Jak moc a proč se vystavovat sluníčku?

Slunce je v současné době poměrně kontroverzní téma. Samozřejmě nadměrné slunění může přinést velké zdravotní problémy, ale zcela se slunci vyhýbat může znamenat totéž. Možná totiž stále platí „Kam nechodí slunce, chodí lékař.“

U západní civilizace se dlouhodobě projevuje nedostatek slunečních paprsků (až 60 % populace) depresemi, úzkostmi, špatným stavem kostí, sníženou imunitou, hormonální disbalancí, přejídáním a mnoha dalšími symptomy. Zároveň ale platí „Čeho je moc, toho je příliš“ a „Všeho s mírou“.

Pokud se budeme chovat chytře a nebudeme nic přehánět, spíše své tělo i mysl podpoříme, než jim ublížíme.
Totiž pár minut na slunci v létě po dobu, než je pokožka mírně narůžovělá, vyprodukuje 10.000 až 50.000 IU vitamínu D. Což je téměř 100 x více než je doporučená denní dávka pro dospělého člověka. Vitamín D syntetizovaný ze slunečních paprsků si tělo umí uchovat po delší dobu, než vitamín D získaný suplementací, nebo potravou.

Nejde ale pouze o vitamín D. V minulém vydání jste mohli číst zmínku, jak se dřív cvičil pozdrav slunci bez oblečení, aby se právě sluneční paprsky dostaly do míst, kam „normálně nechodí“ a tam uzdravovaly a posilovaly tělo. Není to tak dlouho, kdy jsem četla krásné pojednání o tom, jak dřív nahé ženy lehávaly chvíli na slunci zcela nahé – ne proto, aby se opálily, ale aby dodaly sluneční energii i své pánvi a příjemně se prohřály. Na to vše se zapomnělo (pokud opomeneme nudapláže) a místo toho se slunce démonizovalo a dokonce se začíná „zakrývat“ (kdo hledá, najde).

Na místě je rozum a myslet na své zdraví. Ale zároveň je krásné si ten sluneční dar umět užít a vytěžit z něho to, co nám v kancelářích během celého roku chybí… Teď je ta správná doba. Tak opatrně užívejte!

-red-