RODIČE: ZUŽUJÍCÍ SE HORIZONTY DĚTSTVÍ – III. díl

Komentáře nejsou povoleny.