HISTORIE DUŠIČEK A ZAJÍMAVÉ HŘBITOVY V ČESKÉM RÁJI

foto Židovský hřbitov Turnov: Miloslav Rejha, Wikimedia Commons.

Počátek listopadu tradičně patří svátku Všech svatých a Památce zesnulých – Dušičkám. První dva listopadové dny si tak připomínáme své zemřelé příbuzné, přátelé i milé. Tradicí se stalo, že se na hřbitovech sejdou celé rodiny, které hroby očistí, položí věnce a zapálí svíčky. Věnují pak tichou vzpomínku, nebo modlitbu za spásu duší. Říká se, že modlitba pomáhá dušičkám očistit jejich hříchy.

Podle lidové víry prý v předvečer svátku „dušiček“ vystupují duše zemřelých na jednu noc z očistce, kde v plamenech pykaly za své hříchy.

Mezi řadu lidových pověr a zvyků patřila víra, že prý duše jednou za rok, v předvečer Dušiček duše vystupují z Očistce, aby si odpočinuly od útrap.
V Čechách v ten večer plnil hospodář lampu máslem místo oleje, aby si dušičky mohly popáleniny, způsobené očistcem natřít. Večer se příbuzní nebo přátelé napili studeného mléka (nebo se jím postříkali), aby se duše ochladily Mezi staré zvyky patřilo také vhazování různých jídel do ohně, což mělo dva dusicky_cesky_raj_v_akcidůvody – přilepšit dušičkám a vykoupit jejich hříchy. Tradičně se také po oba dva dny peklo pečivo. Na den svátku Všech svatých to byly housky ve tvaru hnátů. Říkalo se jim Kosti svatých a byly položeny křížem přes sebe. Na den Památky zesnulých se pak peklo pečivo „Dušičky“ – čtyřhranné pečivo plněné povidly či mákem. Většinou ho pak hospodyně darovala žebrákům a chudině, která v tento čas postávala u kostelů a hřbitovů.

Dnes se nám do domácností vkrádá anglosaský svátek Halloween. V dávných dobách se prý však v Podkrkonoší slavily Dušičky právě tak, jako dnešní Halloween v západních zemích, nebo Americe. Tedy především průvodem strašidelných masek. Kdo ví?

V České republice je vzpomínka na všechny zesnulé vedle Vánoc největším svátkem, který oslavují vzpomínkou, květinovým darem, zapálením svíčky, nejen křesťané, ale i mnozí nevěřící.

A i přesto, že jde o římskokatolický svátek, podíváme se trochu netradičně na zajímavé hřbitovy v Českém ráji…

LESNÍ HŘBITOV U MALÉ SKÁLY

Klasicistní panský hřbitov založil roku 1813 na kraji Vranského lesa tehdejší majitel František Zachariáš Römisch. Nad jeho hrobem je kamenný pomník se sochou Víry. Na tomto hřbitově je pochována i zdejší rodačka spisovatelka Jarmila Glazarová.

SYMBOLICKÝ HŘBITOV HOROLEZCŮ
Je věnován památce horolezců, kteří tragicky zahynuli na horolezeckých výpravách. Nachází se nedaleko Mariánské vyhlídky, necelé dva kilometry na sever od zámku Hrubá Skála. Založen byl na stěně Nekonečné skály. Myšlenka vzešla od sochaře a horolezce Valeriána Karouška. A byla zrealizována po jeho tragické smrti na známé výpravě pod Huascaránem (1970).

ČTĚTE TAKÉ:  10 TIPŮ PRO ZDRAVÝ SPÁNEK

Zajímavostí, kterou budete mít jistě ještě v dobré paměti, je, že v roce 2013 byly kovové desky se jmény horolezců z tohoto hřbitova ukradeny. Vzhledem k informovanosti lidí médii se však podařilo dopadnout viníka z Jičína, který se tyto desky (byť obroušené a částečně zdemolované) pokoušel prodat ve výkupně kovů v Semtíně (cca 80 kilometrů od místa činu). Desky se tak vrátily na své místo, díky předchozím zkušenostem jsou nyní přivařené a místo hlídá fotopast.

TURNOVSKÝ ŽIDOVSKÝ HŘBITOV
Nejstarší náhrobky, které lze na hřbitově vidět pocházejí ze 17. století. Nejmladší jsou zasazeny do doby těsně po druhé světové válce. Náhrobky tvoří pravidelné řady ve směru západ – východ s nápisy, které jsou obráceny k jihu. Náhrobní nápisy, jež se dochovala celá řada, představují důležitý historický pramen a mají často i velké poetické kvality. Nejstarší náhrobky jsou popsány výhradně v hebrejsky, mladší náhrobky – tedy ty, které vznikly ve čtyřicátých letech 19. století, již mají nápisy v němčině, na přelomu 19. a 20. století se na náhrobcích začíná objevovat také čeština.
Původně byla estetika hřbitova dotvořena i řadou pravidelně rozmístěných stromů. Ty však byly z velké části vykáceny v rámci stavby turnovského silničního obchvatu. Ten je přímo nad samotným hřbitovem. Ke hřbitovu náleží také hřbitovní domek, v němž byla márnice a byt hrobníka. Dnes je zde expozice věnována židovské komunitě.
Na hřbitově jsou pohřbeni např. přímí předci Pavla Tigrida nebo spisovatele Ivana Olbrachta.


HŘBITOV PADLÝCH VOJÁKŮ – OSSARIUM V KBELNICI
Pokud vždy při cestě z Turnova do Jičína přemýšlíte, co je to vlastně za hřbitov tam na kopečku u Kbelnice a vždy si říkáte, že příště už zastavíte a půjdete se podívat, pak to máte jako my. Nyní už ale víme, že jde o hřbitov padlých vojáků patřící k obci Kbelncice. Tito vojáci padli v bitvě u Jičína v červnu 1866, která byla součástí prusko-rakouské války.

Areál hřbitova, který má obdélníkový tvar je dokola chráněn živým plotem. Uprostřed pak stojí secesní budova ossaria, která byla postavena v letech 1905 – 1906 podle návrhu V. Weinzettla. Jde o práci sochařské a kamenické školy v Hořicích. V čele ossaria jsou umístěny sochy sv. Petra a Pavla.

 

Ukažte tento článek i vašim přátelům: