do 20. 8. • JOSEF KÁBRT -obrazy, ilustrace, grafika, animace – Galerie Detesk Železný Brod

Nenechte si ujít výjimečnou výstavu Josefa Kábrta v železnobrodské Galerii Detesk.
Více informací a fotografií: http://galerie.detesk.cz/cs/umelecka-galerie/#josef-kabrt

kabrt-detesk-galerie-vystava-cesky-raj-v-akci-2 kabrt-detesk-galerie-vystava-cesky-raj-v-akci

Josef Kábrt

Narodil se 14. října 1920 v Lomnici nad Popelkou. Pocházel z rodiny místního školníka. Prvního uměleckého vzdělání se mu dostalo v letech 1935 a 1936 na Státní odborné škole keramické v Praze. V roce 1936 byl přijat na Státní uměleckoprůmyslovou školu v Praze do ateliéru profesora Františka Kysely. Po jeho smrti roku 1941 studia ukončil u profesora Jaroslava Bendy. Do konce druhé světové války pracoval ve Studiu kresleného filmu ve Zlíně, v letech 1945 až 1979 v filmovém ateliéru Bratři v triku Jiřího Trnky.
Nejpodstatnější část výtvarné činnosti věnoval kreslenému filmu. Jako animátor se podílel na vzniku 150 filmů. Od roku 1948, kdy začal pracovat samostatně, pro děti i dospělé jako hlavní tvůrce natočil přes třicet filmů (Manželské etudy, Telegram, Sisyfos, Slavík a růže, Příběhy Odysseovy, Obraz Doriana Graye, Utrpení pana Tenkráta, Jezdci z Apokalypsy, Svatební košile a další). Film Železný klobouk byl oceněn na filmových festivalech v Karlových Varech a Montevideu, Tragédie vodníkova ve švýcarském Locarnu, Divoká planeta v Cannes, Terstu, Teheránu a Kroměříži. Televizní diváci si oblíbili šestadvacetidílný večerníkový seriál O klukovi z plakátu. v letech 1956 až 1958, spolupracoval se slavným francouzským umělcem Jeanem Effelem na celovečerním filmu Stvoření světa.
Při své práci ve filmu se věnoval také ilustrování knih (Nové pověsti české, Práče, Jak se zajíček chtěl klouzat, Dekameron juristický Václava Laciny aj.). Po odchodu do důchodu žil střídavě v Praze a Lomnici nad Popelkou a věnoval se malbě a grafice. Měl dokonalý cit pro barvy a jejich rozmístění. Zářivými barvami zobrazoval krásné ženy i podivně se šklebící postavy. Silně na něj zapůsobil český symbolismus a secese, poučil se od surrealistů. Jejich umělecký odkaz obohatil vlastní fantazií. Kábrtova perfektní kresba si přímo říkala také o grafické ztvárnění. Zejména si oblíbil lept a litografii. I v grafice hýřil nápady a naplňoval svá díla bohatou symbolikou. Vracel se k námětům svých obrazů a filmů, ale také k motivům, které v něm probouzela četba. Miloval F. Villona, K. J. Erbena, Franze Kafku, Oskara Wilda, Jaroslava Seiferta, oslovovaly jej biblické texty Písně písní a Zjevení Janovo, řecká a indická mytologie.
Vytvořil 179 knižních značek a mnoho novoročenek. Zpočátku si grafické listy tiskl sám, později zasvětil do uměleckého tisku syna Petra. Ten se potom stal strážcem a popularizátorem otcova uměleckého odkazu.
Zemřel 7. února 1989 v Hradci Králové. Cena Trienále českého exlibris v Chrudimi mu byla udělena in memoriam.
Jeho filmařské, malířské a grafické dílo je obdivováno doma i za hranicemi.

ČTĚTE TAKÉ:  do 18. 11. • Český sochař Vojta Sucharda - Muzeum Nová Paka

Také by vás mohlo zajímat:

Ukažte tento článek i vašim přátelům:
Real time web analytics, Wordpress visitor counter, Wordpress visitor tracking