HMYZU RAPIDNĚ UBÝVÁ. BEZ NĚHO JE LIDSTVO ODKÁZÁNO K ZÁNIKU

Hmyz nás velmi často obtěžuje, pohybuje se v naší komfortní zóně a mnoho z nás ho proto prostě nemá rádo… Když se na něj ale podíváme zblízka, zjistíme, že bez jeho přítomnosti nejsme schopni přežít. To bohužel není ani nadsázka, ani věc, která by se nás netýkala. V současné době hrozí obrovský kolaps ekosystému a to „jen“ díky obrovskému úbytku hmyzu v přírodě.

Vymírají motýli, včely, čmeláci, vážky, ale i mnozí brouci. Dle měření, kterému se věnují místní entomologové a vědci posledních 27 let, klesla populace hmyzu o neskutečných 75%! Pokud si uvědomíme, jak jsme ještě před několika lety každé léto řešili otravné mouchy, letos ji v běžné domácnosti potkáte jen sporadicky. Albert Einstein jednou řekl: „Když včely zmizí ze Země, pak člověku zbývají jen čtyři roky života. Už nebude žádných včel, žádného opylení, žádných rostlin a žádných lidí.“

Lidé stále přetváří krajinu a zahrady k obrazu svému. Všem zvířatům od hmyzu až po savce tak obrovskou rychlostí mizí jejich přirozené prostředí k životu. Další zvířata, která jsou na hmyzu závislá, nemají potravu a také mizí. Kromě velmi necitlivého lidského tvarování krajiny, se ale používá také čím

ZAJÍMAVOST VČELY • Včely jsou jedním z nejcennějších opylovačů. Jsou odpovědné za opylování 80 procent všech rostlin na světě! To znamená, že každé jedno ze čtyř soust jídla, která jíme, je výsledkem tvrdé práce včel. Význam včely jako opylovače oproti jiným druhům vyplývá z rozdílu jejich odlišné biologie. Zvláště u ranně kvetoucích rostlin (třešně, višně) by nemohli čmeláci zajistit dostatečné opylení.

dál více chemických prostředků. Je to pohodlné, rychlé a „vedlejší negativní“ účinky nejsou na první pohled vidět. Na ten druhý ale ano a to velmi zásadně… Lidstvo se začíná dostávat do bodu, kdy samo sebe zahubí. Například japonští vědci už nějakou dobu vymýšlí a testují drony, jež mají opylovat pole místo včel, kterých už mají v Japonskou nedostatek! Roboti jsou možná „skvělá“ věc, ale nemělo by se spíše lidstvo zamyslet nad svým konáním a snažit se zachránit to, co ještě jde?

„Dvě třetiny všeho života na Zemi tvoří právě hmyz. Pokud ho tak rychle ztrácíme, je to děsivé. Ve chvíli, kdy ztratíme hmyz, celý ekologický systém se rozbije,“ upozorňuje Dave Goulson, profesor britské univerzity v Sussexu. O to, aby se situace zlepšila, se může zasadit každý z nás. A je velmi důležité začít právě u sebe. Porovnejte si krásu tak populárních „golfových“ trávníků, které ukazují jak jsme dobří , s krásou živé louky plné květin a života… Stále více se mluví o permakulturním zahradničení (věnujeme se mu pravidelně také v rubrice Rady pro zahrady), ve kterém není potřeba chemie, ve kterém si vzájemně pomáhají rostliny a hmyz. Nepotřebuje tolik práce, naopak přinese mnoho radosti, pohody a romantiky. Možná taková zahrada nevypadá jako z katalogu, ale rozhodně má obrovský přínos pro celé společenstvo na naší planetě. V tuto chvíli je potřeba zamyslet se, proč a jak dřív lidé souzněli s přírodou, proč byly remízky, které v naší krajině zcela vymizely, proč se kolem polí nechávají neoseté pruhy bez života, místo aby zemědělci hýčkali hmyz a vysadili mu hmyzí opylovací louku a tak dále…

ČTĚTE TAKÉ:  Zemědělská společnost AGRO Bílá a.s. zve na mimořádnou Valnou hromadu

Pokud snad někdo pochybuje, že je to i jeho problém, pak je vhodné podívat se, co každý den jíme. Zcela všechno začíná u rostlin…a tedy i u hmyzu. V tuto chvíli tak markantní úbytek hmyzu ještě (jako strávníci) příliš nepociťujeme. Co ale pociťujeme dnes a denně, jsou různé alergie a to nejen vzdušné, ale i potravinové. Potraviny totiž obsahují stále více pesticidů a dalších chemických látek, u kterých si v dlouhodobém horizontu vůbec neumíme představit jejich účinek. V krátkodobém horizontu už ale víme, že naprosto zásadně ovlivňuji  veškerý život nejen kolem polí a kvalitu našich potravin. Negativně. Během loňského roku vědci udělali kontrolu vzorků medu na 200 místech naší Země. Časopis Science uvedl, že ¾ vzorků obsahovaly stopy chemikálií. Nejhůř dopadla Severní Amerika (86 %), následována Asií (80 %) a Evropou (76 %). Nejčistší je naopak Jižní Amerika (57 %). Téměř polovina všech vzorků obsahovala mix pesticidů, které se používají k ochraně úrody. Pokud bychom se podívali například na aktuální téma řepky, která zaplavila naše pole (s 16% z celkového počtu polí, ostatní státy EU jsou na 6%), jde o humbuk, který má své opodstatnění. Řepka se hnojí, ošetřuje herbicidy a pesticidy a stříká se až desetkrát za rok. Hnojiv se používají stovky kilogramů na hektar, přípravky na ochranu rostlin pak představují na každém hektaru další kilogramy potenciálně nebezpečných látek. Na řepku se používá nejvíc kontroverzního totálního herbicidu glyfosátu (známého také jako Roundup) na hektar, čímž se likviduje 71 mikroorganismů a 57 druhů hmyzu, které by ji mohli „ohrozit“…

Jak si můžeme pomoci? Řešení problémů kolem řepky a přístupu zemědělců, je vhodné neignorovat, ale aktivně se do této problematiky zapojit! A v našem okruhu, na našich zahrádkách i mimo ně – kromě již zmiňované změny přístupu k používání chemikálií, je vhodné alespoň část své zahrádky „věnovat“ přírodě. Nechte kousek louky s rostlinami žít svým životem, sekejte ji pouze 2x za rok a užívejte si tu krásu! Hmyz ocení tento kousek mnohem více, než stále populárnější „hmyzí domečky“, které povětšinou stejně zejí prázdnotou. Nabídněte v rámci své zahrádky pestrý jídelníček v podobě různých druhů trav, květin, bylinek i zeleniny  – petúnie, mák, sedmikráska, pivoňka, cesmína, stračka, kakost, staré odrůdy růže, brutnák, kopr, meduňka, máta, levandule, šalvěj, rozmarýn, bazalka, majoránka, tymián, okurky, cibule, pažitka, brokolice, květák …Vytvořte zahradu, která bude oázou pro co největší počet hmyzu. Odvděčí se vám velkou úrodou a zároveň tím, že planeta zcela nevyhyne…

Zdroj: Science, irozhlas.cz, wikipedie

Ukažte tento článek i vašim přátelům: