BLÍŽÍ SE OBDOBÍ MASOPUSTŮ. ZNÁTE HISTORII?

Masopust (lidově ostatky, fašank, moravsky voračky, voráčí, končiny či obecně karneval, je třídenní svátek. Datuje se mezi Vánoce a postní dobou. Začíná po svátku Tří králů (6. ledna) a má pevně stanovené datum. Konec masopustu je na Popeleční středu takže jeho termín se určuje podle Velikonoc. Odehrává se před Popeleční středou, která zahajuje předvelikonoční postní období. A protože Velikonoce jsou pohyblivým svátkem, může být masopustní neděle různá.

V původním smyslu jde o „opuštění masa“ (slovo karneval pochází nejspíš z italského carne levare, „dát pryč maso“). I když se pod názvem masopust se skrývá celé období od Tří králů až do začátku postní doby, kdy nastalo jeho vyvrcholení, jímž toto období končí, je ve třech dnech před prvním postním dnem zvaným Popeleční (též škaredá středa). Při pomyšlení, že již zakrátko nastane dlouhý předvelikonoční půst, si každý dopřál do sytosti bujarého veselí, zpěvu, tance a pochopitelně i jídla a pití. Ne nadarmo se v tento čas odehrávalo nejvíce zabíjaček. Samotný masopust pak představoval období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami. Během něj probíhaly taneční zábavy, zabijačky a také svatby. Vrcholí posledním čtvrtkem tohoto období, zvaným Tučný čtvrtek, spojeným se zabijačkou a hostinou. Poslední tři dny, tedy masopustní neděle, pondělí a úterý jsou zvány ostatky, končiny, fašank či přímo masopust, se konají různé rituální úkony, průvod masek, scénické výstupy a končí taneční zábavou.

V životě mnoha lidských generací hrál důležitou úlohu jako zlomový bod na rozhraní dvou ročních etap. Jednalo se o dobu poměrného hospodářského klidu. Dokončovaly se ještě drobné práce z předešlého hospodářského roku (draní peří, přástky, mlácení obilí), ale zároveň se všichni připravovali na blížící se jaro, počátek nové hospodářské sezóny. Souvisela s tím i řada symbolických magických úkonů a pověr, majících zajistit jednak blahonosný a plodonosní účinek, jednak ochránit usedlost před zlými silami a nepříznivými vlivy.

V Čechách se tato tradice vrací stále více zpět především do vesnic a těší se stále větší oblibě.  Součástí oslav je obřadní průvod masek, který obchází s muzikou vesnice. Tento akt konají zvlášť vypravené skupiny lidí v maskách, které jsou pevně dané a mají své dané chování, které má dlouhou tradici. Existuje několik druhů tradičních masek, které se dodnes objevují pravidelně. Patří k nim například medvěd, klibna neboli ko­byla, Žid, bába s nůší. Počet masek v prů­vodu je libovolný, někdy je možné jich na­počítat až čtyřicet. Některé masky však v minulosti chodily samy nebo v malých skupinkách. Tak tomu bylo určitě když chodila kobyla, nebo když se chodilo s medvědem. 

Poslední masopustní den, úterý před Popeleční středou, končíval pochováním basy. Večer po obchůzce končíval stejně jako všechny masopustní dny muzikou a tan­cem v hospodě. Tentokrát se však zába­va neprotáhla až do rána. Ve středově­ku se chodilo spát se západem slunce, v novověku samozřejmě později.

 Maso­pust končil přesně o půlnoci, kdy ponocný zatroubil na roh. Často se ještě pochovala basa, ať už skutečná nebo jako figurína, která se na nosítkách vynes­la ven a pohřbila na znamení, že si na ni v následujících týdnech nikdo nezahraje. . Lidé věřili, že pokud budou o masopustu tancovat přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel, často jako cizinec v zeleném kabátě. Někteří měli nadto ješ­tě v mysli hluboko zasutou prastarou po­věru, že země je do doby, než vydá úrodu, těhotná, a proto se po ní stejně nesluší ská­kat a dupat.

Masopustní neděle – 49 dní před Božím hodem velikonočním.
Masopustní úterý – 47 dní před  Božím hodem velikonočním

Zdroj: wikipedie, foto: SPOLEK PŘÁTEL OSTAŠOVA