Jóga jako životní styl

Slovo jóga bychom mohli překládat jako spojení, cesta, způsob, jak si uvědomit svoji vlastní podstatu (átman), jak se seberealizovat. Způsobů nebo směrů, jak tohoto cíle dosáhnout je mnoho. Tyto směry nazývané márgy – cesty, jak uvádí staré texty, hovoří o tom, že „jsou jako loukotě kola, které směřují do jeho středu“, tedy ke stejnému cíli i když mají rozdílný základ. Historicky nejstaršími jsou tři směry (kterým se budeme detailněji věnovat následně): karmamárga, džňánamárga, bhaktimárga a jóga je metodou, jak této cesty dosáhnout. Nejsou samozřejmě jediné, setkali jste se jistě i s řadou dalších cest a směrů jako je rádžajóga, hathajóga, kundaliníjóga, mantrajóga, jantrajóga, které se řadí k těm tradičním. V poslední době však, zejména ze Spojených států, přichází další přístupy, které mají přívlastek „jóga“, jako powerjóga – silová, hotjóga  – praktikuje se ve 42 °C, a podobné, které se zúžily jen na praxi fyzických technik a nenabízejí celkový obraz a podstatu jógy.

Tradiční jóga je empirický systém, který byl v prvním tisíciletí př.n.l. mužem jménem Pataňďžali v jeho spise jógasútra (doslova poučka) definován jako „vědomé úsilí o dosažení dokonalosti, a to ovládnutím fyzických a psychických složek člověka”. Jako zlatá nit se prolíná celou jógou základní princip harmonie – rovnováha, v tom nejširším smyslu a významu tohoto slova, která vede k nalezení vnitřního klidu a poznání podstaty všeho bytí. Protože dlouho trvající nerovnováha vede k poruchám zdraví, má člověk vše co přijímá uvést do rovnováhy s tím, co vytváří a odevzdává.

Jógasútra, ne náhodou, hned v počátku nabízí etická pravidla pod názvem jama a nijama, jako pomůcku k harmonizaci osobnosti, která je třeba pochopit rozumem a přijmout citem.

Dále tělesná cvičení, tzv. ásany, které střídavě protahují (uvolňují) a napínají (posilují) svalové skupiny, a tím odstraňují jejich nerovnováhu. Tato cvičení působí příznivě nejen na svaly a klouby, ale tonizují a harmonizují i funkce vnitřních orgánů a žláz, vč. krevního oběhu v celém těle.

Vědomě řízený pohyb spojený s plným a vědomým dýcháním, je základním předpokladem pro provádění všech jógových technik. Proto jóga obsahuje i řadu technik vedoucích k rozvoji a regulaci dechu (pránájáma). Dechová cvičení působí nejen na dechové funkce, ale ovlivňují svalový tonus, funkci vnitřních orgánů i psychiku, a mají významný účinek na centrální nervový systém. Jsou to techniky pracující s jemnou energií, označovanou jako prána. Součástí jógových cvičení je i relaxace, vědomé uvolnění tělesného a duševního napětí, které se zařazuje v různých stupních na začátku, v průběhu i na konci cvičení. Na pomezí jógových technik, převážně zaměřených na fyzické tělo, je pratjahára neboli stažení a ovládnutí smyslů. Lidské smysly jsou stvořeny k tomu, aby byly obráceny ven. Pratjáhára nás učí obracet smysly dovnitř, tím je kontrolovat a využívat jejich sílu k vnímání nových skutečností.

ČTĚTE TAKÉ:  JEDNODUCHÉ TIPY, JAK PEČOVAT O MATRACI, ABY CO NEJDÉLE SLOUŽILA?

Do tzv. vyšší nebo také vnitřní jógy – samjamy, je zařazována dháraná neboli koncentrace, která představuje základní soustředění mysli na určitý objekt, vnější nebo vnitřní a podržení tohoto soustředění. Dhjána (meditace) je stavem, který vyplývá z předchozí úrovně. Zde už se ztrácí rozdíl mezi objektem koncentrace (pozorovaným) a subjektem (pozorujícím). Výsledný stav splynutí je nazýván meditací. (Pod pojmem meditace se ne zcela správně označují metody, které nás k tomuto stavu připravují.)

Nejvyšší úrovní aštángajógy je samádhi. Stav, který dost dobře nelze popsat, který může být jen prožit. Jde o stav úplného uvnitřnění se, stav vnoru. Je tím bodem, kdy podle rádžajógy dochází k uvědomění si spojení a jednoty džívátman (individuální duše) s kosmickým vědomím (tedy to, co džňánajóga a upanišady nazývají brahman) a je dosahováno intuitivního poznání.

Pokud jste dočetli až sem a váš zájem o informace týkající se jógy trvá, budu se na vás těšit na přednášce ve čtvrtek 16. února v Penzionu Vyskeř i na stránkách Českého ráje v akci v dalších vydáních, kde se zaměřímena jednotlivé aspekty jógy detailněji.

autor: Jiří (Mitra) Hájek, dlouholetý praktik a učitel jógy

Ukažte tento článek i vašim přátelům: