Ztroskotání
Od zrození, prvního vyplutí, přes pohádkový Karibik se v dubnovém díle dostáváme k nejhorší a nejstrastiplnější etapě „života“ La Grace. Ztroskotání. Tato katastrofa byla v roce 2012 pečlivě sledována všemi českými i zahraničními médi . Jak to ale prožíval sám kapitán Pepa Dvorský? Více můžete slyšet i vidět na foto a videoshow Putování s La Grace. Termíny budou zveřejněny na www.putovanislagrace.cz.
Rok 2012, který byl pro La Grace plný zvratů, jsme strávili ve Středozemním moři. Naše výjimečná loď se stala natolik známou, že se na její palubě vystřídalo kolem tisícovky lidí. Letní plavby byly plné nadšenců přijíždějících za novým dobrodružstvím i zážitkem. Na konci této báječné sezóny se ale stalo něco, co naštěstí nezažije každý. Já i většina ze stálé posádky jsme odjeli na dovolenou do České republiky. Loď s nově najatou posádkou o pouhých deset dní později ztroskotala u španělských břehů blízko města Mabel a. Byl to šok a nejen pro mě! Léta dřiny, investovaných peněz i vysněná budoucnost se v jediném okamžiku rozplynuly jako dým. Když jsem přijel na místo a viděl, jaké škody uvnitř lodi napáchala bouře, chtělo se mi brečet. 126tunový kolos La Grace bezvládně ležel na boku plný špinavé mořské vody a každým dnem ho pohřbívaly další tuny písku z řeky, kterou svým trupem zatarasila. 
Odvahu i naději, že je možné ještě něco udělat, mi dávaly jen stovky sms a e-mailů s převážně jediným textem: „Zachraňte ji, prosím!“ A tak jsme se do toho dali, vybojovali potřebné papíry, sehnali mnoho dobrovolníků a vyřídili i peníze z havarijní pojistky. To vše by ale ani zdaleka nestačilo. Naštěstí pro La Grace se v Čechách zvedla neuvěřitelná vlna solidarity a na spontánně založeném kontě „Pomozte této lodi“ se denně zvedala suma peněz, které lidé posílali. Výsledná částka blížící se 2mil. Kč šokovala i mě a ve výsledku zachránila La Grace život. Mezi tím bagr posazený na pontonu vyhrabával loď ze zajetí písku. 
Když byla volná, remorker ji bezpečně dovlekl až do přístavu Sotogrande, kde ji další jeřáb vyzvedl z vody. Celých devět měsíců se loď díky dalším dobrovolníkům, přijíždějícím pracovat do Španělska, léčila z této rány. Byla to dřina plná úsilí, která se dá slovy jen těžko popsat. Poškození lodi bylo tak velké, že se jednalo o kompletní generálku a v mnoha ohledech i novou stavbu lodě. Nadšení lidí ale neutuchalo, a tak jsem bojoval jen s nedostatkem peněz a leností, či mazaností španělských dělníků. Zlatí Arabi. Ti aspoň nemají odbory, a když je člověk praští, chápou proč! Na druhé stavbě už jsem nebojoval s jinou mentalitou a jednoduchosti člověka, ale s byrokracií a korupcí! A to bohužel neumím. Nakonec jsem rezignoval. Rozhodl jsem se, že chci loď co nejdříve na vodu a je jedno, kolik již zaplacených oprav nebylo dokončeno. Nechci tu zůstat věčně, chci plout světem a nikdo mi v tom nezabrání! Myslím, že jsem šťastný chlap, protože mám kolem sebe jen samé skvělé lidi, kterým vděčím za to báječné, co mě v životě potkalo. Díky nim žiju svůj sen a dnes už vím, že ten sen mají i ostatní! Přidejte se k nám. www.LaGrace.cz.